Rádi si pochutnáváte na šťavnatém salátku nebo na křehoučkých ředkvičkách, které na nás mávají přímo ze záhonu? Že jde o jarní zeleninu? Ano i ne. Můžete pěstovat spoustu plodin a odrůd, které vám zajistí pravidelnou bedýnku úrody jako od farmáře od jara až do podzimu. Stačí, když vsadíte na postupný výsev.
Jak na postupný výsev?
Úplně jednoduše. Záhon nevysazujeme celý, necháme si trochu místa i na budoucí výsevy a do té doby vyháníme plevel. Také využíváme místo po zelenině, kterou už znovu zasazovat nebudeme. Podle druhu plodiny potom už jen pravidelně dosazujeme, staráme se a sklízíme. A tak pořád dokolečka, dokud nám nezatnou tipec první přízemní mrazíky.
V létě je jen potřeba pohlídat a vypiplat čerstvě vysetá semínka a choulostivé mladé sazeničky. Většinou si nevystačí s běžnou zálivkou, na jakou jsou zvyklé vzrostlé rostliny v jejich sousedství. Proč? Nemají ještě dostatečně rozvinutý kořenový systém jako dospěláci. Zaléváme je tedy aspoň 1 x denně a nezapomínáme ani na užitečné bakterie weiki v zálivce jednou za deset dnů. Posílíme tak tvorbu kořenového systému, imunitu a vitalitu vyvíjející se rostlinky. Když jsme u toho rozmazlování, sazeničky budou v létě vděčné i za částečné zastínění.
Naopak větší rostliny zaléváme méně často a vydatně, abychom je motivovali k tvorbě hlubších kořenů. Tak budou časem potřebovat méně zalévat.
Přirozené koalice a války
Rostliny jsou v mnoha ohledech podobné lidem. Některé se navzájem podporují a chrání. Třeba tím, že odpuzují škůdce, který ohrožuje i sousedku. Jiné si naopak nesednou. Nesázejte do stejné půdy po sobě rostliny ze stejné čeledi a rodu. Pokud například vysadíte rajčata a okurky na stejné místo jako loni, budete mít nejspíš menší úrodu. Jsou rostliny, které vedle sebe nedokáží žít:
- červená řepa, salát a špenát
- zelí a jahody
- okurky a rajčata, zelí, květák, růžičková kapusta, brokolice
- fazole a fenykl
- šalotka a hrách, fazole
Naopak symbióza zeleniny, ovoce i bylinek dokáže zázraky. Nejlepší je tak kombinovat rostliny s odlišnou hloubkou kořenů, pro lepší využití živin. Vyplatí se také střídat vysoké a nízké rostliny, aby lépe využily sluneční světlo. Tak vedle sebe můžeme postupně vysévat i v hustější výsadbě. Myslíme i na to, aby měli podobné nároky na výživu a zálivku. Třeba sázet cibuli, která nemá ráda vodu a nepotřebuje moc živin, vedle rajčat, která jsou hladová a zálivky vyžadují dost, nedává smysl. Tady je pár ověřených partnerství:
- Kopr si notuje s červenou řepou, okurkou, nebo mrkví (přimíchaný mezi semínka mrkve podporuje jejich klíčivost a růst sazenic), ale nesnáší se s celerem.
- Česnek posiluje nejen imunitu lidí, ale i rostlin, které chrání před plísní a choroboplodnými houbami. Jeho přítomnost na záhoně ocení třeba saláty, rajčata, jahody, okurky, ale i ovocné dřeviny.
- Ředkvička nepatří k dýni ani k okurkám, zato jí prospěje blízkost hrášku, fazolu a kořenové zeleniny. Salát ředkvičku dokonce ochrání před larvami obávané všežravé mouchy květilky. Potrpíte na obzvlášť pikantní chuť? Vysaďte k ředkvičce řeřichu a těšte se na ten rozdíl!
- Hrášek bude v dobré partě mezi saláty, mrkví, ředkvičkami, cuketami a košťálovou zeleninou. Po krku si půjde s česnekem, cibulí, rajčaty, bramborami a také s fazolem – byť se může zdát, že jsou si v mnohém podobní.
- Nerozlučnou trojku kukuřice, fazol a dýně pěstovali společně už jihoameričtí indiáni.
- Silné aroma kerblíku, majoránky nebo bazalky se nelíbí mravencům, slimákům, mšicím ani padlí. Vysejte je mezi saláty nebo třeba k rajčatům.
- Máta je rozpínavá, ale s rozumí si s brambory. Podpoří jejich růst a chrání je před plísní.
- Slimáky odpuzuje kapraď a yzop lékařský. Na mšice nesnáší levanduli nebo saturejku.
