Věříme, že to, co do přírody dáváme, se nám vrací. A k velké a zdravé úrodě se dopracujeme i bez použití chemie. Chcete znát naše tajné fígle? Tady jsou.
Hmyz
Poslední zprávy hovoří o tom, že za posledních 30 let zmizelo v Evropě 25 % hmyzu. I když si teď možná říkáte, že je to super, protože máte čistší čelní sklo u auta, když vyrazíte na výlet, vědci bijí na poplach a varují před možnou apokalypsou.
Hmyz je totiž nejen důležitou součástí potravinového řetězce, ale také se stará o opylování rostlin (i zeleniny) a některé druhy hmyzu jsou skvělými predátory škůdcům (třeba berušky se živí mšicemi). Jestli máte sebemenší možnost, snažte se hmyz přilákat na svou zahradu nebo terasu. Minimem by mohlo být pítko, hmyzí domeček (pozor ale na jeho zabezpečení před ptáky), kvetoucí loučka na kousku zahrady nebo neudržovaný kout na zahradě, ve kterém se bude drobotině líbit. I když trpíte fóbií ze všeho lezoucího, šestinozí parťáci se dokážou postarat o rovnováhu na vaší zahradě. Dejte jim proto šanci.
Probiotická zálivka
Asi není třeba vysvětlovat, jak důležitá je mikrobiální rovnováha ve střevech člověka, a jakou roli v ní hrají probiotika. S rostlinami je to podobné, jen střevem jsou u nich kořeny. Rostlinná probiotika vytvářejí v půdě prostředí, ve kterém se nedaří patogenům a naopak v něm prospívají „hodné“ bakterie. Ty mají prokazatelný vliv na vitalitu rostlin, jejich obranyschopnost i množství a velikost plodů.
1.Rostliny zalévané jednou za 10 dní weiki mají větší a silnější kořenový bal a jsou tak schopné čerpat ze země více živin, které jim navíc přátelské bakterie předžvýkají do využitelné formy. Bohatá kořenová vlákna zajišťují stabilitu půdě i rostlině a zabraňují erozi.
2. Laktobacily také zvyšují odolnost rostlin proti biotickému stresu tím, že patogenům zásadně zhoršují podmínky pro život. Mají také vliv i na navýšení hladiny fytohormonů (auxinů, giberelinů a cytokininů), které usnadňují rostlinám regeneraci, podporují je v růstu i zdravém vývoji a zvyšují jejich odolnost vůči nepřízni vnějšího prostředí jako je sucho, mráz nebo déšť.
3. Pod povrchem si tak díky probiotikům hýčkáme harmonii, která se logicky projeví na úrodě. Probiotika zlepšují celkovou kondici rostlin a průběžně přeměňují draslík a fosfor z organické hmoty do formy přijatelné pro rostliny, což se kladně odráží na kvalitě, chuti i vůni plodů. Výrazně zvyšují jejich cukernatost, škrobnatost nebo olejnatost.
4. Zlepšují složení půdní mikroflóry a tím i strukturu a úrodnost půdy. Rozkládají celulózu na hemicelulózu, která dokáže zadržet až šestisetnásobné množství vody, než sama váží, a tím zvyšují vodní kapacitu půdy.
Rostlinné jíchy
Nejčastěji pěstovanou zeleninou na zahrádkách jsou rajčata, papriky, okurky, cukety nebo dýně. A právě tyto druhy jsou náročné na živiny. Z půdy velmi rychle vyzobou dusík, fosfor a draslík, který je dobrý dodávat zpět přírodním hnojením, nejčastěji jíchou z kopřivy, pampelišky a kostivalu. Rostou téměř všude, i tak je ale dobré opečovávat si vlastní zásobu na zahradě.
Pro jíchu stačí nasbírat zelené části rostlin, naložit je do plastové, skleněné nebo nerezové nádoby (nikdy ne do kovové) a zalít je vodou tak, aby byly potopené. Zelené části by měly tvořit zhruba polovinu obsahu v případě, že je nasekáte. Když si se sekáním na kousky nechcete lámat hlavu, nandejte jich do nádoby tolik, kolik se jich vejde, a zalijte vodou. Pak už stačí nechat obsah kvasit.
Proces trvá jeden až dva týdny, v závislosti na okolní teplotě. Že jícha kvasí, poznáte jednak podle bublinek, které z tekutiny odcházejí, a zároveň vás na to upozorní velmi výrazný zápach. Jakmile lektvar dobublá, je jícha připravena k použití. Pro zálivku zeleniny se ředí v poměru 1:10 a nejvhodnější dobou pro hnojení je chvíle, kdy zelenina kvete a nasazuje plody. Při dozrávání už jí hnojivo nedodávejte. Myslete také na to, že jícha se odplaví deštěm, je tedy dobré její použití načasovat buď po dešti nebo před delším suchem.
