Založte si vyvýšený záhon

Založte si vyvýšený záhon

Můžete ho umístit kamkoli, snadněji se prohřívá a má vždy kvalitní kyprou půdu. Dokonce lépe drží srážkovou vodu a při péči o něj vás nebudou bolet záda ani kolena. No ano, řeč je o vyvýšeném záhonu.  Čtěte, jak ho správně založit i opečovávat, aby vás odměnil bohatou úrodou. 

Skládáte si nad plánkem pozemku záhonové puzzle, ale žádné řešení vám nepřipadá ideální? Možná je na čase vytáhnout žolík: založte si vyvýšený záhon. Vyvýšený záhon můžeme totiž umístit skoro kamkoli. Na navážku, trávník i na zpevněnou plochu – třeba dlažbu nebo beton. Pokud se rozhodneme pro poslední možnost, vybavíme záhon navíc ještě dnem s odtokovými otvory. Využijeme tak například plochu, kde půda není úrodná a jejíž zkultivování nám bude trvat ještě i několik let. Do té doby naší zeleni může poskytnout útulné útočiště právě vyvýšený záhon. Nebo záhonem s květinami ozeleníme neutěšenou betonovou plochu, s níž si nevíme rady.

V neposlední řadě nám vyvýšený záhon umožní pěstovat zeleninu i květiny na terase nebo na balkoně. Bonusem je, že se záhonu dobře vyhýbá plevel a méně na něj útočí i slimáci. Také se k němu nemusíme ohýbat, to potěší hlavně zahrádkáře se zhoršenou pohyblivostí. A protože je vždy něco za něco, má takového pěstování i své nevýhody. Patří mezi ně zejména vyšší pořizovací náklady, nižší životnost záhonu, sesedání materiálu i nutnost intenzivnější zálivky v době sucha. Vyvýšený záhon také není kamarád navěky, musíte ho po pěti letech znovu založit. A pozor na myši a hraboše, prostředí vyvýšených záhonů jim moc vyhovuje. Ale stejně ho milujeme.

Ze dřeva, kamene i proutí

Vyvýšený záhon si můžeme jednoduše koupit na internetu nebo v hobbymarketu a sestavit, levněji ale vyjde domácí výroba. Sáhnout můžeme po smrkovém nebo bytelnějším modřínovém dřevě, případně jej vyrobíme z palet. V přírodně laděných zahradách se bude krásně vyjímat i záhon z vrbového proutí. Vyplatí se nešetřit na kvalitě montáže, protože například dřevo se vlivem počasí kroutí a pracuje. Latě proto spojíme delšími šrouby. Na stavbu se dobře hodí i zbylé cihly nebo kamení. Kámen má velmi dobré akumulační schopnosti. Za slunných dnů se rozpálí a v noci bude sazeničkám pěkně topit, což ocení obzvlášť za chladnějších jarních nocí. Teplejší nocleh ale rostlinám zařídí i ostatní materiály, jen v menší míře. Ale pozor, v létě ale můžou být některé rostliny s takovýmto topením nespokojené

A jak vysoký záhon postavit? Ideální výška je kolem osmdesáti centimetrů, aby se na nám do něj vešly všechny potřebné vrstvy a zároveň zůstal dobře přístupný. S tím souvisí i šířka, neměla by překročit 130 centimetrů, pak už se totiž péče o zeleň uprostřed záhonu mění téměř v atletickou disciplínu. Střed záhonu by měl proto zůstat snadno dosažitelný. Tvar volíme podle libosti: obdélník, čtverec, vytvarovat plochu můžeme do i písmene L nebo U.

Nakypřete půdu

Vyvýšený záhon v pravém slova smyslu nemá dno a stojí na zemině. Proto pokud chceme záhon postavit na trávník, odstraníme horní vrstvu drnů a půdu trochu nakypříme. Rýč do ruky vezmeme i při posazování záhonu například na jílovitou půdu nebo navážku. Půdu pod ním prokypříme, můžeme i několik desítek centimetrů vykopat. Záhon tak bude hlubší, více napojený na okolní půdní život a bude lépe bude čerpat vodu i živiny z okolí. Není to však nezbytné. Na dno položíme chovatelské pletivo s malými otvory, abychom zabránili přístupu hlodavců, kteří by si brousili zuby na kořínky našich plodin. Boky záhonu pak vyložíme nopovou fólií – důležité to je, zvláště když máme záhon ze dřeva. Fólie totiž chrání dřevo proti působení vlhkosti. Záhon stojící na pevném podkladu opatříme fólií i na dně a pro odtok vody do ní uděláme dírky. Na děravou fólii pak položíme ještě netkanou textilii.

Čím záhon nakrmit?

