Hrdliččin hlas vás na zahradě nejspíš nevyzve k lásce, ale spíš k sázení, okopávání a vytrhávání plevele. Právě teď totiž bývá na záhonech nejvíc práce. Nebojte, svou chvilku poezie si vychutnáte při okouzlujícím pohledu na rozkvetlé ovocné stromy, keře i celé záhony. Bonus navíc: V květnu se můžete těšit na sklízení letošní první mrkve, špenátu a cukety. A samozřejmě polníčku, ředkviček a dalších otužilců.
Zelenina a bylinky
- Čas vysévat hrách, fazole, červenou řepu a čekanku. Na slunná stanoviště vysazujeme papriku, lilek a meloun.
- Zeleninu hned po výsevu přikrýváme netkanou textilií, pod teplou peřinkou zůstane až do prvního protrhávání řádků.
- Hlášení zahradního rozhlasu: Z truhlíků se na venkovní záhony stěhují sazeničky předpěstovaného zelí, polorané kedlubny a kapusty, květáku, salátové okurky i nakladačky a úplně nakonec teplomilná rajčata.
- Jak na stěhování rajčat, aby z nich nezbyly jen smutné uschlé větvičky? Rajčata jsou citlivky, mají speciální nároky na slunce i živiny, a navíc jsou vybíravá i na své sousedy. Mrkněte na naše desatero stěhování rajčat na záhon nebo našlapaný ebook, sazeničky nám za ně píšou děkovné dopisy.
- Pravidelně okopáváme a plejeme.
- Hurá pro zaslouženou sklizeň! Dozrává raná mrkev a cuketa, také první letošní kopr a špenát.
- Stěhování na záhony je ta pravá chvíle na probiotickou zálivku. Prospěšné bakterie probudí potřebný život v půdě, pomohou rostlině zakořenit a vstřebávat živiny a nakopnou zeleninu k růstu. Navíc se nám tahle drobná investice mnohokrát vrátí v podobě větší a zdravé úrody.
- I kdyby se květen nakrásně tvářil jako letní prázdninová pohodička, tak mu nevěříme a s přesazováním si raději počkáme až po ledových mužích. Zmrzlíci by mohly choulostivé sazeničky spálit během jediné mrazivé noci.
- Pozor na přízemní mrazíky: jsou zákeřné a přichází bez varování. Křehounké sazeničky slupne jak malinu během jediné chladné noci. Jak s ním bojovat? Při přesazování usadíme sazeničky do vrstvy kompostu, která je přirozeně zahřeje zespodu. Na noc je zakrýváme netkanou fólií, nebo jim vyrobíme „domečky“ z přepůlených PET lahví. Odolnost vůči mrazu a výkyvům teplot také přirozeně posílí zálivka s weiki.
- Brambory v řádcích přikryjeme další vrstvičkou půdy.
- Teplá zákoutí zahrady můžeme využít k výsadbě melounů, paprik a lilků.
- Bylinky, které dřevnatí, můžeme namnožit hřížením – spodní větvičky zatížíme a schováme pod peřinku zeminy. Až zakoření, můžeme použít jako sazeničky.
- Jakmile sazenice začnou kvést, přihnojíme je sypkým organickým hnojivem weiki.
Ovoce
- Už se těšíte na jahody se šlehačkou? Aby vám letošní úroda vyšla, nezapomeňte kvetoucí jahodníky při hrozbě přízemních mrazíků zakrýt na noc netkanou textilií. Přes den ji odstraňte, aby včely mohly květy opylovat. Jahůdky také pravidelně zaléváme, okopáváme, odplevelujeme a přihnojujeme kompostem. A jednou za 14 dní jim dopřejeme probiotika pro větší a zdravější úrodu.
- Pod keříky můžete umístit černou netkanou textilii. Až jahody dozrají, ochrání je fólie před znečištěním a uhníváním. Pomáhá také zahřát půdu.
