Co se vám vybaví jako první, když se řekne zahradník? Kolečko, motyka, konev a rýč patří mezi nejčastější asociace. Jasně, vždyť úroda je zasloužená odměna za všechny tu plichtu s pletím a okopáváním, no ne? 

Záleží, z jakého pohledu se na to podíváme. Dávno před tím, než vznikl zahradník vybavený motykou a dalším nezbytným nářadím, probíhaly stejné cykly klíčení, růstu, úrody a zimního spánku jako dnesCo si budeme namlouvatfunguje to i bez nás. Amazonský prales, místo s největší biodiverzitou světa, také nezaměstnává desetitisíce zahradníků na údržbu lián a zametání listí. 

Nechat být a vrstvit 

No jo, ale já přece nechci mít ze zahrady zarostlý prales! To se mám jako pro rajčata prosekávat mačetou? Klídek! Změna přístupu a trocha promyšlené lenosti přece neznamená, že nám zahrada zvlčí pod rukamaBudete překvapení, stane se pravý opak.  

Masanuko FukuokaNezáleží na tom, co děláme, ale co neděláme  

Masanuko Fukuoka je pradědečkem moderního organického zemědělství, který v roce 1938 v Japonsku založil později zpopularizoval zahradničení bez rytí. A co že je na tom rytí vlastně špatného? 

  • Snadno naruší rovnováhu půdních mikroorganismů a jejich druhovou pestrost. 
  • Krátkodobě půdu provzdušní, ale dlouhodobě vede spíš k jejímu udusání. 
  • Kompaktní udusaná půda nepropouští do spodních vrstev tolik potřebnou vodu a kyslík. 

Složení půdního života je stejně rozmanité, jako biosféra u nás „nahoře“.  Na povrchu žijí aerobní mikroorganismy, které ke své činnosti potřebují hodně kyslíku. Právě těm můžeme poděkovat za to, že se z opadaných listů za čas stane úrodná vrstva humusu. Směrem do hloubky přibývá anaerobních bakterií zodpovědných za přeměnu složitých chemických sloučenin na živiny stravitelné pro kořínky rostlin. A ty se s kyslíkem naopak nekamarádí.  

Teď už asi všichni víme, co se stane, když rýčem promícháme hluboké a mělké vrstvy půdy. Au. Hlubokomořské ryby z Mariánského příkopu by taky zrovna nepotěšilo, kdybychom je přesadili do mělkého třeboňského rybníčku. Nic fatálního, zdravá půda se z přerytí většinou rychle vzpamatuje. Ale zůstává otázka, proč se namáhat a dělat půdním bakteriím ze života horskou dráhu, když to jde i jinak.  

Recept, jak z toho ven? Mulčování! Správné vrstvení vyřeší problémy se škůdci i zaplevelení záhonků. Zarůstání plevelem je totiž jen přirozenou obranou a náplastí na nezakrytou půdu, kterou příroda vnímá jako zranění. 

Jak na to: Záhon bez rytí krok za krokem 

Dobrá zpráva na začátek? Právě teď na podzim je nejlepší doba pro založení permakulturních záhonů. 

Co budeme potřebovat? Materiál na ohrazení vyvýšených záhonů (cihly, dřevěná prkna a trámy, kamení nebo jiný přírodní materiál), lepenku, kompost a organický materiál k vrstvení. 

  1. Záhony ohradímepomocídřevěných trámů, prken, cihel nebo kamenůAčkoliv to jde i bez ohrádky, za nás ji doporučujeme aspoň pro začátek. Vytvoří stabilní základnu, ze které se organický materiál nebude sesouvat. Bariéra také psychologicky dobře funguje jako „zákaz vstupu!“ aspoň pro dospělé (vysvětlujte to dětem a domácím zvířatům…). Nesešlapávání záhonů je ale opravdu jeden ze základních principů zahradničení bez rytí. Mezi jednotlivými vyvýšenými záhony vytvoříme manipulační cestičky, kterými můžeme přistupovat ze všech stran. Nejlépe dostatečně široké na to, abychom mohli pohodlně projet s kolečkem. Cesty můžeme také posypat vrstvou písku, štěpky, slámy nebo kamínků. 

