Září: Hřejivý měsíc sklizně 

Prázdniny jsou pryč, to ale na zahradě rozhodně není důvodem k depresi. Na ovocných stromech dozrává dlouho očekávaná úroda, trvalky jdou teprve do krásy, slunce svítí. Září je také Měsícem s velkým M, rozhodujícím o tom, z čeho se budeme radovat v příští sezóně. Skočte si utrhnout šťavnaté jablko ke svačině a hurá do práce! 

Zelenina a bylinky  

  • Dozrává květák. Pokud nevytvoří hlávku ke sklizni do konce září, nemusíme ho sklízet předčasně, ale ochráníme ho před prvními mrazíky pomocí přenosného fóliovníku nebo bílé netkané textilie. Ta dovede rostliny zahřát až do –4 °C, mějte ji na podzim v pohotovosti. 
  • Naopak hned, jakmile nám zkřehnou prsty, musíme sklidit teplomilná rajčata, tykve, cukety a dýně. Dobře dozrávají i po utržení, jen pozor na zapaření a plíseň. 
  • Na záhony po zelenině můžeme ještě dosít zelené hnojení – jetel, vikev nebo třeba hořčici. Do půdy je zapravíme ještě letos, nebo klidně až na začátku jarní sezóny. Zelené hnojení vrátí půdě ztracené živiny, které z ní hladová zelenina během svého vegetačního období vysála. Po zarytí biomasy nezapomeňte na zálivku s weiki – probiotika se postarají o rychlejší rozpad organické hmoty. 
  • Rajčata dozrají rychleji v bedýnce vystlané papírem, kam přidáme zralé jablko nebo už lehce skvrnitý banán. Uvolňovaný etylen z dozrálého ovoce vyčaruje červené tváře i rajčatům.  
  • Čas sklizně brambor poznáme podle zažloutlé nati. Jak na to, aby vydržely celou zimu? Zkuste tip od našeho kolegy Petra: „Brambory po sklizni rozložím a porosím jemnou mlhovinou roztoku weiki v poměru 1:200 s vodou. Nechám je dobře proschnout a potom je naskládám do bedýnek ve sklepě. Minulý rok takhle krásně vydržely až do jara, nebyly svraštělé ani napadené plísní. Stejně to dělám i s jablky.“  Výsledek nemůžeme zatím podložit laboratorními výzkumy, ale za zkoušku to stojí! 
  • Přichází doba melounová. Konec srpna až konec září patří sladkým hromotlukům s křehkým nitrem. Jak poznat, že už přišel jejich čas? Stopka zasychá a na poklepání vydávají dutý zvuk. Na jejich konzumaci nemusíte pospíchat, uskladněné vydrží i 2 – 3 měsíce po sklizni. 
  • Je libo ještě poslední výsev pro letošní sklizeň? Máte ji mít, ale jen s rychlíky jako je raná ředkvička a raný salát. 
  • Pro časnou jarní sklizeň vyséváme endivii, petržel a pažitku. Můžeme také vyset ozimé odrůdy cibule, špenátu, póru a dalších plodin. Chcete se dozvědět víc o tom, jak na jarní nálož vitamínů bez skleníku a dřiny s motykou ve zmrzlé půdě? Nakoukněte sem, jak na ozim. 
  • Z bylinek přichází čas rozloučit se s teplomilnou bazalkou. Přebytky můžeme usušit, zamrazit, nebo naložit do oleje. Neodolatelné je bazalkové pesto s letošními čerstvými vlašáky. Mňam!  
  • Vytrvalé bylinky ochráníme před zimou nastlanou slámou. Aby nám aromatické lístky nechyběly v kuchyni ani přes zimu, odebereme pár trsů do květináčů (máta, pažitka, šalvěj, rozmarýn) nebo vysejeme do truhlíků ze semínek rovnou (majoránka, petrželka, kerblík).

