Březen na zahradě: Nejdůležitější měsíc v roce 

Tři, dva, jedna, start a jarní sprint právě začíná! První závodník vybíhá na trať s vrchovatě naloženým kolečkem kompostu, druhý leze s pilkou na jabloň a třetí běží přes překážky s plnou hrstí semínek směrem k zeleninovým záhonům. Březen je pro zahrádkáře snad tím nejdůležitějším měsícem v roce, kdy se rozhoduje o tom, co budeme za pár měsíců sklízet. I když je venku počasí, že by člověk ze skleníku ani sazeničku nevyhnal, vložená dřina se nám mnohonásobně vrátí. 

Zelenina a bylinky  

• Haló, chceme do většího! Únorové sazeničky raného salátu, celeru, brokolice, lilku, rajčat a paprik budou potřebovat první a možná už i druhé pikýrování, neboli přesazování.  
• První přepichování nás čeká, jakmile rostlinkám vykouknou dva děložní lístky, druhé zhruba za měsíc. 
• Přesazovat můžeme za pomoci profi přesazovacího kolíku, ale stejně dobře poslouží i improvizovaná šťouchátka (u nás používáme tyčky od nanuků). Jemně vyrýpneme a tradá do připraveného kelímku nebo květináče.  
• Hned po přesazení celou tu školku zelenáčů pořádně zalejeme. Nezapomeňte do konvičky odstáté vody přidat i víčko probiotik weiki. Díky užitečným bakteriím rostlinky lépe překonají šok ze stěhování a bohatě rozvinou kořínky. 
• Na začátku března hoří termín pro předpěstování paprik a brokolice. S pipláním rajčat bychom měli začít nejpozději do půlky měsíce, pokud najdou domov ve skleníku. Sadba na ven počká do konce měsíce, abychom neměli do května za okny prales. 
• V druhé půlce března se můžeme už odvážně pustit do výsevů na venkovní záhony, samozřejmě pokud nám počasí přeje. Vyséváme mrkev, ředkvičky, petržel, špenát, hrášek, raný salát, kopr, kedluben, cibuli sazečku a česnek. Tipy na pěstování křupavé jarní zeleniny najdete tady. 
• Vyzkoušejte „kedlubny v akvárku“: vzcházející rostlinku pro jistotu přiklopíme poklopem (třeba zavařovací sklenicí obrácenou dnem vzhůru). Spolehlivě ochrání před přízemními mrazíky. 
• Zelenou drobotinu venku také ochrání a zahřeje bílá netkaná textilie.  
• A hurá pro zaslouženou sklizeň! Kdo na podzim vysel ozimé odrůdy, může se radovat z čerstvoučké cibule, černého kořene, topinamburu, růžičkové kapusty nebo pórku. 

Ovoce  

• Jahodníky se probouzí ze zimního spánku. Od nás budou potřebovat jarní účes – odstraníme všechny suché a poškozené listy. Pokud jahody nemulčujeme, půdu okolo keříků jemně prokypříme. 
• Jakmile jahodníkům vyraší nová středová srdéčka, přichází čas na vydatnou porci živin. Jahody se mohou utlouct po rostlinných jíchách a zkvašených slepičincích, obojí je potřeba zředit aspoň 1:10 s vodou (pro malé sazeničky raději 1:20). A když už jsme u těch laboratorních prací, přidejte i víčko weiki. Prospěšné mikroorganismy nově dodané živiny zpracují do formy vstřebatelné pro kořeny rostlin. 
• Březen, měsíc nových dřevin: vysazujeme ovocné stromy i keře. Koncem měsíce je čas i na výsadbu opadavých listnáčů. 
• Rybíz a angrešt je potřeba prořezat v první půlce března, v té druhé můžeme zkrotit přerostlé jabloně a hrušně.  
• V první půlce bychom měli stihnout také řez révy vinné a do konce měsíce vyvázání na oporu. Pokud s révou začínáme, nové keříky se vysazují koncem března. Stejně jako meruňky, broskvoně a ořešáky. 
• Všem stromům a keřům na zahradě dopřejeme pořádný jarní nášup, ať mají sílu na celou sezónu. Hnojíme sypkým organickým hnojivem weiki, vyzrálým kompostem nebo uleželým koňským hnojem, na spláchnutí přidáme do zálivky weiki pro dřeviny. Zajistí silné kořeny, odolnost a sladší úrodu (opravdu, příznivý vliv půdních probiotik na cukernatost plodů potvrdil i výzkum Mendelovy univerzity v Brně). 
• Něžní strážci stromů: Oslabené dřeviny se po zimě mohou snadno stát terčem škůdců. Přirozenou ochranou jsou podsazené aromatické léčivky a bylinky. Nám voní, škůdce naopak odpuzují. Patří mezi ně lichořeřišnice, měsíček, aksamitník, máta, bazalka a šalvěj. Ochrání i zeleninové záhony.

