To každoroční napětí, kdy na nás ze substrátu na okenním parapetu vystrčí růžky malé sazeničky, jak se budou mít k světu a zda se nám podaří je vypiplat v silné rostliny plné života, je skoro adrenalinový sport. Jak si vypěstovat zeleninu od semínka?
Dopřejte jim ten nejlepší start a investujte do jejich zdraví a vitality hned na začátku. Ušetří nám to spoustu práce a rostlinky se nám za vloženou péči štědře odmění. Silná sazenička lépe odolává rozmarům počasí, nechtěným pěstitelským chybám, ale i zákeřnému útoku škůdců.
Osivo vybírejte chytře
Prvním a zásadním krokem, který uděláme už v lednu, je výběr a nakup semínek, ať nám ta nejlepší semínka nikdo nevyfoukne. Vyplatí se vybírat v klidu doma a s rozvahou, určitě odoláme touze hodit do košíku každý lákavě vyhlížející sáček v regálu s osivy. Kromě nákupů klasických hybridních odrůd (na sáčku je poznáte podle označení F) se letos můžeme podívat i po nabídce permasemínek.
Semínkovny zase nabízejí bezplatné sdílení semen mezi zahrádkáři. Použít můžete i vlastní semínka, která jste si uchovali z loňska. Vlastní úlovky z loňské úrody jsou jednoznačně nejlepší. Už totiž víme, jak se mateřským rostlinám na zahradě dařilo a jakou péči od nás potřebují. Používat ale můžeme jen semínka permaodrůd, s hybridy to nefunguje. Sice vyrostou, ale nemáme jistotu v odrůdě. Na záhony nepouštíme ani semínka scvrklá, viditelně nemocná a napadená plísní. Zbytečně bychom si roznesli nákazu. Semena z loňské úrody je nejlepší použít hned další sezonu, s každým dalším rokem ztrácejí životaschopnost. Semínka nejsou archivní víno a „ležáci“ zpravidla nevyklíčí.
Kam budeme chtít zelené krásky nakonec ubytovat? I podle toho se rozhodujeme. Některé odrůdy zeleniny si libují pod širým nebem, jiným se lépe daří ve skleníku. Rané odrůdy mají kratší vegetační dobu a na plodech si tak pochutnáme dříve. Nebo je vysejeme v létě a stihnou nám dozrát. Najít můžeme i semínka, která slibují větší odolnost rostlin proti chorobám a plísním, to se vyplatí sledovat třeba u rajčat. V případě okurek zase vybírejte odrůdy s potlačenou hořkostí, ta může později zkřivit úsměv a radost z úrody. Chuťově vyvážené a odolné odrůdy najdete mezi hybridy i permasemínky.
Klíčení
Ke startu připravit…. První papriky můžeme naklíčit už koncem ledna! Rajčata, která zamíří do skleníků, nakličujeme v únoru, ta na ven stačí probudit až koncem března. Okurky i listová zelenina nám šetří práci, ty se nakličovat nemusí. Jejich semínka zaséváme rovnou do výsevního substrátu – koncem ledna přijdou na řadu jarní odrůdy salátu, v březnu okurky hadovky, s nakládačkami a salátovkami vydržte do dubna. Nezapomeneme je opatrně rosit zálivkou s probiotiky pro rostliny weiki. Za pár dnů by se měly začít klubat první rostlinky.
Semínka paprik nebo rajčat nejdříve dva dny máčíme ve vlažném nálevu s kapkou probiotik weiki. Podaří se nám je tak mnohem rychleji probudit k akci, voda je přesvědčí, že je načase začít s klíčením. „Při máčení musejí být semínka úplně ponořená ve vodě, tu měníme dvakrát denně. Preventivním trikem proti plesnivění namočených semínek je kromě přídavku probiotik také máčení ve vychladlém heřmánkovém nebo kopřivovém výluhu. Bylinky a rostlinná probiotika spolu můžeme kombinovat,“ doporučuje zahradnice weiki Michala Brabcová. Misku umístíme poblíž topení nebo zakryjeme dírkovanou fólií pro zahřátí. Papriky totiž nejlépe naklíčí při teplotě 28–30 °C. Jakmile na semínku objevíme klíček, hop s ním do výsevního substrátu. Semínka rajčat také namočíme v nálevu s weiki a po dvoudenní koupeli je přestěhujeme do misky s výsevním substrátem. Pidirostlinky nejlépe vykouknou při teplotě kolem 25 °C.
