Nic proti prosluněné sklizni v dalších měsících, ale křehkosti jarní zeleniny a radosti z prvního zahradnického úlovku roku se téměř nic nevyrovná. Které otužilce můžeme bez obav vysadit na záhon už v dubnu a jak na jejich pěstování?
Půda je po zimě ještě ztuhlá a chvilku potrvá, než se v ní obnoví život. Nezapomeňte proto jarnímu výsevu dopřát pořádný životabudič – probiotickou zálivkou weiki pro zeleninu – stačí jedno víčko do 7 litrů zálivky a po deseti dnech znovu. Podpoříme růst naší jarní zeleniny a poděkuje nám i půda. Jestli vás zajímá, jak to ve zdravé půdě vypadá, mrkněte sem.
Řízné ředkvičky
Pikantní šťavnaté ředkvičky dodají ten správný říz i barvu každému jarnímu salátu. Pokud ctíte jarní očistu, určitě nesmí chybět. Obsahují totiž sirné sloučeniny, které ve střevech pomáhají utnout tipec nepřátelským bakteriím a plísním. Ředkvička je tvoří proto, aby ochránila svůj vlastní kořínek před stejnou partičkou patogenů v půdě.
Kam s ní? Nejlépe na hlinitopísčitou půdu s dostatkem humusu a slunce. Půdu před setím prokypříme, aby se mohly bulvy pěkně zakulatit. Semínka sejeme do 20 cm vzdálených řádků přibližně tří centimetrové hloubky. Řádky později sjednotíme – vytrháme slabší a přebývající rostlinky, aby měly ty nejsilnější dost místa k životu (potřebují aspoň 3 – 5 cm).A co je na ředkvičkách nejlepší? První sklizeň už za 4 týdny!
Tip: Vyjednocené sazenice nevyhazujte. Pořádně je omyjte a šup s nimi do salátu! Klidně i s kořínky. Dodají salátu třetí rozměr v podobě svěže pikantního nádechu.
Ředkvičkové fígle od Veroniky Kyčery alias Slámy v botách
„Ředkvičky seju postupně, aby byla postupná i sklizeň. Pokaždé jen třetinu sáčku v rozestupu 14 dní po sobě. První výsevy ředkviček přidávám do společného řádku s mrkvemi. Ředkvičky rostou rychle a označí mi pěkně řádek, přitom si s mrkví nekonkurují, Ta klíčí a roste pomalu, takže ředkvičky si sklízím a mrkev se teprve začíná rozrůstat. Je to tip od mojí babičky, který se mi fakt osvědčil. Všechny výsevy dávám pod netkanou bílou textilii, protože je ochrání před dřepčíky. Je-li možnost, tak je každý den trochu kropím na listy, to také dřepčíci nemají rádi. Pokud nemáte na zahrádce s dřepčíky problém, tak si jednu či dvě ředkvičky nechte někde bokem vyrůst do plné velikosti, vykvést a nasadit lusky. Ty jsou výbornou letní zeleninou podobnou zeleným fazolkám. Jen je třeba počítat s tím, že ředkvička je v plné velikosti obrovská rostlina – asi tak jeden metr vysoká a široká.“
Sladký hrášek
Už jste zkoušeli mladý hrášek na másle podávaný s novým bramborem? Máňám! Stojí ale velké úsilí, aby se voňavé hrášky do kuchyně vůbec dostaly a nebyly potajmu sezobány ještě na záhoně. Zvlášť pokud máte děti.
Dřeňový nebo sladký: Vyberte si svého favorita
Hrách se dělí na dvě hlavní odrůdy: dřeňový a cukrový. Dřeňový hrách má pevnější slupku, malé hrášky se konzumují přímo a nejlépe ještě mírně nezralé. Mnohem měkčí a křehčí lusky cukrového hrášku můžeme v kuchyni využít celé a jak už název napovídá, plody mají výrazně sladkou chuť.
