Roztančené letničky: Jak na to, aby kvetly více a déle

Letničky mají své nezaměnitelné kouzlo. Není to jen tak obyčejné luční kvítí, pestrobarevné květy si při plánování zeleně oblíbili i zahradní architekti.

Letničky: Nenáročné rostliny zvyklé prožít svůj život v poklusu

Nejdřív si pojďme vysvětlit pojmy: Letničky jsou rostliny, které mají na všechno málo času. Během jediné vegetační sezóny musí stihnout vyklíčit, vykvést a vyvést semena. Když je všechna práce hotová, odumírají. Na shledanou zase příští rok s hrstí semínek, které nám po nich zbyly v hrsti. Aby to nebylo tak jednoduché, mezi letničky řadíme i exotické trvalky. V naší české zimě nemají šanci na přežití, proto je pěstujeme jako jednoletky. Patří mezi ně třeba černucha damašská nebo léčivá lichořeřišnice původem z Jižní Ameriky.

Letničky pochází z pouští a polopouští celého světa – od jižní Evropy po vzdálenou Austrálii. Právě proto jsou tak rychlé a odolné. Ve svých původních domovech musely stihnout krátké jarní deště a dozrát dřív, než je spálí nelítostné suché léto. Za práci s každoročním výsevem se nám odmění delší dobou květu oproti trvalkám, a také svou skromností. Nehřešte na to, ale s letničkami máte poměrně velkou šanci na úspěch. Stačí se přidržet našich letničkových pravidel a senzační kytice pro vítěze vás nemine!

S hnojením opatrně, mají rády lehkou půdu

Většina letniček ocení propustnou hlinitopísčitou půdu a teď pozor, bez přemíry hnojiv (ano, i těch organických). Před sezónou zapravíme do záhonu vyzrálý kompost, zalijeme konví s víčkem weiki pro lepší vstřebatelnost živin, a tím máme hotovo.

Chlévský hnůj si schováme pro zeleninu, letničky ho neocení. Přehnojená půda jim buď vůbec nejede, nebo přebytečné živiny využijí pro růst zelené hmoty. Ze záhonku na nás potom mávají zelení přerostlíci, kterým už se nechce do květu. Výjimka? Slunečnice „kalorickou“ zeminu miluje. Vytáhne si z ní živiny pro svá olejnatá semínka, proto ji přihnojíme i během růstu a dozrávání.

Probiotika pro více květů a delší dobu kochání se

Hnojení si tedy můžeme víceméně ušetřit. To ale ještě neznamená, že se můžeme na půdu pod letničkami úplně vykašlat. Naopak, probiotická péče je u nich víc než na místě. Přátelské bakterie prokazatelně pomáhají s vyklíčením, ochrání malé sazeničky v kritické fázi růstu a hlavně – prodlouží dobu kvetení a znásobí počet květů. Přesně to potřebujeme!

Jak na to? Jedno víčko weiki speciálně pro kvetoucí nádheru přidáme do konvice se sedmi litry vody. Nejlépe dešťovky, po té se mohou bakterie i rostliny utlouct. Ale bude stačit i odstátá z kohoutku. Probiotickou zálivku pravidelně opakujeme každých 10 až 14 dnů. Nebojte se – rostliny a půdu nikdy nemůžeme „předávkovat“. Když na probiotickou zálivku občas zapomenete, nic se nestane. Určitě si ale na weiki vzpomeňte, když půjdou letničky do květu a během celé doby rozkvetlé parády, aby dozrálo více semen.

TIP: Zálivku s weiki půdě dopřejeme ještě před vysazením semen nebo sazeniček. Přátelské bakterie zvyšují klíčivost, a také vytrénují kořínky malých zelenáčů, aby si sahaly pro živiny do větší hloubky. Sazeničky tak budou odolnější proti rozmarům letošního aprílového počasí.

Slunce, to je jejich. Let The Sunshine In!

Jo, přesně tuhle kultovní písničku z muzikálu Hair by si letničky určitě pobrukovaly. Většina z nich totiž miluje prosluněné stanoviště (slaměnka, svazenka, aksamitník rozkladitý, slunečnice, starček, kosmatec a další). Některé vezmou zavděk i polostínem (pomněnka, lobelka, šalvěj, tabák, měsíček, nevadlec), úplným stínem ale nepotěšíte žádnou z nich. Přesto jich pár skousne chládek, nebo severní balkon – jen počítejte s tím, že se budou víc vytahovat do výšky a pokvetou méně. Obstojně to zvládne netýkavka, aksamitník a begónie.

