Skleník dovede udržet stabilní vyšší teplotu a vlhkost. Zato se ale musíme postarat o větší zálivku a pravidelné hnojení, protože půda se vyčerpá rychleji než na záhoně. S tím si ale hravě poradíme. Čtěte jak na to.
Před sezonou a na podzim stačí do půdy zapracovat čerstvou porci kompostu nebo chlévského hnoje. Nestihli jste to? Nevadí! Zkuste vyzrálé organické hnojivo s vysokým obsahem dusíku a fosforu. Hned potom si záhonky zaslouží životadárnou zálivku s probiotiky, aby nám to ve skleníku pěkně ožilo.
Užitečné bakterie také usměrní případné patogeny, které se vlhkém skleníku snadno šíří. Zvlášť na jaře nám skleník ušetří spoustu místa na okenních parapetech, protože sazenice zahřeje, a ještě jim poskytne spoustu světla ze všech stran. Světlo a teplo, to mají sazeničky rády.
TIP:
Větráme nejlépe každou volnou chvilku, kdy je venku hezky. Čerstvý vzduch a sluneční paprsky nám pomohou nadobro vyhnat zbývající patogenní zárodky a zamezit šíření plísní. Pomohou nám v tom i probiotika, která patogeny spolehlivě likvidují. Na nemoci pozor, jakmile se ve skleníku objeví nějaká choroba nebo plíseň, šíří se mnohem rychleji než venku.
Kdy můžeme ve skleníku začít s předpěstováním a za jakých podmínek?
Klidně už ve druhé polovině února, když nám počasí přeje a nemrzne. Pro jistotu zelenáčům „přitopíme“ u kořínků vrstvou čerstvého kompostu a zakryjeme je netkanou textilií. Když teploty klesají pod nulu, rostlinky necháme doma nebo můžeme použít topidlo. Zálivka s užitečnými bakteriemi weiki pěkně rozvine kořenový systém a také přirozeně posiluje odolnost malých rostlinek vůči chladu, dokonce i ranním mrazíkům. A to se v únoru hodí, brrr.
TIP:
Aby za naše výpěstky nezaplatili životem ptáci, opatřete skleník speciálními UV samolepkami nebo ho pomalujte několika tahy průsvitných barev. Silueta dravce sama o sobě ničemu nepomůže, ptáček se ji bude snažit obletět, a narazí do skla o kus dál. Museli byste nalepit obrázky asi deset centimetrů od sebe. Jak sklo správně zabezpečit, si můžete přečíst tady.
KDY A CO VE SKLENÍKU
únor – V únoru mohou jít do skleníku na předpěstování sazeničky cibule, česneku a petržele. Dobrodružnější povahy mohou zkusit zasít i salát, celer, lilek, květák, brokolici, pórek a kedlubny. Pokud nám ale všechny tyhle smělé plány zhatí nepolevující mrazy, ubytujeme ve skleníku aspoň polníček.
březen – V březnu se potom skleníková sezona rozjíždí naplno. Zaséváme celer, fenykl, brokolici, ředkvičky, kedlubny a saláty. Také je nejvyšší čas k předpěstování paprik, rajčat, lilků a melounů. Do hlíny se těší i mrkev, hrách, kopr, špenát a bylinky.
duben – V dubnu přicházejí na řadu okurky, cukety, dýně, řepa a fazolky. Ke klíčení totiž potřebují docela vysoké teploty. Do záhonku je ale přestěhujeme až po květnových mrazících. Skleník dobře zajištěný proti mrazu může přivítat předpěstované sazenice rajčat a paprik a naklíčené rané brambory. Zaséváme majoránku, mátu, šalvěj, kopr, levanduli, oregano, tymián, rozmarýn a další voňavé bylinky. O slovo se hlásí i jahodníky.
květen – V květnu do uvolněných záhonů po první úrodě nastěhujeme kromě rajčat i papriky a okurky spolu s předpěstovanými bylinkami. A můžeme znovu zasévat – tentokrát letní ředkvičky a ředkve, letní špenát, řapíkatý celer, kukuřici nebo třeba čekanku.
červen – Červen je měsícem přihnojení. Půdu přikrmíme kompostem nebo jiným organickým hnojivem a podpoříme probiotickou zálivkou, aby rostliny mohly tuhle vysokokalorickou porci živin využít až do posledního sousta. Vyséváme mrkev, ředkev, fazolky, kedlubny, zelí, růžičkovou kapustu, pórek a bylinky.
červenec a srpen – V červencových a srpnových pařácích pořádně větráme a zaléváme všechnu tu plodící nádheru. Zaséváme semínka špenátu a květáku pro podzimní sklizeň, sázíme listové saláty, špenát, mangold, čínské zelí nebo třeba fenykl. V srpnu vysejeme ozimou cibuli, kapustu a jahodník, který usadíme do prázdných záhonků po salátu a kedlubnách.
září – Září je měsícem nejen sklizně, ale také podzimních výsevů ředkviček, špenátu a cibulky.
říjen – V říjnu je ideální čas na výměnu půdy, která by ve skleníku měla proběhnout aspoň jednou za pět let. Pokud není čas na výměnu, zapracujeme do půdy aspoň vrstvu kompostu. Přidáme probiotika pro lepší rozklad organické hmoty a přikryjeme listím na dobrou noc. Stále ještě ale můžeme vysévat poslední otužilce: zimní hlávkový salát, špenát, mrkev a ředkvičky.
listopad až únor – Od listopadu do února můžeme ve skleníku pravidelně dosévat a sklízet nezdolný polníček pro čerstvou porci vitaminů.
TIP:
Biologická ochrana
Díky relativně uzavřenému prostředí skleníku můžeme proti mšicím nasadit parazitické vosičky Aphidius colemani, k likvidaci molic vosičky Encarsia formosa a se sviluškami zase zatočí roztoči Phytoseiulus persimilis. Proti třásněnkám se používá dravý roztoč Amblyseius cucumeris. Pozor, bez přítomnosti svého hostitele nejsou predátoři schopni přežívat, proto je má smysl nasadit, až když se škůdci objeví.
