F1 nejsou jenom formule. Tahle zkratka označuje také hybridní odrůdy zeleniny, které svou rallye odstartovaly až po druhé světové válce. Tenkrát to byla vzácnost – a dnes aby člověk naopak pohledal obyčejné nehybridní semínko. Přitom taková nehybridní permasemínka jsou dokonalou alternativou, pokud nechcete každý rok vysévat nová semena, toužíte po autentické sladké chuti a chcete pěstovat opravdu bez chemie.

Co znamená hybrid? A co je permasemínko?

Hybridní odrůda vzniká řízeným opylováním dvou vybraných odrůd. Vzniklé potomstvo získává přednosti obou rodičů, ať už jde o odolnost vůči nemocem nebo větší výnosnost. Rané odrůdy mohou být křížením ještě ranější, ozimy zase lépe přečkají mrazy.

Číslo za písmenem „F“ označuje o jakou generaci křížení rodičů se jedná. V případě jednoznačně nejrozšířenější F1 jsou to tedy přímí potomci dvou odlišných rodičů, druhá generace je F2 a třetí F3. Povinnost označovat hybridní osivo je daná zákonem, na sáčku se semínky je tedy poznáme na první dobrou.

Permasemínka jsou naopak vždy nehybridní, pěstovaná v Čechách či na Moravě a bez chemické ochrany. Ale pozor, nepleťe si permasemínko s biosivem. Některá bioosiva mohou být hybridní, vypěstovaná v Asii a s obsahem biopesticidů.

Proč se hybridy nehodí k semenaření

Hybridy možná udělají parádu na záhonku i na talíři, ale na semínka pro další sezónu se příliš nehodí. Nikdy totiž nebudete vědět, co vám z nich vyroste. Jako kříženci z první generace si nedovedou uchovat vlastnosti mateřské rostliny. Když se vám podaří semínka vůbec posbírat (ne vždy je hybridy vytvoří), výsledky výsevu budou vždycky tak trochu pouliční směs. „Vnoučata“ původních křížených rostlin bohužel ztrácí dobré vychování rodičů. Odolnost vůči mrazu nebo nemocem může (a taky nemusí) vymizet, výnosnost však bývá výrazně nižší téměř ve všech případech. Plody mohou mít dokonce jiný tvar a chuť, pokud je rostlina vůbec nasadí.

Připomíná to mutanty z béčkového sci-fi. Nejsou hybridy zdraví škodlivé?

V tomto ohledu můžeme zůstat naprosto v klidu. Křížení rostlin nemá v ruce hrstka šílených vědců v laboratoři, je to neustálý přírodní vývoj. U hybridů je jen urychlený tím, že výběr „partnerů“ není jenom na náhodné včele poletující okolo. I v přirozeném výběru vítězí ten nejsilnější. Ve světě rostlin je to ten, kdo si umí poradit s nepřízní počasí, ubrání se škůdcům a dovede své plody do zralosti, aby mohl život pokračovat dál. O to samé jde přece i nám zahrádkářům. Křížením vznikaly i staré odrůdy, které nevzbuzují pochybnosti.

Nehybridní osivo je cesta k vlastní semínkové soběstačnosti a větší druhové pestrosti

I přesto, že se hybridy na zahrádce nedají přirozeně množit, mají i své výhody – od vysoké odolnosti po štědrou úrodu. Až člověka napadne kacířská myšlenka, jestli vlastně dávat na záhonu šanci „obyčejným“ semínkům. Za nás určitě ano!

Není totiž úplně jednoznačné, zda jsou hybridy „výkonější“ nebo „horší“ než jejich přirozeně opylovaní příbuzní. Neshodnou se na tom dokonce ani vědecké studie – v některých vítězí hybridy, v dalších zase skórují tradiční odrůdy. Záleží také na tom, jaké ukazatele porovnáváme. Sklizeň přirozeně opylovaných odrůd možná nebude zeleninobraní roku, zato jsou plody často chutnější.

Obrovskou výhodou jsou vlastní semínka. Nemusíme před sezónou shánět pokaždé nová. Navíc už víme, jak se rostlině v podmínkách naší zahrady dařilo a jakou úrodu můžeme očekávat.

Výhodou i prokletím hybridů je jejich uniformita. Všechny plody vypadají stejně, dozrávají ve stejnou dobu, ničím nepřekvapí ani v dalších ohledech. Zkrátka poctivě dostojí popisu na svém obalu.

Přirozeně opylované rostliny jsou oproti hybridům tak trochu jako divoce žijící zvířata. Nemusí plnit žádné zadání. Prostě si jen rostou a dozrávají postupně, což může být pro menší zahrádkáře ve finále mnohem příjemnější variantou než zpracovat velkou úrodu najednou. Někdy překvapí legračně tvarovaným plodem pro pobavení celé rodiny, jindy okouzlí sladkou a plnou chutí,” říká zahradnice Ing. Michala Brabcová.

Ikonické staré odrůdy jsou navíc uchovávány jako klenoty v genových bankách semen, což u hybridů z mnoha důvodů nejde. Právě proto tu s námi některé proslulé odrůdy jsou sto i více let, zatímco dnes populární F1 Darinku možná budeme za pár let v katalogu osiva hledat marně. Za nás je nejlepší cesta kombinovat na záhonech oboje. Zkoušet, hrát si, piplat malé zelenáče… a nechat si vždycky prostor i na překvapení!

 

Kde sehnat permasemínka?

Najdete je v nabídce většiny semenářství. Ale můžete je objednat i online třeba na www.permaland.cz nebo www.permaseminka.cz. Všem semínkům ale prospěje po zasazení probiotická zálivka weiki. Aby dobře klíčila, zakořenila, rostla a nakonec i plodila. V tom se “formule” i “vidláci” shodnou 🙂

Proč máme raději permasemínka

  • Jsou bez chemie.
  • Nejsou mořená chemií.
  • Mají původ v ČR a tak se jim daří v našich podmínkách.
  • Jsou vhodnější pro semenaření.
  • Nemusíte je kupovat každý rok.

Která permasemínka určitě musíte vyzkoušet?

  • Okurka anguria – menší méně ostnaté nakládačky se skvělou sladkou chutí.
  • Hrách setý cukrový můžete zblajznout i s luskem.
  • Ačokča neboli paprikookurka jejíž plody připomínají lusk. Jsou sladkokyselé a moc dobré.
  • Mangold listový hravě nahradí špenát.
  • Divoký česnek s fialovými cibulkami s chutí podobnou pórku. A listy užijete do salátů nebo na chleba.
  • Rajče divoké plodí jako o závod sladká miniaturní rajčátka. Děti je milují. A dospělí také.

 

NOVINKY A SLEVY DO E-MAILU

Skvělé e-booky, zahrádkářské fígle, rady, slevové kupóny i bonusové materiály jako první a zdarma? To chci!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Zavřít
Měna