Okrasná zahrada  

• Zahrada se nám začíná pěkně vybarvovat! Po sněženkách a bledulích ze země vykouknou krokusy, narcisy, kosatce, hlaváčky, violy, prvosenky a lomikámen.  
• Do půdy vyséváme semínka trvalek a předpěstujeme si teplomilné letničky – lobelky, astry, afrikány, slaměnky nebo hvozdíky. 
• Otužilé letničky (vlčí mák, koukol, černucha, sluncovka, měsíček, chrpa) můžeme od půlky března vysévat přímo na květinové záhony. 
• Růže se probouzí ze zimního spánku. Odstraníme suché části, popínavé růže přivážeme k podpěrám. Je také nejlepší čas pro výsadbu nových růží.  
• Sázet můžeme také nové živé ploty a okrasné keře. 
• Okrasné dřeviny a živé ploty kvetoucí až v létě tvarujeme řezem. Dřeviny kvetoucí na jaře necháme před řezem odkvést. Ve frontě na kratší sestřih čekají také okrasné trávy. 
• Svobodu jehličnanům! Svázané a zazimované jehličnany odkryjeme a pořádně zalijeme. Teď už jim mráz neublíží. 

Trávník  

•  V předchozích měsících jsme kolem trávníku chodili po špičkách a naším hlavním heslem bylo „kdo nic nedělá, nic nezkazí“. V březnu si to ale bohatě vynahradíme. 
• Pro perfektní trávník, za který by se nestyděla ani britská královská rodina, bude potřeba vertikutace (řekněte to třikrát za sebou!). Tento jazykolam vznikl z angličtiny (vertical cut) a znamená svislý řez přístrojem podobným sekačce. Krásně provzdušní vrchní zplstnatělou a slehlou vrstvu trávy. 
• Pomoc, z trávníku je plešoun! Nelekejte se, když bude trávník po této ozdravné kúře vypadat hůř než kdy předtím. Vertikutátor za to nemůže, jen odhalí slabá místa a lysiny. 
• Co můžeme udělat my? K rychlejší obnově mu pomůžeme hnojením a užitečnými mikroorganismy. U nás trávník zaléváme zředěnou rostlinnou jíchou spolu s víčkem weiki na 7 až 10 litrů zálivky. 
• Zhruba za dva týdny po akci s vertikutátorem už je jasné, kde tráva sama neporoste. Na vzniklou plešku nasypeme tenkou vrstvu substrátu a rozhodíme travní semena. Lehce přihrneme, udusáme a zalejeme s porcí weiki, aby se nám semínka dobře uchytila.  
• Nemáme vertikutátor? Nevadí, trávník poctivě pročešeme aspoň hráběmi. 
• Dnes také začíná být v kurzu volnější sestřih a divoké louky. Místo anglického trávníku si můžete vypěstovat barevnou louku, která po vás bude vyžadovat mnohem méně péče a ocení ji i hmyz. Měli bychom si ale vybírat směsi semen od českých distributorů, abychom se vyhnuli riziku zavlečené cizích lučních květin k nám.

Skleníky a fóliovníky  

•  V březnu je skleník malý ostrov pokladů. Uprostřed zahrady, která se teprve pomalu probouzí ze zimního spánku, se to v něm zelená předpěstovanými sazeničkami paprik, rajčat, lilků a melounů. 
• V březnu sem můžeme zasévat většinu zeleniny: celer, fenykl, brokolici, ředkvičky, kedlubny, okurky, saláty, mrkev, hrách, kopr, špenát i bylinky. Ke konci měsíce se do skleníku chystá k výsadku i česnek a cibule. 
• V druhé půlce měsíce bude k návštěvě skleníku o důvod navíc. Čeká tu totiž první křupavoučká sklizeň. Šťavnaté ředkvičky a saláty z únorové sadby proti svým chudým příbuzným ze supermarketu prostě nemají konkurenci. 