Předpěstovat nebo sázet přímo do půdy?

Předpěstování sazeniček ve skleníku nebo doma na okně se týká všech citlivek háklivých na chlad. A pak také druhů, které potřebují ke svému růstu více času. To potom se „školkou“ na parapetu začínáme už v únoru.

Letničky vhodné k předpěstování: astra, gazánie, krásnoočko, netýkavka, lobelka, tařivcovka, nocenka, dračík, petúnie, vitálka, aksamitník, sporýš argentinský a zkřížený, luštěnice, kokarda, limonka, tařicovka přímořská a další choulostivky.

Přímý výsev je pohodlnější varianta. Na stěhování rovnou do půdy se připraví lichořeřišnice, svlačec, laskavec, rezeda vonná, černucha damašská, mák setý, sluncovka kalifornská a další odolné druhy.

A pak je tu ještě varianta bez práce a námahy. Některé druhy se totiž množí samovýsevem a od nás v tom nepotřebují asistenci. Třeba takové ostrožce dělá vyloženě dobře, když semínko prospí zimu v chladné půdě. Mezi další otužilce patří hledík, měsíček lékařský, krásenka, černucha damašská a mák setý.

Kdy sázet?

První otužilci se mohou těšit na záhon už v půlce dubna (slaměnka, hledík, kopretina, iberka a další). Teplomilky si raději počkají na druhou půlku května. Právě teď ještě stíháme vysadit většinu semínek – astry, petúnie, nestařec, drchničky, netýkavky, lobelky, tabák a spol.

Sázíme do prokypřené odplevelené půdy. A bacha na to, každé kypření a okopávání půdu sice provzdušní, ale půdním bakteriím udělá ze života “matějskou”. Promícháme totiž bakterie z vrchní části zeminy, které potřebují ke svému životu kyslík, s těmi spodními, anaerobními. Nic, s čím by si příroda za pár dnů neporadila sama. Ale my si půdu hýčkáme, proto obnově bakteriálního života pomůžeme panákem weiki v zálivce. Jediné víčko obsahuje miliardy přátelských a navzájem spolupracujících bakterií, užitečných pro rostliny i další obyvatele půdy.

Letní péče pro krásu a kondici

Jak už víme, kráse letniček svědčí probiotická zálivka, ale taky pár dalších fíglů:

  • Astru, letní fialu a hledík zaštípneme ještě jako prcky. Docílíme tím pěkně rozvětvených keříků.
  • U měsíčku a hrachoru odstraňujeme v průběhu květu semeníky pro delší dobu květu.
  • Petúnie, lobelky a krásnoočko můžeme hlubším řezem přesvědčit k opakovanému květenství.
  • Vysoké druhy jako krásněnka nebo laskavec mívají někdy problém s nestabilitou. Opět pomůže weiki pro hluboké kořeny, ukotví rostlinu pevně v zemi. A zatímco weiki působí pod zemí, nad zemí to jistí vyvazovací tyčka jako bezpečná opora.

Proč letničky?

Možná vás napadne otázka, proč se s letničkami vlastně piplat. Stojí každoroční výsev za tu prchavou chvilku krásy? My říkáme ano! A nejde jen o tu nádheru (i když, co si budeme povídat, je to fakt romantika). Máme k tomu pár dalších dobrých důvodů:

  • Letničky zvyšují druhovou pestrost. Jako magnet k vám na zahradu přitáhnou užitečný hmyz – včely, čmeláky a motýly. Bez nich by nebyla opylená ani zelenina a ovocné stromy. Z květů se tedy sice nenajíme, ale díky nim může být naše úroda bohatší.
  • Pomáhají rostlinám i lidem. Lichořeřišnice je přírodní antibiotikum, aksamitníky zase přirozeně odpuzují mšice a molice.
  • Některé zůstanou krásné navěky. Kdo by neznal slaměnky? Neztratí svůj tvar a barvu ani po usušení. Můžou se stát pěknou vzpomínkou na rozesmáté léto i v zimě.

TIP na konec: Nemůžete si v záplavě druhů vybrat? Zkuste letničkový mix. Jde o namíchané odrůdy se stejnými požadavky na půdu i sluneční svit. V létě si potom vychutnáte překvapující kombinace tvarů a barev.

NOVINKY A SLEVY DO E-MAILU

Skvělé e-booky, zahrádkářské fígle, rady, slevové kupóny i bonusové materiály jako první a zdarma? To chci!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Zavřít
Měna