Štavnaté a křupavoučké, do salátů i zavařovaček
Jestli se poohlížíte po zelenině pro pěstitele začátečníky, vylosujte okurku. Zahradní matadoři vám mohou potvrdit, že okurka je soběstačná a nenáročná dáma, která se o sebe dovede postarat skoro sama. Od vás bude potřebovat jen trochu lásky… a spoooustu vody!
Vybíráme odrůdu
Tak jaká to bude? Křehounká nakladačka, salátovka, nebo hadovka? Všechny mají podobné nároky na zeminu a zálivku. Takže pokud máte dostatek místa, klidně vyzkoušejte víc druhů.
Odrůdu zvolte odolnější k plísni, ať okurky nespořádá za vás. K dostání je spousta hybridů, které se téhle potvůrce dovedou účinně bránit. Také se v nich šlechtěním potlačuje hořkost, která u okurek někdy může zkřivit úsměv a radost z úrody.
Nakládačky: Nora, Hana, Regina, Jitka, Lada, Fatima F1
Polní salátovky: Natalie, Linda, Perseus, Cheer, Lili F1
Hadovky: Marta, Saladin, Superstar, Sandra F1
My máme rádi perma odrůdy. Jsou to léty prověřené silačky, které dosáhly vyšší odolnosti proti nemocem a lahodné chuti přirozenou adaptací na české pěstitelské podmínky. Nejsou chemicky mořená a semínka si můžete na rozdíl od hybridů množit sami.
Z okurkových permaodrůd nás zaujala hadovitá Gergana, nakládačka Hokus a atypická Anguria, připomínající kaštany. To budou sousedi koukat!
Předpěstování: Okurky do školky
Na předpěstování se můžeme vrhnout od půlky dubna, pokud budeme pěstovat venku v záhoně, na předpěstování okurek do skleníku se můžeme vrhnout dřív. Sazeničkám budou stačit kelímky o průměru 6 až 8 centimetru s odvodňovacím otvorem dole. Nezapomeňte na výživný substrát nejlépe se čtvrtinou vyzrálého kompostu. Sazeničky potřebují dost světla a pravidelné střídání nižší teploty v noci, jinak mají tendenci vytahovat se do výšky. Nejlépe jim bude u okna v chladnější chodbě.
A zaléváme s rozumem. Ano, psali jsme o dostatku vody, ale sazeničkám přemokřená půda spíš škodí. Na větší zálivku zkrátka ještě přijde čas. Jestli jim chcete dopřát něco extra už teď, tak přidejte víčko přátelských bakterií weiki do zálivky jednou za deset dnů. I jako prevenci té obávané plísňové potvory.
Do skleníku se můžou stěhovat na začátku května. A na záhon? Raději až od půlky května.
Vyséváme rovnou ze semínek
Pokud předpěstování nestihneme, nelomíme rukama. Místo toho do nich vezmeme pytlík semínek a hurá na záhon. Semínka vyséváme do hloubky 1-2 centimetry. Jakmile rostlinky vzejdou, porost protrháme. Každá okurka by měla mít rozestup 30 centimetrů. Pár dobrých tipů a triků, jak pěstovat ze semínek, najdete tady.
Semínka vyséváme během první půlky května. A když máme inkrustovanou sadbu, můžeme si s ní troufnout ven dokonce ještě v dubnu.
Inkrusto… co?
Inkrustovaná semínka na sobě mají obal, který je chrání v chladné půdě před bakteriemi a plísněmi. Díky tomu je můžeme vyset už koncem dubna i ve výše položených oblastech. Na teplé jižní Moravě to jde koncem dubna dokonce bez inkrustace, jak ostatně radí pěstitelské pořekadlo ze Znojma, slavného „rodiště“ okurek: „Na Marka saď oharka.“
Pět „P“ pro stanoviště okurek
- Prosím, hodně světla!
- Pokojné závětří
- Poctivá zálivka
- Půda bohatá na živiny
- Probiotika (pomáhají okurkám lépe vstřebávat živiny a posilují jejich imunitu)
Šesté „P“: Pipláme
I když jsou okurky skromné a soběstačné, přece jen kolem nich nějaké tanečky budou. Vzrostlé okurky se rády plazí po zemi, což my nevidíme rádi (ano, zase ta plíseň). Nejlepší je tedy navést rostliny na vertikální pěstování pomocí tyčí, drátů nebo sítí. Pokud je máte na kraji zahrady, klidně využijte plot. U pěstování na síti vybíráme velikost ok 10 x 10 centimetrů.
Okurky od nás očekávají i nějaké to okopávání, ale raději opatrně. Kořeny mívají rozložené nízko pod povrchem. Půdu můžeme mulčovat slámou nebo posečenou trávou, aby se v ní drželo vlhko a teplo.
Hnojíme
První přihnojení dopřejeme okurkám už po přesazení. Ideální je sypké organické hnojivo weiki, které nám díky vyváženému a vysokému obsahu živin pomůže k větší úrodě. Jakmile jdou rostliny do květu a později do plodu, přihnojíme opět sypkým organickým hnojivem weiki s obsahem slepičího hnoje, zkvašenou rostlinnou jíchou nebo zkvašenými slepičinci. Teď je také ta pravá chvíle na probiotickou zálivku, protože prospěšné bakterie pomohou rostlinám vstřebat co nejvíce živin z hnojení, které okurky k bohaté úrodě potřebují. Hladové a žíznivé, to zase okurky jsou. Takže jim dopřejeme patřičnou zálivku, ale nikdy ne přímo ke krčku a už vůbec ne na list.
Hurá, sklízíme!
Zaslouženou sklizeň si pro nás jako první připraví hadovky ze skleníku, a to v půlce června. Koncem června sklízíme nakládačky a o něco málo později salátovky.
Tajný tip na konec: Jak pěstuje okurky Veronika Kyčera alias Sláma v botách?
„Nakládačky se pěstují na venkovním záhoně. Máte-li ambici během léta postupně zavařit 50 sklenic, potřebujete okurkám věnovat záhon aspoň o 30 metrech čtverečních, neboli vysít asi tři pytlíky semínek. Komu chce mít okurky jen ke chroupání, tomu postačí záhon o velikosti pět metrů čtverečních a vysít půl pytlíku semínek. Semínka určená na přímý výsev den před setím namočte, lépe vzejdou. Sázejte raději dvě k sobě, nemusí vzejít. Vzrostlé rostlinky zamulčujte (slámou, štěpkou, kamínky) a hodně zalévejte, potřebují spoustu vláhy. Až sazeničky povyrostou, za pátým květem je můžete zaštípnout, aby byly košatější a víc plodily. Okurky pravidelně otrhávejte, podpoříte tím růst dalších. Když nepřijdou předčasné mrazíky (nebo plísně), budou vám plodit celé léto až do září.“
Výsev: Od konce dubna do půlky května
Sklizeň: Od půlky června do září
Mám vysazeno, co dál?
Co se vrhnout třeba na vlastní brambory nebo nášup vitamínů v křehké jarní zelenině?