Až budeš mít dva pravé lístky, půjdeš do většího! Pozorovat, jak se ze semínka stává plnohodnotná rostlina, je tak uklidňující, že to může vynahradit i sezení u psychologa. A právě teď nastává čas, kdy se malá zelená batolata potřebují přestěhovat do většího. Tak pozor, nejlepší psychoterapie právě začíná. Jdeme pikýrovat!
Kdo na začátku března nelenil, tomu už se teď zelení (co všechno vaše zahrada potřebuje v březnu, si můžete přečíst tady). A kdo trošku zaspal, má pořád ještě čas všechno dohnat. Semínka by měla být v zemi do konce března, aby rostliny zvládly v našem podnebí pořádně odrodit. Ale mezi námi – s tím, jak se mění počasí, je relativně velká šance na slušnou úrodu, i když semínka vysejete až v dubnu.
Jakmile jakékoliv semínko vykoukne ze země, nasadí první dva lístky. Těm se říká děložní. V tu chvíli je sazenici ještě pořád skvěle v původním semenáčku, pařeníčku nebo kelímku. První lístky si ale přeložíme jako žádost o první přihnojení.
U nás preferujeme přírodní hnojiva a pro malé zelenáče je kromě kvalitního kompostu ideální „první příkrm“ rostlinná jícha. Jícha je zkvašený rostlinný výluh, který dodá rostlinám všechny potřebné živiny pro období růstu, a to dusík, fosfor a draslík. Dusík podporuje růst zelené hmoty, fosfor je důležitý pro vývoj kořenů a květů. Draslík potom podporuje květ a zrání plodů.
Kromě základních živin jícha poskytuje rostlince celý komplex účinných látek a tím se liší od klasických NPK hnojiv. Najdeme v ní i zinek, železo a další stopové prvky, posilující přirozenou imunitu rostliny. Z jíchy nebo kompostu si navíc rostlina bere živiny postupně, přesně tak, jak potřebuje. Jak vyrobit jíchu se dočtete tady.
Jakmile sazeničky nasadí další dva lístky, kterým zahradníci říkají „pravé“, je čas sbalit si kořínky a přestěhovat se do většího.
Tak si uvařte pořádný hrnek kávy, vyčleňte si pár desítek minut a pojďte vrhnout na pikýrování nebo také jednocení či přepichování sazenic.
Co budeme k pikýrování potřebovat?
1. Kvalitní zeminu
Buď vlastní načechraný substrát (prozatím bohatě postačí výsevný) nebo si kupte dobrý pěstební substrát určený přímo pro vaše rostlinky v zahradnictví. Tady budeme ale těžko hledat substrát bez použití ne zcela ekologické rašeliny.
Namícháme si sami:
- 1 díl kokosových vláken nebo zeminy z krtinců pro odlehčení, případně jemná štěpka z listnatých dřevin. Výborné vlastnosti má i rašelina, ale protože se jedná o neobnovitelný zdroj, raději vybereme zelenější alternativu.
- 2 díly kompostu pro výživu a rozmanitější půdní mikroflóru.
- 1 díl písku nebo perlitu, který substrát krásně provzdušní.
- Víčko užitečných mikroorganismů weiki pro bohatou půdní mikroflóru, potlačení patogenů a lepší růst.
- Všechny díly dobře promícháme a doplníme v poměru 1 : 1 s univerzální zahradnickou zeminou.
2. Vhodné nádoby
Hodí se starší malé květináče, kelímky od jogurtů, ruličky od toaletního papíru. A příroda vám poděkuje. Nevybírejte moc velké nádoby, celý proces přesazování vás čeká ještě jednou zhruba za měsíc. Tak ať nejsou ve velkém květináči ztracené – vy byste možná také nechtěli bloumat sami velkým domem. Nezapomeneme na otvor pro odvod přebytečné vody a nepřeháníme to s velikostí.
TIP: Ještě více tipů k pěstování od semínka? Mrkněte na náš ebook.
3. Pikýrovací kolík
Dobře poslouží i malý nožík nebo špachtle od nanuku.
Máme všechno? Jdeme na to!
- Kolíkem nebo jiným profesionálním šťourátkem opatrně zajedeme pod sazeničku. A teď se ukáže, kdo sazeničky už rozmazloval probiotickou zálivkou weiki. Poznáme to podle hustých a propletených kořínků s bílými konci a celkově lepší kondice rostlinky. Užitečné bakterie totiž „předžvýkávají“ těžko stravitelné živiny z organických hnojiv do formy, kterou rostliny dokážou snadno využít. Průběžně rostlinám také servírují potřebnou dávku fosforu a draslíku, prvků, které nejvíce ovlivňují chuť a kvalitu úrody. Díky tomu pak sklidíme sladší rajčata nebo jahody. Zeleniny i ovoce se také urodí víc. Třeba okurek můžeme vypěstovat téměř o pětinu více, úrodu vinné révy zvýšíme dokonce o 40 %. Tak opatrně, ať jim neublížíme.
- Rostlinku opatrně vyrýpneme a šup s ní do půdy v novém domově. Hloubky se tentokrát nebojíme, nad zem by měly vykukovat jen spodní lístky. Lehounce upěchujeme.
- A můžeme si rovnou pogratulovat, jak jsme to první pikýrování pěkně zvládli. Aby s námi tu radost sdílely i čerstvě přesazené rostlinky, přidáme jim do první zálivky v novém i panáka weiki. Na zdraví zelenáči, ať v novém pěkně zesílíte! Probiotika sazenicím pomohou zvládnout stres ze změny prostředí. Ono stěhování není žádná sranda, to známe všichni. Díky silnějším kořenům a lepší výživě budou mít energii na to, vzpamatovat se z šoku. Užitečné bakterie jim také dodávají sílu, aby později dokázaly bojovat se suchem, mrazíky nebo lijáky a uměly se bránit chorobám a škůdcům.
- Zhruba po 2 až 4 týdnech, nebo zkrátka po ledových mužích, přichází čas na poslední přesazení. U balkonovek a dalších rostlin pěstovaných v nádobách jde o stěhování do květináče, který se stane domovem na celou sezonu. Zbytek party půjde na venkovní záhony. V této fázi už má sazenice bohatě rozvinutý kořenový systém, takže žádné rýpání a šťourání, prosím. Nejlepší je lehce zatlačit z obou stran kelímku nebo sadbovače a opatrně vyklopit celý kořenový bal.
- Substrát pro trvalé bydlení už by měl obsahovat větší podíl kompostu. A samozřejmě by po přesazení měla opět následovat probiotická sprška.
TIP Přírodní hnojivo z droždí pro velké jedlíky: 10 gramů živých kvasnic rozmícháme v půl litru teplé vody a přidáme polévkovou lžíci (nejlépe třtinového) cukru. Roztok necháme aspoň dvě hodiny pracovat a potom zředíme v poměru 1 : 5 s odstátou vodou.
NOVINKY A SLEVY DO E-MAILU
