Chystáte se pěstovat rajčata? Přinášíme spolehlivého průvodce. Včetně tajných tipů!
Správně je naklíčit, předpěstovat, zasadit a opečovávat. Pro někoho hračka, pro spoustu lidí ale poměrně náročný úkol, který ne vždy skončí podle jejich představ. Pokud patříte do druhé skupiny nebo jste sice zkušenými pěstiteli rajčat, ale stále hledáte tipy, jak celý tenhle proces dotáhnout k dokonalosti, čtěte dál.
Ať už milujeme cherry rajčátka, nebo raději sáhneme po větší odrůdě vhodné třeba ke grilování, základem úspěchu je několik správně provedených kroků a pravidelná péče. Vše začíná klíčením semen, které nemusí probíhat jen na mokré vatě nebo přímo v substrátu, ale může mít podobu máčení. Při téhle výrazně spolehlivější technice stačí vložit semena rajčat do misky s vodou tak, aby byla zcela ponořená. Pro lepší start do vody přilijeme probiotika pro rostliny nebo osivo máčíme v bylinkovém nálevu. Tekutinu aspoň dvakrát denně měníme. Semínka v lázni ponecháme dva dny a pak presuneme do výsevního substrátu. Díky máčení se klíček po vysetí do půdy vyklube asi o tři dny dříve.
Kdy začít?
Pokud plánujeme pěstovat rajčata ve skleníku, zahájíme předpěstování klidně už v polovině února. Pokud ale chceme zasadit semínka pod širé nebe, počkáme minimálně do poloviny března, klidně i na začátek dubna, jinak nám sazenice doma na okně přerostou v solidní džungli.
Pevní krok: máčení
Možná vás zajímá, proč doporučujeme semínka nejprve namočit. Odpověď je snadná: každé z nich totiž obsahuje inhibitory klíčení, které fungují jako jakási přírodní pojistka pro případ, že by semínka chtěla vystrčit růžky hned po prvním jarním dešti. V nepřipravené půdě by totiž následně nezadržitelně vyschla. Máčením ve vodě se inhibitory odplaví, a semínka se tak naplno vrhnou do klíčení. Jedinou nevýhodou tohoto postupu je, že osivo můžou napadnout bakterie či plíseň. Tomu předejdeme právě díky pravidelné výměně vody nebo přidáním kapky probiotik weiki, které semínku zajistí zdravé prostředí. Ke klíčení je také potřeba teplo, ideálně kolem 25 stupňů Celsia. Teplotu udržujeme jak při máčení, tak i po nastěhování do substrátu, dokud na povrch nevykoukne zelený klíček. Pak už sazeničkám stačí běžná pokojová teplota.
Tip: Vyzkoušet můžete i starý zahradnický recept na klíčicí nálev. Zhruba dvě polévkové lžíce směsi heřmánku, řebříčku a kozlíku (použít však lze i jiné bylinky, třeba pampelišky nebo kopřivy) zalijeme třemi decilitry vroucí vody a louhujeme dvě až tři hodiny do úplného vychladnutí. Bylinky pomáhají proti nákaze a zároveň změkčují obal semínka a rozvíjejí prospěšné mikroorganismy v nálevu.
První stanoviště
Vezmeme širší truhlíky nebo nižší čtvercové misky, přidáme výsevní substrát a namočená semínka sejeme po řádcích 0,5 až 1 cm hluboko s odstupem 3 cm. Pokud máme doma sucho a teplo nebo používáme substrát s obsahem rašeliny, hrozí rychlejší ztráta vláhy. Službu nám prokáže průsvitná potravinářská fólie natažená přes misku, do níž propíchneme pár dírek na větrání. Zadrží vlhkost i teplo.
(Ne)moříme je
Dalším způsobem přípravy semínek je moření. Na rozdíl od máčení je nemusíme koupat dva dny, ale namořené osivo vyséváme přímo do zeminy. Pokud se chceme vyhnout chemii, necháme mořicí přípravky v regálu a sáhneme raději po probiotikách pro rostliny. Postup je jednoduchý: přidáme 25 ml (jedno víčko) užitečných bakterií weiki do 0,1 l vody. Směs přelijeme do rozprašovače s jemnou disperzí a semínka postříkáme rovnou v misce se substrátem. Za dvě hodiny je potom přikryjeme vrchní vrstvou zeminy a zalijeme. Máme při tom na paměti, že počet vzešlých sazenic bude při přímém setí vždy o něco nižší, než když semínka předem namočíme. Rajčata jsou navíc „fajnovky“ a mají zvýšené nároky na půdu, výživu a teplo. K přímému výsevu na venkovní záhon se proto hodí spíše v teplejších oblastech jižní Moravy a až po „ledových mužích“.
Pikýrujeme
Za týden by se měly u rostlinek objevit první dva děložní lístky. Jakmile sazenice nasadí ještě jeden nebo dva „pravé“ listy, nastává čas na pikýrování do samostatného květináče. Skvěle se na to hodí klasické sadbovače, které seženeme v zahradnických potřebách. Pokud použijeme menší kelímky od jogurtu, nezapomeneme v nich vespod udělat dírku pro odvod přebytečné vody. Do sadbovačů nebo kelímků nasypeme vlastní nebo koupený pěstební substrát a pikýrovacím kolíkem (případně čajovou lžičkou) opatrně vyrýpneme a přesadíme jednu rostlinku po druhé. Jemně zalijeme vodou s probiotiky. Sazenice teď budou potřebovat hlavně světlo a sluneční svit, takže je přesuneme na vnitřní parapet okna. Pozor ale na přílišnou teplotu, ta optimální je kolem 18 stupňů. Jinak se sazenice zbytečně vytáhnou.
