Podzim na zahradě, to nejsou jen barevné dýně, pozdní brambory a mrkve. Ještě, než se s našimi posledními úlovky schováme pěkně do tepla domova, zaděláme na zahradě na kvalitní půdu. Tak, aby v ní měly naše hýčkané rostlinky dostatek živin celou příští sezónu nebo abychom pomohli přezimovat těm, které v záhoně zůstávají. A také jako poděkování za letošní úrodu, protože zahrádkářství není jen brát, ale také dávat.
TIP: Pokud přihnojíte na podzim, živiny se budou postupně uvolňovat během celé zimy a na jaře bude půda připravená. Když živiny do půdy dodáte na jaře, uvolní se až v průběhu sezóny, takže k rostlinkám se jich dostane podstatně méně. To se může hodit například pro kořenovou zeleninu – nepřehnojíme ji.
Jak se „dělá“ hlína aneb hladová a sytá půda
Co je to vlastně půda? V první řadě rozdrobená hornina promíchaná s jílem a pískem. Její neoddělitelnou součástí je ale také živá složka – od neviditelných bakterií po žížaly a vyšší obratlovce.
Když půdu krmíme jen průmyslovými hnojivy, celá živá složka chřadne a postupně se vytrácí. Zbyde jen neživá část dokrmená chemickými sloučeninami, tak zvaná hladová půda. Ztrácí svou drobtovitou strukturu, schopnost zadržet vodu i vhodné podmínky pro hluboké zakořenění rostlin.
Představte si sami sebe, kdybyste měli jíst jen průmyslově zpracované potraviny ve fastfoodu nebo náhražky jídla a zapíjet je šumivým multivitaminem. Hlady neumřete, ale nejspíš si nebudete připadat úplně zdraví ani v kondici. A ani si moc nepochutnáte. I naše tělo potřebuje servírovat „živou“ stravu, aby mohl prospívat střevní mikrobiom, cítili jsme se dobře a jídlo nám dělalo radost. Je důležité pro zdraví, pohodu, energii i silnou imunitu.
Stejně jako zdravá půda, která obsahuje kromě neživé složky také pořádnou porci postupně se rozkládající organické hmoty. V té hodují bakterie, prvoci, kvasinky, které tak vracejí do půdy živiny, zlepšují její strukturu a stávají se potravou pro vyšší živočichy v dokonale vyvážené rovnováze. Zdravá půda je plná života. A život začíná od bakterií. Pojďme půdu na zimu pořádně nakrmit bohatou stravou, ať může spokojeně trávit i v době, kdy bude přikrytá peřinou sněhu.
Jak připravit půdu na zimu?
Po poslední sklizni půdu důkladně prokypříme a zaoráme do ní organické hnojivo nebo alespoň na drobno posekané zbytky rostlin a keřů z úklidu zahrady. Skvělé je také zelené hnojení. Půda bude podzimní hostinu postupně trávit celou zimu.
Jaká hnojiva použít?
Kompost. Pokud jsme kompostér celou sezónu poctivě krmili organickými zbytky, měli bychom ho mít dostatek pro podzimní hnojení. Kompost je hnědé zlato – zvyšuje obsah humusu, podporuje činnost půdních bakterií, provzdušňuje a zadržuje vláhu. Zbývající materiál v kompostéru na podzim přeskládáme.
TIP: Ještě nemáte založený kompost? Udělejte to ještě letos, teď je ten správný čas. Mrkněte na náš nový e–book o kompostování. Poradíme vám, jak kompostovat bez začátečnických chybiček, venku i v bytě. Nebo na článek tady.
Organické hnojivo weiki. 100% přírodní hnojivo weiki je vyrobené patentovanou technologií z drůbežího hnoje, kvalitního kompostu a dřevěných hoblin. Má vysoký obsah živin i stopových prvků. Je také výjimečně bohaté na fosfor, což je prvek, který má největší vliv na budoucí sladkou chuť plodů nebo krásu květů. Živiny dodává do půdy pozvolně a rovnoměrně po celou sezónu, takže rostlinky nejsou nikdy hladové ani překrmené. A co je důležité, hnojivo je uzrálé, takže nespálí citlivé kořínky mladých rostlin a můžete ho použít kdykoli.
Chlévský hnůj pracuje v zemi tři roky. První rok uvolní cca 50 % živin, další rok 30 % a v tom posledním 20 % živin. Speciálně pro podzimní hnojení používáme nejhodnotnější hovězí hnůj. Do těžké půdy ho zarýváme mělko, do lehké naopak hluboko.
Granulovaný hnůj je alternativa pro všechny zahrádkáře, kteří nemají přístup k čerstvému hnoji. Granulky obsahují sušený, přírodně fermentovaný hnůj většinou v různých kombinacích (hovězí, slepičí, koňský), někdy i s příměsí guana a rohoviny. Manipulaci se sušeným hnojivem zvládne každý, a ačkoliv nikdy plně nezastoupí čerstvou chlévskou mrvu, rozhodně to s ním „nepohnojíme“. Využít ho můžeme i do okrasné zahrady, truhlíků a pařenišť.
Granulované slepičince, které obsahují velké množství fosforu. Je dobré je proto namíchat s jiným organickým hnojivem.
Vaječné skořápky dodají půdě vápník a provzdušní ji. Ideální je kombinace s koňským hnojem s rohovinou.
Zelené hnojení je alternativa, která nás fakt baví. Více si o něm přečtete tady.
Probiotická tečka
Na závěr záhonům dopřejeme probiotickou zálivku. Co všechno prospěšné bakterie umí?
- Radikálně urychlí rozklad organických zbytků, které zůstaly v půdě po sklizni.
- Fixují v půdě živiny
- Pomohou půdě zpracovat dodaná organická hnojiva.
- Díky své činnosti tlumí smrádek, který z čerstvě zaoraného hnoje line po celé zahradě.
- Chrání přezimující rostliny, cibulky i semínka proti mrazu, suchu i škůdcům.
- Snižují riziko šíření nemocí a patogenů (i ty bohužel k organickému hnojení patří).
Tak dobrou noc a zase na jaře, záhony! Abychom nezapomněli – věděli jste, že už teď můžete zaset pro jarní nášup vitamínů? Semínka budou v dobře zazimované půdě jako v bavlnce. V článku o ozimech vám poradíme, jaké odrůdy vybrat a kdy nezapomenout na zálivku i v zimě.