Hotovo? Můžeme začít vrstvit. Plnění vyvýšeného záhonu má svá důmyslná pravidla, která se vyplatí dodržet. Začneme nařezanými silnějšími větvemi a postupně přidáváme menší a jemnější větvičky či štěpku. Vyhneme se však dřevu jehličnatých stromů, ořešáku či akátu. Navrch přisypeme třeba shrabané listí, posekanou trávu, drny nebo zbytky rostlin. Záhon naplníme zhruba do jedné třetiny. Zabijeme tak dvě mouchy jednou ranou, protože účelně zužitkujeme zbytky z průklestu a údržby zahrady. Tahle vrstva bude fungovat jako drenáž a zajišťovat přívod vzduchu. Do druhé třetinu výšky záhonu navezeme třeba nevyzrálý kompost spolu s uleželým koňským hnojem. „Ty budou rostliny krásně hřát a tvořit zásobárnu organické hmoty, kterou půdní mikroorganismy pilně rozkládají na chutné živiny pro naše rostlinky. Organický materiál také dobře zdržuje vodu,“ radí Michala Brabcová, zahradnice weiki.

Probiotická sprška

Do poslední třetiny nasypeme kvalitní zeminu smíchanou s vyzrálým kompostem nebo se sypkým organickým hnojivem. Nakonec půdu zalijeme probiotickým roztokem. Do takto připravené peřinky můžeme sít semínka i sázet sazenice. Pozor, materiál v záhonu časem sesedá, napřesrok proto bude potřeba půdu a kompost doplnit a za několik let celou náplň vyměníme za čerstvou. Sazenice nezapomeneme zamulčovat, aby jim neunikala vláha a nevkrádal se k nim plevel. „Do začátků rostlinkám také dopřejeme zálivku s probiotiky pro rostliny. Probiotika pomohou s rozkladem organické hmoty na živiny, které rostliny dokážou dobře vstřebat, a podpoří mladé zelenáčky v tvorbě bohatého kořenového systému. Díky němu budou stabilněji ukotveny v půdě, budou odolnější, a hlavně dokážou lépe přijímat vodu i živiny. Účinky sypkého organického hnojiva a probiotik se navíc v uzavřeném prostoru násobí. Výsledkem bude krásná a bohatá úroda, voňavé bylinky a okouzlující květy,“ dodává zahradnice weiki Michala Brabcová.

Praktické proměny

Ve vyvýšených záhonech je půda prohřátější než v běžných záhonech, můžeme v nich tedy začít rostliny pěstovat dříve zjara a dříve se také dočkáme sklizně. Aby vás přece jen nezaskočily ranní mrazíky, přikryjte záhony bílou netkanou textilií, rostliny přes ni bez obav i zalévejte. Pokud chcete vytvořit provizorní fóliovník, vyměňte netkanku za fólii, případně záhonu pořiďte praktický průhledný dekl. Získáte tak pařeniště.
Vyvýšený záhon mže být praktickým i estetickým prvkem v zahradě a pěstovat v něm můžeme všechno, zeleninu, jahody, květiny i bylinky.

Nechce se vám kupovat ani vyrábět konstrukci? Zkuste kopečkový záhon

Tenhle druh vysokého záhonu nemá stěny. Je to prostě velká hromada – kopa. Výšku si můžete zvolit, doporučujeme asi 50 – 80 cm nad terén a šířku asi do metru a půl. Délku limituje jen velikost vašeho pozemku. Nejdříve na místě, kde má budoucí kopa ležet vykopeme zeminu asi do hloubky 25 -30 cm. Dno i boky pokryjeme králičím pletivem, abychom kopu ochránili před hlodavci.

Doprostřed položte dřevěné klády a velmi silné větve a nakonec i menší větvičky. Tahle dřevěná hromada by měla být vysoká asi 30 cm. Dřevo pokryjte vykoupanou zeminou. Pak přijde na řadu rostlinný odpad – vykopané drny, shrabané listí, posečená tráva, zbytky rostlina  tak dále. Můžete přihodit i rozdrcené vaječné skořápky. A teď dva hlavní hrdinové – nejdříve nevyzrálý kompost nebo uleželý hnůj a úplně nakonec kvalitní zemina smíchaná s uzrálým kompostem nebo ještě lépe organickým hnojivem weiki. Tloušťky jednotlivých vrstev můžete upravit podle svých možností, ale nejdůležitější je vrchní vrstva zeminy, kde budou růst rostliny. Ta nesmí mít méně než 25 cm.

NOVINKY A SLEVY DO E-MAILU

Skvělé e-booky, zahrádkářské fígle, rady, slevové kupóny i bonusové materiály jako první a zdarma? To chci!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Zavřít
Měna