Saláty, bylinky a další lupení
Běžný jarní „hlávkáč“ se na letní sadbu nehodí. Jakmile se teploty pravidelně šplhají nad 20 stupňů, začne se vytahovat i salát a vybíhá do květu. K dostání jsou ale i letní salátové odrůdy Mars, Saturn a Jupiter, které budou v nadpozemsky křupavé formě i koncem srpna. Vyšší teploty dobře snáší také ledový salát nebo římský salát. Jen to bude chvilku trvat, než vytvoří hlávku.
Zamilovali jste se do každodenní zelené přílohy na talíři? Rychle dorůstá polníček, řeřicha a roketa. Polníček-kozlíček by si ze všech jmenovaných rozhodně zasloužil čestný titul postupného výsevu, protože vydrží i teploty do -10°. Při podzimním výsevu tak můžeme sklízet i v zimě. To ale raději nezkoušíme, co všechno vydrží a v mrazech ho zahřejeme pokrývkou z netkané textilie a pomůžeme překonat stres životabudičem weiki.
V červenci vysévejte asijskou zeleninu, která má ráda krátké dny a rychle roste. Třeba mizunu nebo chryzantému jedlou. I mangold můžeme vysévat ještě v létě a sklízet na podzim.
Z bylinek můžeme průběžně vysévat rychle rostoucí kopr, mátu, meduňku a bazalku.
Tip: Opakovanou sklizeň máme také z bylinek. Třeba pažitka a petržel pořád dorůstají, stačí zasít jednou na jaře. Také špenátový mangold zasejeme jednou a sklízíme opakovaně. A samozřejmě i některé listové saláty se sklízí postupně po listu.
Kořenová zelenina
Křehoučké mrkve a ředkvičky nemusí být jen výsadou první jarní sklizně. Pro pozdější výsadbu se ale rozhodně přidržíme letních odrůd. Raná odrůda ředkvičky sklizená v půlce léta by nám nejspíš obrátila úsměv dolů. Chutnala by totiž jako dřevěná kulička.
To se ale nestane, pokud k postupnému výsevu použijeme letní odrůdu. Úplně stejně to platí i s karotkou. Pokud nám zbyla semínka z jarní sadby, schováme si je na příští rok.
Ředkvičky, nemusíme sklidit všechny. Část můžeme na záhoně nechat, protože brzy začnou kvést a z květů se postupně vytvoří jedlé šešule. Úrodu budete mít až do pozdního podzimu. Šešule se chutí i vzhledem podobají jarnímu hrášku a jsou moc dobré.
Ředkvičky
Rané odrůdy ředkviček: Albena, Duo, Ria
Celoroční odrůdy vhodné k postupnému výsevu i v létě: Tercia, Vinara, Kvinta
Podzimní odrůdy: Goliath, Viola, Zlata
Mrkev
Rané odrůdy mrkve: Karotina, Tip-Top, Jitka
Polorané odrůdy: Kráska, Nantes, Rubina
Pozdní odrůdy: Maxima, Flakker, Katlen
TIP: Mrkev může na záhoně s ředkvičkou bez obav sousedit. Ředkvičku můžeme použít jako značkovací plodinu pro lepší přehled o vysazené mrkvi. Po vysetí mrkve do rýh vložíme i semínko ředkvičky v odstupu zhruba 10 centimetrů. Bleskové ředkvičky vzejdou během několika dnů a označí nám tak na záhonu mapu, kam jsme zaseli i mnohem pomalejší mrkve. Tady už nesázet!
Pár dalších tipů, jak vypěstovat nejlahodnější mrkev pod sluncem, najdete tady.
Luskoviny
Lahodný hrách potřebuje podle odrůdy k dozrání 56 až 80 dnů. Vysévat ho můžeme postupně od března až do poloviny července pro podzimní sklizeň v rozestupu 14 dnů.
- Velmi rané a rané odrůdy: Junos, Havel
- Polorané odrůdy: Radovan
- Pozdní odrůdy: Radim, Dalila, Alderman
Fazol nepatří na záhon vedle hrášku, navzájem si totiž konkurují nároky na živiny i stejnou hloubkou kořenů. Možná ale hrášek není přímo váš šálek čaje – potom zkuste fazol, poklad Aztéků. Fazole obsahují spoustu železa, vápníku, draslíku a navíc glukokinin, snižující hladinu krevního cukru. Patří mezi teplomilky, proto s prvním výsevem nikam nepospícháme. Vysévat můžeme postupně až do konce června.
TIP: Hrášek i fazol, stejně jako ostatní rostliny z čeledi bobovité, mají schopnost vázat dusík díky symbioticky žijícím bakteriím v jeho kořenech. Po odumření se dusík přirozeně rozloží do půdy, kde poslouží jako základní živina ostatním rostlinám.
A kdo nám pomůže naservírovat dusík jako stravitelný hlavní chod dalším rostlinám? No jasně, probiotické bakterie weiki. Nezapomeňte na ně, pojistí vám úspěšný postupný výsev na celou sezónu.
