Máme pro vás tip, jak si opatřit vitamínový poklad v podobě jarní zeleniny bez přepichování sazenic, a dokonce i bez skleníku nebo pařeniště. Jediný trik spočívá ve výsevu těch správných otužilých odrůd na konci léta, troše hnojení, probiotické zálivce a zimní peřince. Na jaře jako když najdete!
Věděli jste? Ozimou pšenici, ječmen a žito vysévali rolníci už ve středověku. Semena na podzim vyklíčí a zimu prospí ve vegetativním stavu. S prvními jarními paprsky se rostlinky rychle vytáhnou do výšky, doba sklizně bývá stejná jako u čerstvě vysazených raných odrůd.
Které plodiny patří mezi ozimy?
Vyběhli jste s náručí semínek na záhon? Ještě moment strpení, prosím. Kouzlo funguje pouze u speciálně vyšlechtěných odrůd, které jsou dostatečně houževnaté, aby se ubránily mrazu.
Salát: Humil, Altenburský, Lednický (v teplých oblastech), Kozlíček
Kapusta: Arkta (hlávková), Kadet a Červený (kadeřavá)
Špenát: Lambada, Laska, Herkules, Matador
Cibule: Bajkal
Česnek: Lukan, Mojmír, Záhorský (bezpaličáky), z paličáků Anton, Blanin, Dukát
Pór: Arkansas, Elefant, Laura
Mrkev: Na podzim ale můžete vysít na záhon třeba i mrkev nebo pastinák, které díky tomu brzy vyraší. Nejde doslova o ozimé pěstování, protože v půdě zimu přečkává jen nabobtnané semeno bez kořínků, ale nám jde přece o jarní úrodu.
Mezi výjimky patří mrazuvzdorná trojka endivie, petržel a pažitka. Zimu by měly bez problémů přečkat všechny jejich odrůdy. Pro bohatou jarní úrodu vysazujeme všechny tři během srpna až začátkem září. Pokud chceme na jaře urychlit jejich růst, stačí je přesadit do květináčů a rozmazlit je na pár týdnů v teple domova nebo skleníku.
Dobrou noc a na viděnou na jaře: 4 pravidla pro pěstování ozimu
1. Záhony si připravíme v předstihu, aby půda s vysetými semínky dostatečně sedla. Nově připravené zryté záhony můžou sesednout až během zimy a na jaře by zůstala naklíčená semena na povrchu napospas vyhladovělým ptákům a aprílovým žertíkům jarního počasí.
2. Ozim přece jen patří mezi trochu rizikové zahrádkářské disciplíny, proto vyséváme ve zhruba o třetinu hustějším sponu. I přes sebelepší přípravu část semen nejspíš padne za oběť nepřízni počasí.
3. Pod peřinou je v zimě nejlíp: to platí pro nás i pro brukvovitou zeleninu a špenát. Netkanou textilii je zakrýváme v listopadu a pod peřinkou vydrží až do půlky března.
4. V teplejším počasí nezapomínáme na zálivku. “Některá semena mohou zmrznout a nenaděláme s tím nic. Co se ale málo ví, semínka ohrožuje stejnou mírou vyschnutí a tomu už zabránit můžeme. Proto záhonky během suché a mírné zimy občas zaléváme a vzpomeneme si také na pomoc prospěšných bakterií weiki,” doporučuje zahradnice Míša Brabcová. Jedno víčko probiotického životabudiče v 7 litrech zálivky semínka ochrání před plísní a patogeny v půdě, pomůže jim vytvořit si silný kořenový bal, ochrání je před mrazíky a později je také podpoří v růstu. Probiotická péče se vám vrátí v podobě větší a kvalitnější úrody.