Školka v substrátu
V této fázi ještě rostlinky nutně nepotřebují vlastní nádobu, stačí nižší miska s otvorem pro odvod vody. Naklíčená semínka sázíme do hloubky 0,5 až 1 cm s odstupem minimálně 3 cm. Používáme substrát pro výsev a množení.
„Substrát s vysetými semínky jen opatrně rosíme, abychom si semínka nevyplavili. Celou dobu musíme hlídat správnou vlhkost. Vláhu účinně zadrží poklop z potravinářské fólie s dírkami pro proudění vzduchu. Dáváme pozor na plísně! Kapka weiki v zálivce obsahuje miliony prospěšných bakterií, které účinně potlačují množení patogenů. I malé zelenáče potom zaléváme s mírou. Nesmí zůstat na suchu, ale v přemokřeném substrátu jim uhnívají kořínky,“ radí zahradnice weiki Michala Brabcová.
Malé sazeničky teď potřebují hlavně dostatek světla a slunce, proto jim bude nejlépe na jižním okenním parapetu. Odhrneme záclony, ať nepřijde ani paprsek nazmar. Od věci nebude ani umělé přisvěcování alespoň do poloviny března, obzvlášť ho ocení papriky. Moderní dvojskla totiž pohltí velkou část ultrafialového záření, které rostlinky potřebují. Navíc v zimě u nás slunce zapadá moc brzy. Papriky jsou velké fajnovky a nemají rády průvan. My víme – větrat se musí. Jen na své zelené princezny myslete a při delším větrání je raději přeneste do jiné místnosti. Pozor také na správnou teplotu, pro růst malých rajčátek je ideální okolo 18 stupňů, na teplo náročnější paprika si žádá teplotu asi 20 °C. Při vyšší teplotě jsou z nich křehotinky, které se vytahují až moc do výšky. Cílem není vypěstovat rychle co nejvyšší sazenice, ale naopak postupně a pomalu vypiplat silné a vitální jedince.
Platí přísný zákaz přihnojování, abychom malé rostlinky nespálili. Výsevní substrát už základní porci živin obsahuje a dostatečnou zásobu živin čerpá malý zelenáč ze semínka. Zato probiotická zálivka weiki bude trefou do zeleného. Pomůže malé rostlince rozvinout bohatý kořenový systém a ochrání ji před patogeny. Do výsevního substrátu patří semínka a pidirostlinky s prvními dvěma děložními listy. Jakmile sazeničky nasadí další dva lístky, kterým zahradníci říkají „pravé“, je čas sbalit si kořínky a přestěhovat se do většího. Zelenáče s pravými listy už přesazujeme do pěstebního substrátu a dopřejeme jim porci výživy.;
Pikýrujeme
Jakmile mají sazeničky první dva „pravé listy“, je to signál pro první přepichování, jinak řečeno pikýrování do pěstebního substrátu. Tentokrát už bude mít sazenička vlastní bydlení. Stejně dobře jako sadbovač poslouží i kelímek od jogurtu s otvorem na dně. Rostlinku opatrně podebereme – na pomoc si můžeme vzít profesionální pikýrovací kolík, vystačíme si však třeba i s dřívkem od nanuku – a zasadíme ji do nového bydliště. Nezapomeneme na probiotickou spršku pro posílení imunity a zdárný rozvoj kořínků. Každé stěhování je pro rostlinku stres jako pro nás lidi. Weiki posiluje odolnost a imunitu, a pomůže tak zelenáčkovi změny ustát a rychleji se zabydlet v novém. Sazenice s „pravými listy“ v pěstebním substrátu také poprvé přihnojíme – ideálně vyzrálým kompostem, sypkým organickým hnojivem weiki nebo jíchou. A na zapití zálivku s weiki probiotika pomohou nově dodané živiny zpracovat do vstřebatelné formy pro kořínky. Tak na zdraví, sazeničky!