Ovoce 

  • Sklízíme jablka, hrušky a švestky. Nikdy je neukládáme do bedýnek potlučené, nebo nakousané od hmyzu. Odtud je už jen kousek ke hnilobě, která ráda využije příležitosti a rychle schramstne i zdravé sousedy. Padavky a mírně poškozené ovoce patří bez dlouhého otálení na talíř nebo do moštu. Na zdraví! 
  • Ovoce rozložíme do beden a lísek a pravidelně kontrolujeme. Nejlépe jim bude v chladu a ve tmě. 
  • Padají vlašské ořechy, něco si přejte! Třeba ořechový medovník nebo naložený sýr. V nich vlašáky vyniknou v celé své elegantní jedinečnosti. Ořechy vyloupneme ze slupky a necháme proschnout na novinách. Do bedýnky mohou jen úplně suché. 
  • Nové ovocné stromky vysazujeme až v říjnu, jámy je ale lepší připravit v předstihu už v září. Zvětralá půda kořínkům zajistí lepší start do nového života na zahradě.  
  • Sklizeň ostružin nemusíme uspěchat – pokud nás přepadnou první mrazíky, stačí jen keřík zakrýt netkanou textilií a počkat si, až budou ostružinky pěkně černé a sladké. Odplozené ostružiníky odstraníme a nové vyvazujeme k opoře.  
  • Hrozny vinné révy necháme dozrát co nejvíce, aby zesládly. Zralé hrozny opatrně odstřihneme a na rostlině zkrátíme vrcholky letokruhů. 
  • Nastává sklizeň léčivého ovoce – plodů aronie, jeřábu, šípků a rakytníku. Sušíme za nižších teplot, abychom zbytečně nepřišli o nálož vitamínů a minerálů. 
  • Jahodníky okopeme a přihnojíme nejlépe zralým kompostem. 

  • Okrasná zahrada 
  • Květinami měsíce jsou jiřiny. Aby ve váze vydržely co nejdéle, seřízněte je na dlouhých stoncích. 
  • Podzimní okrasné záhony něžně probarví vřes, barevné listopadky, tabák a okrasné trávy. 
  • Odkvétají poslední růže, můžeme připravit záhon pro výsadbu nových keříků. 
  • Okrasné jehličnany vysazujeme od září do října. Všechny jehličnany na zahradě pořádně zalijeme, potřebují nabrat dostatek vlhkosti před zimou. 
  • Nejlepší čas rozšířit, nebo založit úplně novou skalku. 
  • Posbíráme semínka odkvetlých letniček na příští rok a dozrávající ozdobné tykve.  
  • Možná máte kapustu spojenou spíš s karbanátky, ale existují i okrasné druhy, které zahradě právě teď na podzim dodají originální kouzlo. 
  • Vysazujeme cibuloviny pro pestrobarevné jaro – tulipány, ladoňky a talovíny. Narcisy ještě pár týdnů počkají. Většina cibulovin poděkuje za slunné stanoviště a humózní půdu. V lehkých drolivých půdách je sázíme o něco málo hlouběji. 

  • Trávník  
  • Užijte si sekání. Letos naposled! 
  • Trávník už ale dál nepřihnojujeme a zaléváme jen, když je venku opravdu sucho.  
  • Posekanou trávu vyhrabeme a holé „plešky“ dosejeme travním osivem, aby byl trávník příští jaro jako ze škatulky. 
  • Na konci září trávník provzdušníme vertikulací. Zbaví se tak mechu a nadechne se před zimou. 
  • Na závěr celé zkrášlovací procedury přidáme přátelské bakterie weiki, které se postarají o stabilní a rozvětvený kořenový systém. Ten se bude do podzimních plískanic hodit! 
  • Skleníky a fóliovníky 
  • Sklízíme kořenovou zeleninu a rajčata. 
  • Vyséváme poslední ředkvičky, špenát a jarní cibulku pro letošní poslední sklizeň. 
  • Jahodníky zahrneme zeminou či kompostem a přikryjeme na dobrou noc bílou netkanou textilií. Použít můžeme i chvojí. 
  • Na volných místech průběžně připravujeme záhony na příští sezónu.  
  •  Pokojovky 
  • Holky, pojďte domů! Pro pokojové rostliny nastává čas návratu z letnění na zahradě. 
  • Jak poznat ideální den pro návrat? Snadný průběh slibuje oblačný den s teplotou okolo 18°C. 
  • Rychlá změna teploty a slunečního svitu může způsobit rostlinám šok. Ztrátu barvy, listů, snížení imunity. A na to zase rádi slyší škůdci a nemoci, takže radši nikam nespěcháme – pokud nás nepopohání prudké změny počasí. 
  • Na přivítanou doma všem navrátilcům přidáme víčko weiki pro pokojovky do zálivky. Pomůže s rychlejší adaptací a posílením imunity.  
  • S příchodem chladných dnů a topením začneme s rosením listů pomocí rozprašovače, naopak s ubývajícím sluníčkem postupně snižujeme objem běžné zálivky. 
  • Kompost 
  • Ptáte se na nejlepší dobu pro založení kompostu? Právě teď, protože kdy jindy vám zahrada nabídne tolik materiálu? Shrabané listí, poslední posekaná tráva, části rostlin, které už odkvetly a odplodily. To všechno je solidní základ, který bude přes zimu pracovat. 
  • Jako výstelku použijeme nasekané větvičky a potom už jen vrstvíme „zelený“ a „hnědý“ materiál.  
  • Na podzim za nižších teplot může rozklad organických zbytků probíhat pomaleji, proto si pomůžeme dvojkou kompostovacích superhrdinů: weiki pro zdravý kompost a urychlovačem kompostu. Žádná chemie, jen parta užitečných mikroorganismů, které mají tady na Zemi praxi s výrobou humusu pěkných pár milionů let. 