 Pokojovky  

•  V březnu se nebudí jen zahrada, ale i rostliny, které přečkaly zimu pěkně v teplíčku u kamen. To ale ještě neznamená, že jim nic nechybí. Právě naopak! 
• Rozespalé pokojovky mají hlad a žízeň. Přihnojíme je čerstvým kompostem nebo zředěnou rostlinnou jíchou a zvýšíme zálivku. Víčko weiki pro pokojovky v konvičce odstáté vody pomůže se vstřebáním nově dodaných živin. 
• Některé stísněné rostliny bude potřeba přestěhovat do většího. Kompost by měl tvořit čtvrtinu nového substrátu a životabudič weiki je povinná výbava, aby přestěhované rostliny pěkně rozvinuly kořínky. Konečně na to budou mít dostatek místa. 
• V březnu je nejlepší doba na nákup nebo přesazení orchidejí. Nejlepší je přesadit je hned, jakmile se vytvoří nové kořenové špičky na výhonech. 
• Odkvetly vám jarní úlovky cibulovin z květinářství? Stačí zastřihnout květy a nechat je zaschnout. Cibulky potom zapícháme do venkovního okrasného záhonu (nebo klidně kamkoliv do trávy). A to je všechno, víc na ně myslet nemusíme. Za rok samy vylezou a určitě někomu vyčarují překvapený úsměv na tváři. 

Kompost  

• Kompostu bude potřeba na jarní záhony a ke stromům opravdu požehnaně. Pokud jsme ho pomocí weiki pro kompost a urychlovače kompostu neoživili už v únoru, v březnu to rozhodně neodkládáme. 
• Nejvíc organického materiálu vhodného na „krmení“ kompostu bývá na zahradě na podzim, ale najde se i na jaře. Tak pozor, ať zbytečně nevyhazujete něco, co má pro rostliny cenu zlata. 
• Třeba takové čerstvě odstraněné větve a výhonky z ovocných stromů nadrcené ve štěpkovači poslouží jako skvělá mulč nebo vrstva do kompostu. Stejně jako první posekaná tráva. 

Balkon 

•  Do truhlíků zasadíme první jarní květy – sněženky, krokusy a další ozdobné cibuloviny. Na konci měsíce můžeme začít s balkonovou klasikou a vysadit muškáty, petúnie, ale i trvalky. 
• Na začátku března si vyséváme do truhlíků jedlý balkon: semínka řeřichy, rokety nebo raného salátu. 
• Vezmeme si do parády přezimované balkónové rostliny. Seřízneme je, přesadíme a přihnojíme. Truhlíky a květináče přeneseme na světlé místo, ať si holky zvykají na sluníčko. K tomu panáka weiki do zálivky a uvidíte, jak rychle pookřejí. 

Další zahradnické práce  

•  Zaléváme, zaléváme, zaléváme. V březnu by měla být půda poměrně vlhká, ale na počasí ani pranostiky raději nespoléháme. Obzvlášť velké nároky na vodu mají přímé výsevy – semínka mohou v půdě vyschnout dřív, než stihnou vystrčit klíček. Choulostivé jsou i malé sazeničky. 
• Čas odložit zimní výzbroj: odstrojíme chvojí a další bariéry, které rostliny přes zimu chránily proti mrazu. Teď by jen zbytečně stínily a zpomalovaly jejich růst. 
• Jestli jsme nestihli zrýt záhonky na podzim, máme na to nejvyšší čas. Pokud ale není půda slehlá a tuhá, stačí ji jen prokypřit trochu motykou, abychom nenarušovali její vnitřní život.
• Při jarním řezu živých plotů nepostupujeme jako buldozer, ale opatrně a s očima na šťopkách. V okrasných dřevinách už můžou hnízdit první ptáci. V takovém případě oželíme dokonalý sestřih a mladou rodinku nerušíme. Ohleduplnost se nám stokrát vrátí na sezobaných škůdcích.  
• Můžeme vybudovat systém kapokové závlahy, která nám ulehčí letní zalévání a ušetří spoustu vody.
• Když už jsme u rušení a jarního úklidu, tak pozor, ať s kupkou starého listí nevyhodíte do kompostu ježka. Na rozdíl od nás zahrádkářů se ježci nebudí s prvním teplým dnem a nepobíhají hyperaktivně kolem záhonů. Počkají si s budíčkem, až když je venku dostatek živočišné potravy. Pokud je omylem probudíme dřív, měli bychom také převzít zodpovědnost za jejich dokrmování. 
• Chováte v zahradním jezírku ryby? Při teplotě vody okolo 7 °C už se začínají probouzet a poohlížet po potravě. Můžeme začít přikrmovat, ale zatím v menších dávkách. Rybkám se naplno vrátí apetit až při stabilní teplotě 10 a více stupňů. 
• Vyčistíme skalku od mechu a uschlých rostlin.