Starý substrát není odpad. Zrecyklujte ho!

Poradíme vám, jak starý substrát využít a vdechnout mu znovu život. Čtěte.

Letošní jarní sezóna je v plném proudu a sadbovače už se plní zelenou drobotinou. Do většího by zasloužily přestěhovat i pokojovky, které se probudily ze zimního spánku. Při tom všem sázení a přepichování je potřeba spousta zeminy. A teď babo raď! Starý substrát z uplynulých let se drolí na prach, nebo je naopak slepený do jedné velké hroudy. Může obsahovat staré nepoddajné kořeny a další nerozložená rostlinná pletiva. Další průšvih, který na první pohled nevidíme, bývá deficit základních živin i stopových prvků, nezbytných pro zdravý růst rostlin. Chudák substrát zkrátka vypadá, jako by to nejlepší měl už dávno za sebou.

Vyhodit ho? To by byla velká škoda. Pořád jde o cenný přírodní materiál, který se může i ve svém „příštím životě“ stát domovem pro přirozené půdní obyvatele a rostliny. Poradíme vám, jak vrátit starý substrát zpátky do hry a proměnit ho v načechranou úrodnou zeminu.

Proč recyklovat starý substrát?

  • Nevytváříme žádný zbytečný odpad. Naopak s respektem a láskou k půdě využíváme materiál vznikající dlouhodobým přírodním procesem.
  • Substrát často obsahuje rašelinu, neobnovitelný přírodní zdroj. Právě díky ní si udržuje lehkou a provzdušněnou strukturu. Nenechme ji jen tak zmizet ze světa!
  • Ušetříme peníze, čas i energii. Žádné nakupování a tahání těžkých pylů nové zeminy.

Jak poznám, že substrát potřebuje „kompletní rekonstrukci“?

Hlavní housle hrají plodiny, které substrát hostil za uplynulou sezónu. Čím hladovější je pěstovaná plodina, tím větší bude deficit odčerpaných živin v substrátu. Za největší otesánky ve světě rostlin přitom platí plodová zelenina první trati s obrovskou spotřebou živin. Ale pozor, přehnojenou půdou se rozhodně nezavděčíte všem. Bylinkám nebo česneku naopak vyhovují propustné hlinitopísčité půdy bez většího podílu humusu. Odlišné nároky mají i různé druhy květiny a pokojovky.

Před sázením si proto vždy zjistíme požadavky pěstovaných rostlin. Uvítají vydatnou porci organického hnojiva hned na začátku pěstování?  Potřebují další přihnojení v průběhu sezóny? Nebo se jim bude dařit v chudší půdě, ze které minulou sezónu přirozeně odčerpala živiny třeba keříčková rajčata? Podle toho přizpůsobíme vlastnosti namíchaného substrátu.

Připraveni na recyklaci krok za krokem? Jdeme na to!

1. Prosejeme

Substrát z nádob vysypeme přes síto. Rozbijeme hroudy, odstraníme zbytky kořenů a stonků. Nerozložená rostlinná pletiva ještě poslouží v kompostu.

2. Zkontrolujeme

Prosetou zeminu zkontrolujeme. Neměli by v ní být mravenci, larvy ani vajíčka nežádoucích zakuklenců. Pokud na ně narazíme, viditelné larvy ze substrátu vysbíráme. Na určité druhy škůdců, jako jsou například smutnice, v nádobách perfektně funguje násada parazitických hlístic. Jejich potravou jsou pouze škůdci, rostlinám ani lidem neublíží. Preventivně můžeme do substrátu umístit stroužek česneku s přirozeně antibiotickými a antiparazitickými schopnostmi. Dalším přírodním odpuzovačem škůdců a plísní je namletá skořice, kterou poprášíme horní vrstvu půdy. Můžeme ji přidat i do vody na zalévání.

Jako účinnou léčbu a zároveň prevenci můžeme podle zahradnice Míši Brabcové využít také užitečné půdní houby a probiotika pro rostliny: „Pro omezení výskytu nepřátelských půdních hub používám tzv. chytrou houbu, které rychle obsadí prostor a nedovolí nepřátelským houbám rychlý rozvoj. Při výsadbě rostlin zdravé prostředí podpořím ještě mykorizními houbami a používáním probiotik.“

3. Zbavíme substrát patogenů

Část substrátu určenou pro výsev můžeme dezinfikovat napařením v troubě při 100 °C na půl hodiny. Z důvodu vysoké energetické náročnosti to sice není na zapékání ve velkém, ale pro substrát bez breberek pro nejmenší zelenáče ta trocha námahy stojí.

