Prázdniny na čerstvém vzduchu nekončí jen nám lidem, ale také pokojovým rostlinám. Ruku na srdce, návrat do každodenních povinností na dobré náladě nepřidá asi nikomu. Věděli jste ale, že pro citlivé pokojovky může být šok z návratu dokonce fatální? Čtěte, jak stěhování zpátky pod střechu přežít bez úhony.
Bez legrace, je to tak. Zatímco nás z nabitého pracovního diáře může tak maximálně rozbolet hlava, ukvapeně přestěhované rostliny ztrácí listy, usychají, stávají se snadným cílem pro nemoci a škůdce. Z krásně rozrostlého fikusu, který na zahradě přes léto nabral barvu do listů, tak může být do měsíce jen smutná uschlá větvička. Kde se stala chyba? Tento „syndrom náhlého úmrtí“ přitom není žádná náhoda!
Proto letos dodržíme ověřený postup s probiotickou tečkou na konci. Rostliny nám poděkují a udrží se ve skvělé letní kondici i v teple domova, když se budou za okny ženit všichni čerti.
Kdy ukončit letnění?
O konci venkovní sezóny rozhoduje druh rostliny a venkovní teplota.
- Tropické rostliny vracíme do tepla, když se venkovní teploty sníží na 15 °C.
- Sukulenty vydrží venku v rozmezí 5 – 15 °C.
- Středomořské rostliny skousnou i 5 až 0 °C.
Za nás ale doporučujeme nezkoušet, co nebohé rostlinky ještě snesou a držet se raději horní hranice. Při poklesu nočních teplot k 5˚C, respektive pokud denní nevystupují nad 10˚C raději letnění ukončíme. Ke každé rostlině je ale potřeba přistupovat individuálně – sami víte nejlépe, která má silný kořínek a s jakou je potřeba zacházet v rukavičkách.
Příprava na Den D
Fajn, teplota klesla, takže čapnu květináč a šup s ním na parapet? Určitě ne! Kdyby měly rostliny chlupy, zježily by se jim od kořínků až po listy.
Rostliny připravujeme na návrat postupně. Z prosluněných míst do stínu, ze stínu do chladnější chodby než hned na parapet nad topením.
Před návratem domů zařadíme probiotickou zálivku. Weiki pomůže rozvinout bakteriálně prospěšné prostředí v substrátu a tím zlepší imunitu a zdraví rostlin. Zdravé a silné rostlinky zase lépe snesou teplotní šok a suché prostředí doma.
Kdy zavelet k návratu? Den velkého stěhování může nastat, když jsou venku podobné podmínky, jako doma. Ideální je oblačný den s teplotou kolem 15 – 18 °C bez přímého slunečního svitu. Rostlinky stěhujeme nejlépe během odpoledne.
Zdravotní prohlídka
Letněné rostliny jsou většinou plné života, přesto si zaslouží podrobnou zdravotní prohlídku. Venku si na nich mohou smlsnout slimáci, svilušky, molice a mšice, možná je i virová nebo bakteriální nákaza. Nic z toho doma pěstovat nechceme, že ne?
Proto pečlivě odstraníme viditelně nemocné či suché části rostliny. Na ochranu zdraví rostlin můžeme použít různé výluhy z bylinek a koření a probiotika weiki.
TIP: Škůdci mají nejraději spodní části listů a vegetativní vrchol, proto rostlinky důkladně prohlédněte i zespoda.
Přesazovat nebo ne?
Zahradnická poučka říká, že obdobím velkého přesazování je jaro. Pokud jsou ale rostliny v dobré kondici a léto jim prospělo natolik, že doslova přerůstají svůj vlastní květináč, nečekáme u kalendáře na první jarní den a přesazujeme ještě na konci léta.
Pro stěhování použijeme květináč s průměrem větším alespoň o 3 centimetry a kvalitní substrát. Máte kompost nebo vermikompost? Přidejte ho, aby měla rostlinka dostatek živin. Pozor, kompost nikdy nepoužíváme samostatně. Stačí ho čtvrtina, zbytek tvoří substrát. A dezert na konec: přestěhovanou rostlinku zalijeme odstátou vodou s životabudičem weiki pro pokojovky. Proč? Pomohou rozvinout kořenový systém a naporcují nově dodané živiny na sousta stravitelná pro rostliny.
TIP: Čerstvě přestěhovanou rostlinku z letnění nepřesazujeme ve stejný den. Mezi návratem a přesazováním by měl být minimálně týdenní odstup.
Konečně doma! Jak pokojovky připravit na zimu?
Rostliny zdárně prošly zdravotní prohlídkou a spokojeně koukají z okenního parapetu na první podzimní plískanice. Můžeme si konec letnění odškrtnout? Ještě ne tak docela. Rozjetá letní párty končí, pomalu přichází období odpočinku a nabírání nových sil. Jak rostlinku s respektem zazimovat?
Utahujeme kohoutky
S nástupem chladnějších dnů se slabším slunečním svitem ubývají i nároky na zálivku. Nepřeléváme, koledujeme si tím o zažloutlé listy a uhnívající kořínky. Čím chladnější a temnější je stanoviště, tím méně vody rostliny potřebují. Naopak ve světlém a vytápěném pokoji můžeme být se zálivkou štědřejší – ale i tady rostliny určitě vypijí mnohem méně než uprostřed léta na zahradě.
S teplem radši opatrně. Nesvědčí úplně všem.
Většina pokojovek bez problémů snese vytopený interiér. Některé u toho ale mrmlají pod vousy – zvlášť se to týká nerudných sukulentů a středomořských rostlin, jako jsou oleandry.
Sice by se mohlo na první pohled zdát, že jsou doslova stvoření pro teplo, ve skutečnosti jim ale svědčí o pár stupňů nižší teplota, než je ta běžná pokojová. Zároveň potřebují hodně světla. Nejlépe jim tak bude na okenních parapetech v chladnějších chodbách. Uvidíte sami, jak jim ta změna prospěje. Zimu jen mrzutě neprospí, porostou!
Recept na zimu s kořínky v teple? Probiotika!
Zařazujete do svého jídelníčku na zimu potravinové doplňky na podporu imunity? Dobře děláte. Nezapomínejte ani na své hýčkané pokojovky. S víčkem půdních probiotik weiki v zálivce do hlíny pouštíte dobře sehranou partu příznivých mikroorganismů, které se o kořínky postarají se stejnou péčí, jako když si v zimě oblečete pletené ponožky od babičky.
Weiki pomáhá v substrátu zadržet vláhu a tím rostlinu připraví na období slabší zálivky. Posiluje její imunitu během vegetačního klidu, škůdci a nemoci si neškrtnou!
Vědecké výzkumy potvrdily, že probiotika prokazatelně pomáhají se zdravím a růstem rostlin. Platí to i pro pokojovky – budou víc růst a kvést, lépe se adaptují na omezený prostor v květináči, protože i z malého množství substrátu díky probiotikům vytěží maximum živin. Tak na zdraví a ať to žije i u vás!