  • Balkon 
  • I v září si ještě můžeme užít kvetoucí krásu balkonovek. Aby nám ta nádhera vydržela co nejdéle, nůžkami pravidelně odstříháváme odkvetlé květy, znásobíme tím množství dalších květů. Platí to pro muškáty, surfinie i petúnie. 
  • Začátkem září rostlinky po létě lehce přihnojíme a podpoříme následné vstřebávání živin pomocí weiki pro balkonovky. 
  • Nástup na preventivní prohlídku! Všechny uschlé a nemocné výhonky musí pryč, mohou v sobě ukrývat zárodky škůdců. 
  • Příliš rozbujelé rostliny zkrotíme menším řezem. Radikální úpravy si necháme až na jaro. 
  • Subtropické rostliny pomalu přesouváme domů. Platí stejná zásada jako u návratu z letnění pokojovek: Hladký průběh zajistí stěhování během oblačného dne, když je venku stejná teplota jako doma.  
  • Oblačný den můžeme také využít pro tvarování jehličnanů a stálezelených keřů.  
  • Choulostivé fuchsie stěhujeme domů co nejdříve. Keříky zastříhneme, uložíme je do chladnější místnosti a postupně přestáváme s každodenní zálivkou – v zimě bohatě postačí jednou týdně. 
  •  Další zahradnické práce 
  • Přebytek organického materiálu můžeme využít také jako přírodní mulč. Vrstva slámy rostlinku zahřeje, posekaná tráva zase dodá živiny. Mrkněte na článek o mulčování plný užitečných tipů. Prozradíme, jak používat jednotlivé přírodní materiály a čeho se naopak vyvarovat. 
  • Skladujete úrodu ve sklepě? Nezapomeňte ho před uložením vašich pokladů důkladně připravit: vyčistit a vybílit. V září je nejlepší nechat ho na noc větrat, prostor se tak dobře zvlhčí a ochladí. 
  • Rozlučte se s plevelem, ušetří vám to práci na jaře. Když si dáme práci s vyrytím a odstraněním plevele teď, nestihne vysemenit. Neosazené plochy nenecháme napospas větru a dešti, mulčujeme je přírodní pokrývkou.  
  • Už rostou? Nic neovoní bramboračku víc než hrst lesních hub a lahodný žampion Portobello na grilu zase konkuruje i těm nejlibovějším steakům. Nemusíme vždy spoléhat jen na úrodu v lese, některé druhy hub můžeme úspěšně pěstovat i v samozavlažovacím truhlíku na balkonu. Patří mezi ně třeba vděčná hlíva ústřičná a asijská léčivá houba shiitake. A co teprve skromný žampion, tomu postačí dokonce i přítmí sklepa.  
  • Teď na podzim se při pěstování hub nemusíme piplat se správnou vlhkostí substrátu. Venku je přesně tak akorát, jak to mají rády lesní i pěstované houby. Na trhu najdete spoustu druhů substrátů s prorostlým myceliem, které stačí opatrně přesypat do samozavlažovacích truhlíků. Stačí týden až dva na balkoně, bohatá zálivka s weiki a tradá, můžeme sklízet. Žampiony rostou ve tmě, ostatní houby potřebují denní světlo nebo umělé osvětlení.  
  • Nenechte se ale napálit „zaručenou“ sadbou lesních hub určenou i pro zahradní pěstování. Zaručeně budete totiž jen zklamaní. Lesní houby nezbytně potřebují k životu kořeny lesních stromů, stejně jako stromy ochraňují své houby. Spletitá podhoubí tvořená z jemných vláken jim totiž pomáhají kotvit a zvětšovat kořenový systém. Mikroskopická vlákna také mnohem lépe nasají vodu a živiny, takže jsou stromy mnohem lépe vyživené. Houba si z tohoto přátelství odnáší sladkou odměnu: sacharidy vzniklé fotosyntézou.  
  • Takže se můžeme na hlavu stavět, ale v květináči ani pod jabloní se lesním houbám dařit nikdy nebude – tady nepomůže ani životodárný elixír weiki. Ale pokud máte zahradu poblíž lesa, možná vás díky vzdáleným kořenům jehličnanů jednou navštíví samy od sebe. 
  •  

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Zavřít
Měna