TIP: Maximální šířka záhonu je taková, kdy na plochu dosáhnete ze všech stran (pokud nejste dron). 

  1. 2. Připravené záhony zbavíme plevele. Plevel vytrháme ručně nebo použijeme plecí vidle. Oblíbeným pomocníkem je nepotištěná lepenka.Rozložíme ji po připraveném záhonu a vydatně pokropíme.Zamezí přístup světlu a tím plevelu zatne tipec, přesto pod ní může půda volně dýchat. Myslet na ni nemusíte, po čase se sama rozloží. Jenom pozor na případné chemické barvy a příměsi, ty v hlíně nechceme. Natož v budoucí úroděbrrr! 
  2. Kompost je grunt…Základní vrstva kompostu nebo kvalitního chlévského hnoje by měla být aspoň 5 centimetrů vysoká. Nedostatek materiálu? Nevadí, použijte dospodu více vrstev lepenky. Pořádně ji zalijte, ať vám s posledním hejnem ptáků neulítne do teplých krajin. Pěticentimetrovou vrstvu kompostu přidáváme povinně každý podzim. 
  3. aprobiotika špuntVyzrálý kompost a hnůj, to je pro žížaly jako pozvánka na raut. Půdu pěkně provzdušní a obohatí o důležité živiny. Nezapomínáme ale i na mikrobiální život, tady už je řada na nás. Víčko weiki pro zahradu rozpustíme v sedmi litrech vody a připravené záhonky poctivě zalijeme. Tento krok se mnohonásobně vyplatí obzvlášť před zimou a na jařeParta přátelských mikroorganismů weiki kompost přes zimu rostlinkám pěkně předžvýká, aby byly živiny dobře stravitelnéNa jaře probudí půdu k životu a pomohou rostlinkám k správnému zakořenění a zdravému vývoji. No jasně, to znamená i k větší odolnosti a úrodě.  
  4. Vrstvíme. Sezóna je u konce, záhonyprotozazimujeme vrstvou organického materiálu. Na podzim se po něm určitě nebudete rozhlížet dlouho – šup tam se spadaným listím nebo poslední posečenou trávou. Použijeme klidně několik různých vrstev až do výšky do 15 centimetrů. Přes zimu ho přátelské bakterie rozloží a na jaře bude úrodný záhon připravený k zasetí. 

Kam se technika bez rytí nehodí? 

Permakulturní záhonky bez rytí se dají zakládat poměrně univerzálně, přesto nemusí fungovat úplně všude. 

Hodí se nejlépe pro lehčí písčité a hlinitopísčité půdy s dostatkem organické hmoty. Počítejte s tím, že vám do povinné výbavy přibyde kompostér, protože záhonky spolykají opravdu velké množství kompostu a organické hmoty. Znovu zopakujeme základní pravidlo: nevstupovat a neudusávat. 

Problémy lze naopak předpokládat na těžkých jílovitých půdách. Čím víc jílu, tím víc si bude půda sedat a volat po přerytí. Na druhou stranu, zahrady založené ve skutečně těžkých půdách patří spíš mezi houževnaté výjimky. A znáte to, kapka odhodlání a weiki v zálivce dokáže zázraky skoro úplně všude. 

Tak co vy na to? Vyzkoušíte to ještě letos aspoň s jedním záhonkem? Užitečné tipy a triky můžete načerpat na stránkách Charlese Downinga, průkopníka No Dig zahradničení 

 

NOVINKY A SLEVY DO E-MAILU

Skvělé e-booky, zahrádkářské fígle, rady, slevové kupóny i bonusové materiály jako první a zdarma? To chci!

Comments (1)

  1. Mám dotaz! Založit záhony bez rytí už umím, ale co s těmi starými po sezoně? Když sklidím veškerou úrodu a zbyde mi jen holá půda, jak zamezit aby do jara nezarostl plevelem?
    Zkoušela jsem jeden záhon zakrýt černým igelitem, a jaké bylo mé překvapení, když jsem igelit minulý týden sundala, a pod ní bujně rostla zelená tráva! Igelit jí naopak zabránil zmrznout. Takže, co se záhonem po sklizni? Dát další vrstvu lepenka-kompost-mulč a tak dál až do nekonečna?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Zavřít
Měna