- Kvetoucí stromy za tu nádheru odměníme okopáváním a pravidelnou zálivkou. A když jsme u toho rozmazlování, nezapomeňte na příznivé mikroorganismy, které budou hýčkat i jejich kořeny.
- Vylamujeme „vlky“ – pruty, které rostou z větví zpříma nahoru. U odkvetlých broskvoní a dalších peckovin stříháme letorosty tak, aby zůstaly jen tři pupeny.
- Nejlepší čas pro roubování ovocných stromů.
- Pokud jsou jabloně, hrušně nebo broskvoně doslova obsypané zárodky plodů, protrháme je, aby měl každý dostatek místa pro život.
- Na začátku května můžeme vysadit vinnou révu.
Okrasná zahrada
- K čemu si přivonět nejdřív? Vykvétají ovocné stromy, šeřík, z květin tavolník, azalka, plamének a srdcovka. Mezi kvetoucí trvalky patří také konvalinky, sasanky, ozdobné česneky a pryskyřníky. U šeříku raději odstraňujeme usychající květy, aby se keř zbytečně nevysiloval tvorbou semen.
- V období nasazování na květ rozmazlíme naše krásky půdními probiotiky šitými na míru přímo květinám nebo právě stromům, keřům i okrasným dřevinám. Probiotika jim totiž pomohou získat co nejvíce živin z půdy, což právě teď opravdu potřebují. Nasadí více květů a pokvetou déle.
- Pro udržení toho správného tvaru prostříháme výhony živého plotu.
- Mulčujeme rozdrcenou borkou, aby se nešířil plevel, udržela vláha a ochránily půdní mikroorganismy.
- Vyséváme některé popínavé rostliny a také letničky a dvouletky pro podzimní výsadbu. Třeba karafiáty, astry nebo pomněnky. Proti chladnějšímu počasí je můžeme ochránit netkanou textilií.
- Průběžně odlamujeme a sbíráme semeníky odkvetlých narcisů a tulipánů.
- Pokud se rozhodnete pěstovat speciální odrůdy a hybridy tulipánů, je důležité po důkladném zatažení a seschnutí nadzemní části rostlin, cibulky vyrýpnout ze země a uložit si je na chladném a vzdušném místě, abyste je mohli na podzim opět zasadit. Jinak tulipány ztratí barvu a velikost.
- Hned jak odkvetou dřevité pivoňky, zkrátíme o tři očka jejich výhony
- Můžeme si nařízkovat některé okrasné keře – třeba tavolín.
Trávník jako z golfového hřiště
- Sekáme, sekáme, sekáme, aby nestihl vykvést. Trávník už je v květnu pěkně hustý a žene se do výšky.
- Krátký účes je na jaře trendy, ale nechte si ho jen pro své vlasy. Trávník zkracujeme maximálně o jednu třetinu výšky, jinak hrozí zažloutnutí.
- V květnu je také ideální čas na probiotickou zálivku s weiki, elixírem namíchaným přesně pro sílu, krásu a zdraví. Trávník díky ní zesílí a krásně poroste.
Skleníky a fóliovníky
- Ve vyhřátém skleníku už se těší na sklizeň ředkvičky, salát, mrkev, kopr, cukety a špenát.
- Koho přestěhujeme na jejich místo? Z předpěstovaných sazeniček to budou rajčata, papriky, okurky a bylinky. Znovu zaséváme letní ředkvičky a ředkve, letní špenát, řapíkatý celer a kukuřici.
- V květnu už se do skleníku dovede slunce pěkně opřít. Využíváme teplé dny a větráme. Lepší cirkulace vzduchu vyhání plísně a patogeny. Preventivně také odstraňujeme odumřelé květy a listy.
- Vše o úspěšném pěstování ve skleníku si můžete přečíst tady.
Pokojovky
- Máte balkon nebo zahradu? Potom můžete oficiálně odstartovat letnění, neboli stěhování pokojovek pod širák. Uvidíte sami, jak rostlinám prázdniny na čerstvém vzduchu prospějí.