Jak na to? S nakličováním hrachu máme nejspíš všichni zkušenosti z dětství. Péči o tuto skromnou rostlinku bohatou na bílkoviny zvládne opravdu i každý školák. A ta radost ze své vlastní úrody!
Naklíčené hrášky sázíme do 3 – 4 řádků vzdálených 30 až 40 cm do hloubky 5 – 7 centimetrů. Mezi jednotlivými rostlinkami by měl být aspoň 5 cm odstup. Důkladně zakryjeme zeminou a zalejeme. Jakmile hrách vystrčí stonek, je potřeba mu dodat oporu. Na to se hodí klacíky, nabídnout mu můžeme i plot a pletivo. A když začne kvést, přidáme probiotickou zálivku weiki pro zeleninu, aby byla úroda ještě větší. Pozor na přelívání, nesvědčí mu podmáčená půda. První lusky sklízíme 50 až 80 dnů po zasetí.
Hrách vedle okurky? Láska na první pohled
TIP: Hrášek se nekamarádí jen tak s kdekým. Obzvlášť dobré vztahy záhonu pěstuje s okurkou, mrkví a listovým salátem. Ale opravdu by se měl v rámci zachování zdraví všech vyhýbat společnosti cibulí, česneku, rajčat, brambor a fazolí. Ne, že by je uškrtil svými popínavými výhonky, ale mají společné škůdce a nemoci, které si mezi sebou mohou předávat.
Božské rané brambory
Jaro první brambory povýší z přílohy na hlavní jídlo. Pokud chceme sklízet co nejdříve, je potřeba prolomit jejich dlouhé období vegetačního klidu a nechat je naklíčit před tím, než sejeme do půdy.
Vstávat, je tu jaro!
Pro naklíčení vybereme příhodnou bedničku, brambory do ní rozložíme a šup s nimi na světlo, ať se co nejrychleji probudí. Nejlépe jim bude v chladnější chodbě s teplotou 15–18 °C. Správně naklíčené brambory mají zhruba po třech týdnech pěkně probarvené a pevné klíčky dlouhé okolo 2 až 4 cm.
V tomto stavu už můžou ven, do hlíny. Ideálně vylepšené pěkně uzrálým kompostem, ať jsou hlízy jako v bavlnce. Přidejte weiki pro zeleninu, které zvýší úrodu a ochrání brambory před nemocemi.
Vysazujeme je do hloubky 8 cm nejdříve koncem března a to do řádků vzdálených aspoň 60 cm v rozestupu 30 cm. Řádky se nebojíme navrstvit zeminou do výšky. Hlízy jsou tak v teple a lépe chráněné před nejobávanějším nepřítelem – plísní bramborovou. Hned jak brambory vzejdou, začínáme s probíráním plevele a pravidelným okopáváním. První poklady našeho snažení můžeme ze záhonu vykopat v půlce května.
Brambory v paneláku? Proč ne!
TIP: Své vlastní brambory si můžete vypěstovat klidně i v panelákovém bytě s balkonem, opravdu! Stačí vám k tomu nádoba o hloubce a šířce minimálně 30 centimetrů, nebo jutový pěstební pytel. Nezapomeňte na drenážní otvory vespod pro odvod přebytečné vody.
Na dno nádoby nasypeme zhruba deseti centimetrovou vrstvu zeminy, uložíme do ní pár naklíčených hlíz a zakryjeme další deseticentimetrovou vrstvou půdy. Jakmile vyraší deseti až patnácticentimetrové rostlinky, přikryjeme je až po okraj, aby vykukovaly jen horní lístečky. Díky tomu začnou stonky v zemi vytvářet výhonky, na kterých vyrostou další nové hlízy. Postup zopakujeme klidně několikrát, až po vrchní okraj nádoby. Brambory v balkonové karanténě mají na rozdíl od svých příbuzných ze záhonu jednu velkou výhodu: Mnohem menší riziko napadení plísní a dalšími nemocemi. Posichrovat to můžete zálivkou weiki pro balkonové květiny. Probiotika se postarají i o bohatší úrodu.