Jenom pozor, zapečením substrátu v něm vyhubíme veškerý život – od patogenů po prospěšné půdní bakterie. Stejně jako po léčbě antibiotiky bychom měli před výsevem v substrátu obnovit příznivé mikrobiální prostředí pomocí zálivky s víčkem probiotik pro rostliny weiki.

„K dezinfekci substrátu můžeme použít také dusíkaté vápno, které zničí všechny zárodky chorob, semena plevelů i vajíčka škůdců. Jedná se však o minerální produkt, který není povolen v ekologickém zemědělství. Vytváří totiž chemické vazby, které rostliny nejsou schopny zpracovat. V případě, že chcete jet striktně ekologickou cestou se mu tedy raději vyhněte,“ vysvětluje zahradnice weiki Michala Brabcová.

4. Vylepšíme strukturu

Pro zlepšení půdní struktury můžeme použít písek. Poděkují za něj pokojové rostliny, středomořské rostliny i palmy. Příliš těžkou zeminu odlehčí také perlit, zeolit nebo vermikulit. Všechny tyto přísady pomáhají ke zdravějšímu růstu kořenů, provzdušnění a zadržení potřebné vlhkosti.

5. Obohatíme organikou plnou živin

Kvalitní základ zajistíme přidáním kompostu nebo sypkého přírodního hnojiva plného organické hmoty v poměru 1 díl organiky na 4 díly zeminy (starého substrátu). Ideální je sypké organické hnojivo weiki. Obsahuje drůbeží hnůj, kompost a dřevěné hobliny. Všechny jeho součásti jsou z prověřených zdrojů. Žádná chemie ani patogeny, jen vyvážený komplex základních živin (dusík, fosfor, draslík, vápník, hořčík) a stopových prvků. Živiny uvolňuje pěkně postupně během celé sezóny. Přesně tak to ocení věčně hladové rostliny první trati, ale i plodiny druhé a třetí trati, kterým prudký příval živin nedělá dobře. Podporuje kvetení a zvyšuje úrodu i kvalitu sklízených plodů.

6. Oživíme probiotickou zálivkou weiki

Ať už se rozhodnete pro jakoukoliv organickou manu, zbývá poslední krok, jak do půdy vdechnout zázrak života. Substrát rozdělíme do nádob pro pěstování a zalijeme konví odstáté vody s víčkem probiotik pro rostliny weiki. Obsahuje vyvážený mix užitečných bakterií, které se hned pustí do práce na organické části substrátu. Společně vytváří příznivé prostředí pro zdravý růst a vývoj rostlin.

I ta nejnadýchanější půda by totiž byla rostlinám k ničemu, kdyby zůstala bez života. Půdní bakterie neúnavně rozkládají organickou hmotu a pomáhají rostlinám „nakrájet“ živiny do formy vstřebatelné i pro ten nejtenčí kořínek. To ale není všechno, podílí se také na zdravé imunitě rostlin i na množství a chuti budoucí úrody.

Jak obnovený substrát (ne)používat?

Recyklovaný substrát používáme pro pěstování odlišných druhů rostlin než těch z minulé sezóny. Plodiny si mezi sebou mohou předávat nemoci a také vytáhnou z půdy stejný typ živin. Při plánování nové výsadby využijte přirozených sympatií mezi rostlinami, o kterých píšeme třeba tady.

Obnovený substrát používám vždy na jiné druhy rostlin než na ty, které v něm vegetovaly celou sezonu. Substrát po rajčatech použiji na letničky, substrát po bylinkách mají rády rajčata a substrát po hrášku se hodí pro kedlubny,“ doplňuje Míša Brabcová.

Při používání minerálních hnojiv má recyklace substrátu svá vlastní pravidla. Průmyslově vyráběná hnojiva totiž obsahují živiny v chemické podobě solí. Čím víc hnojíme, tím víc soli se v substrátu hromadí. Může dojít až k jeho zasolení, které je pro rostliny toxické. Proto ho nejdřív smícháme s kompostem a „naředíme“ s další zeminou, aby nebyl pro rostliny příliš koncentrovaný.

Jsou případy, kdy se obnově substrátu raději vyhnout? Nestává se to často, ale může se přihodit. Pokud nám minulý rok zhatila pěstování závažná nemoc jako je třeba boulovitost brukvovitých rostlin, raději od potenciálně nakaženého substrátu dáme ruce pryč.

NOVINKY A SLEVY DO E-MAILU

Skvělé e-booky, zahrádkářské fígle, rady, slevové kupóny i bonusové materiály jako první a zdarma? To chci!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Zavřít
Měna