- Na začátku května mohou ven oleandry a kamélie, v půlce měsíce i většina klasických druhů.
- V polostínu se bude líbit fikusu, zelenci, voděnci, dracénám, vánočním kaktusům a ibiškům.
- Do stínu patří kapradiny, bramboříky, azalky a břečťan.
- Na přímém slunci se můžou opalovat sukulenty, juka, palma, aloe, vavřín a durman.
- Pro postupné přivykání je nejlepší den pod mrakem. Jakmile by teplota klesla pod 10 °C ve dne nebo 5 °C, raději utíkáme s květináči ještě na pár dnů zpátky domů.
- Nezapomeňte, pro rostliny je pobyt venku prospěšný, ale každá změna prostředí je pro ně taky stres. Jako balzám na jejich kořínky bude působit zálivka s weiki pro pokojovky. Nejen, že se díky ní lépe adaptují na změnu prostředí a teploty, budou také odolnější proti případným útokům vykutálených škůdců.
Balkon
- Věděli jste, že si můžete vlastní brambory vypěstovat i na balkoně? No fakt, a nikdo po vás nechce zaházet si balkon kolečkem půdy a hnoje.
- Balkonové brambory můžeme pěstovat v sudu, ale klidně i v pevných vegetačních pytlích. Důležitý je v obou případech otvor pro odtok přebytečné vody. Sud nebo pytel naplníme do 2/3 zeminou, přidáme hnůj nebo kompost a promícháme. Navrch položíme naklíčené brambory (3 až 5 hlíz) a zasypeme substrátem. Jakmile vyraší první lístky, brambory opět přihrneme. A tak to opakujeme až do naplnění nádoby. Sklízíme zhruba za 4 měsíce – až bramborová nať uschne.
- Pravidelně přihnojujeme a nezapomeňte, každá svačinka chce pořádně zapít! My po přihnojení vždycky zaléváme probiotickou zálivkou. Obsažené mikroorganismy totiž pomohou nově dodané živiny „rozkrájet“ na sousta stravitelná pro rostliny.
Kompost
- Kam s vytrženým plevelem ze záhonků? Vyhazovat by ho byla škoda – i ten může na kompost. Má to ale podmínku: kompost vám musí opravdu šlapat, aby se v horké fázi rozkladu zničila i semínka. Protože se nechceme později chytat za hlavu, že jsme si zaplevelili zahradu, že ne? Správné rozkladné procesy si můžeme pojistit kompostovací dvojkou. Zařídí, aby na konci zbyl jen načechraný voňavý humus bez plevele, plísní a dalších patogenů.
- Vždycky, když budete „přikládat“ do kompostu, myslete na to, abyste ho nedusili, musí dýchat. Přirozené provzdušnění zařídí vrstva větviček nasekaných na hrubší kousky.
Další zahradní práce
- Ze zahradních jezírek průběžně odstraňujeme příliš rozrostlé vodní řasy.
- Připravíme si podporu pro všechny plazivky, mezi které patří rajčata, okurky, fazole, nebo hrách. Dřevěné opory mají tendenci v zemi zahnívat. Lepší jsou ty kovové. Pro rajčata jsou k dostání speciální spirály, po kterých se mohou obtáčet.
- Čas na zahradní pohodu: Vytáhneme zazimovaný zahradní nábytek a lehátka. Dřevěný nábytek můžeme ošetřit lakem. Konečně je tu zase doba grilování a zahradních párty.
- Znáte test úrodnosti půdy? Nejlepším indikátorem úrodné zeminy je počet žížal, které v ní můžete najít. Zaryjte pozornost na náš nový ebook Od semínka ke sklizni. Vysvětlíme nejen jak vaše záhonky otestovat, ale taky jak půdu uzdravit a zúrodnit, aby se stala místem vyhlášených žížalích srazů!