Přesazování na druhou
Po dvou až třech týdnech je třeba přestěhovat sazenice do většího květináče nebo do velkých kelímků od jogurtu. Opatrně je vyklopíme ze sadbovačů včetně kořenového balu. V této fázi rajčata sázíme hlouběji, až po děložní lístky, a lehce našikmo, aby mohla lépe hospodařit s vodou a rozvíjet kořenový systém. Důkladně zalijeme vodou obohacenou elixírem z probiotik weiki.
Tip: Otužování zdar! Pár týdnů předtím, než se pustíme do venkovní výsadby, začneme s otužováním sazenic určených na záhony. Při vlídném počasí je necháme proslunit na zahradě, ale na noc nebo při poklesu teploty je zase vrátíme pěkně do tepla.
Ven s nimi
Po „ledových mužích“ v půlce května – nebo klidně o pár dnů později, pokud jsou v noci ještě mrazíky – mohou sazenice zamířit na venkovní záhon (ve skleníku to zvládnou už během dubna). Vyplatí se zkusit „mokrou“ metodu sázení: na vybraném místě vykopeme jámu o něco větší, než je kořenový bal sazenice, a zalijeme ji dostatečným množstvím vody. Rostliny sázíme hlouběji a opět trochu našikmo, aby lépe zakořenily a efektivněji hospodařily s vodou. Klidně necháme venku jen pár posledních lístků! Přerostlé sazenice sázíme skoro vodorovně. Za stonku ponořeného v substrátu totiž vyraší nové kořínky, které keř ukotví v zemi. Sazenici zahrneme vykopanou zeminou a znovu zalijeme. Pro zahřátí kolem ní navršíme suchou půdu až po první lístky. Ke keříku rovnou zarazíme spirálovitou nerezovou tyč určenou speciálně pro rajčata. V následujících několika dnech zaléváme, jen pokud je sucho, a pozor, jen okolo stonku, nikoliv na list, to rajčata opravdu nemají ráda. Mokré listy lákají plísně a za slunečního svitu na nich mohou vznikat popáleniny. Ideální je pěstovat rajčata pod přístřeškem. Třeba u jižní stěny domu, aby k nim mohlo slunce a zároveň byla v závětří a nepršelo na ně. Nebo jim na záhoně vyrobíme zastřešení třeba z fólie.
Zaštipujeme boční výhony
Rajčata nestačí jen pravidelně vyvazovat, ale potřebují i zaštipovat boční výhony (takzvané zálistky) vyrůstající za listem na hlavní ose rostliny. Ty sazenici zbytečně vysilují, nepropouštějíí k plodům světlo a zvyšují riziko napadení houbovou infekcí. Zálistky vylamujeme prsty při délce tři až pět centimetrů, tedy zhruba jednou týdně. Nestříháme je nůžkami ani neuřezáváme nožem, hrozí při tom zvýšené riziko přenosu infekce.
Tipy pro ještě lepší úrodu
- Vyrobte si jíchu. Hnojivo, které dodá živiny stejně bleskově jako minerální koktejl ze supermarketu, ale nezatíží půdu ani rostliny. Zkrátka „bio fast food“ pro rostliny. Nasbírejte jarní kopřivy, smetanky a kostival, jejich zelené části nasekejte na drobnější kousky a vložte do plastové, skleněné nebo smaltované nádoby tak, aby zaplnily její třetinu až polovinu. Zbytek dolijte studenou nebo sluncem trochu prohřátou vodou a trpělivě čekejte. První výluh bude hotový zhruba do dvou dnů a za dalších pár dnů se objeví zákvas, který už bude silně zapáchat a uvolňovat bublinky. Pro urychlení zákvas jednou denně promíchejte. Jícha je hotová v okamžiku, kdy zákvas přestane perlit.
- Mulčujte. Mulč zadržuje v půdě vodu, takže v ní i žíznivá rajčata přežijí letní vedra. Už na jaře k sazenicím nastelte slámu, štěpku nebo třeba posekanou trávu – s trávou je však potřeba zacházet opatrně a použít jen slabou, maximálně pěticentimetrovou vrstvu, aby nezačala zahnívat. Mulč udrží na záhoně vláhu a omezí výskyt plevele.
- Nezapomeňte na pravidelný přísun užitečných bakterií. Rajčata každé dva týdny zalijte nebo postříkejte probiotiky weiki, která pomáhají rostlinám lépe vstřebat živiny, chrání je před výkyvy počasí i útoky škůdců a podporují sladkost plodů. Dávkování navíc můžete upravit podle počasí – když je sucho, přidáte do roztoku více vody, když zrovna hodně prší, stačí weiki naředit méně.
Chcete ještě více prověřených tipů, chystáte se pěstovat rajčata na balkoně nebo třeba potřebujete informace, jak bojovat s plísněmi, bakteriemi i vlivy počasí? Kupte si náš e-book, ve kterém najdete vše důležité.
