Věděli jste, že na každou z lidských buněk v našem těle připadá devět mikroorganismů? Jsou mezi nimi pomocníci a ochránci, ale také oportunisté (řídí se podle toho, kdo zrovna vyhrává) a nepřátelské kmeny. Až si někdy budete připadat sami, vzpomeňte si na to, že vaše tělo je obrovská kolonie organismů, které mezi sebou udržují složité vztahy. Od oboustranně výhodných koalic až po válku gangů. A podobně to funguje i ve zdravé půdě!
Ta se vám ale povedla, ta půdička, pane Knotek…
Tahle legendární hláška z Vrchní prchni byla sice použita v jiném kontextu, ale to nic nemění na faktu, že ke kvalitní půdě si můžeme dopomoci sami. Stačí, když pochopíme, jak to v půdě funguje.
Půda se skládá ze dvou částí: anorganické (minerály, kameny, písek, jíl…) a organické (skupina všech živých organismů zapojených do řetězce vzájemného dodávání potravy). Kromě větších organismů, jako jsou žížaly, nejrůznější červi a hlísti, tvoří hlavní živou část okem nepostřehnutelné půdní mikroorganismy. Sice nejsou vidět, ale bez nich by to nešlo – jako bez planktonu v moři. Mikroorganismy neúnavně rozkládají zbytky rostlinných a živočišných těl na základní živiny, které rostliny potřebují k růstu, a složitější výživná sousta upravují tak, aby je rostliny uměly vstřebat. Také jsou potravou pro vyšší organismy, třeba prvoky.
Klaďasové a padouši
Ve světě půdních mikroorganismů je podobné rozložení sil, jako v tom lidském. Jedna šestina jsou kladní hrdinové (těm říkáme probiotické nebo také regenerativní organismy), další šestinu tvoří záporáci, kteří mohou ublížit a vyvolat nemoci (patogenní, nebo také degenerativní organismy) a zbývajících 70 % jsou výše zmínění oportunisté. Chovají se neutrálně – neškodí ani nepomáhají – ovšem jakmile se vychýlí rovnováha celého systému, přidají se na stranu toho, kdo je zrovna u moci.
A kdo že to v té půdě bydlí?
Bakterie
Pro půdu, potažmo rostliny jsou jednou z nejdůležitějších skupin tzv. saprofytické bakterie. Vážou na sebe dusík, což je pro rostliny základní prvek výživy. Stejně, jako by to v našem lidském těle nešlo bez bílkovin, tuků a cukrů. Dusík se v půdě sice přirozeně vyskytuje, ale často ve formě, kterou rostliny neumí vstřebat. A právě s tím jim přátelské bakterie pomáhají. Rozkládají zbytky rostlinných a živočišných těl přesně na takové části, které jsou pro rostliny stravitelné. My si ten řízek na talíři taky musíme nejdřív rozkrájet a nespolkneme ho najednou, že jo?
Kromě toho jsou bakterie také neúnavní trenéři zdravého kořenového systému. Pokud jsou kořeny hnojené jen umělými hnojivy, bývají jen krátké a slabé. Jsou zvyklé dostat všechno potřebné hned a bez námahy. Jenže potom stačí jedna velká bouřka, nebo silné poryvy větru a slabé kořínky rostlinu v zemi neudrží. Probiotika naopak učí kořeny sahat pro živiny do větší hloubky i šířky. Rostlina je potom stabilně ukotvená, i když venku řádí všichni čerti.
Bakterie a jejich odpadní produkty jsou zároveň potravou pro další mikroorganismy (např. roztoče). Vyvážený bakteriální mikrosvět je základem pro to, aby fungovaly i další půdní vazby a procesy. Jak to celé funguje se můžete podívat tady.
Houby
Schválně, kam byste půdní houby zařadili – mezi dobráky, nebo padouchy? Ačkoliv je většina lidí kvůli negativní publicitě plísní odsuzuje jako patogenní organismy, jejich přítomnost v půdě rozhodně nelze hodnotit černobíle. Stejně jako bakterie rozkládají organickou hmotu a podílí se tak na vzniku humusu, černého zlata pro růst a vitalitu rostlin. A tím jsme s jejich výhodami ještě zdaleka neskončili.
Houby navazují s kořeny vyšších rostlin oboustranně přátelské vztahy, které se odborně nazývají mykorhiza. Rostlina přes propojení kořenového systému s podhoubím (myceliem) předává houbě potřebný uhlík, houba rostlině naopak přečerpává vodu s rozpuštěnými minerálními látkami. Pokud je tento proces v rovnováze, profitují z něj obě strany.
V lesní půdě mají houby nad bakteriemi dokonce přesilu. K udržení zdravých lesních porostů je důležité nechat houby postupně strávit volně spadané listí a jehličí. Když jim tuto možnost odepřeme (třeba v upravovaných parcích a zahradách), měli bychom houbám organickou stravu dopřát aspoň v podobě mulčovací kůry. Stromy a keře totiž rostou nejlépe v půdě, která je bohatá právě na houby, věrné přátele jejich kořenů.
Žížaly
Patří mezi nejpracovitější „dělníky“ zdravé půdy. Vytváří hustou síť chodbiček a tunelů, čímž půdu přirozeně kypří a provzdušňují. Půdní prostředí obohacují také díky svým exkrementům, ve kterých jsou minerální látky promíchány s rozloženými organickými zbytky v ideálním poměru. Většina čeledí žížal má svůj domov v tropických a subtropických pásmech. Jejich velikost může dosahovat od pár milimetrů až po úctyhodných 1,5 metrů do délky a 4 centimetrů v průměru v případě australské rekordmanky Megascolides australis. Ale „vytahovat“ se může i česká žížala Allolobophora hrabei. Měří až půl metru a žije v půdě jihomoravských stepí.
Jejich největším zabijákem jsou pesticidy a chemická hnojiva. Pokud chcete žížalám pomoci, naservírujte jim místo chemie porci života – ať už pomocí zaoraného kompostu, nebo v zálivce půdních probiotik.
Členovci
Seznamte se s největším a druhově nejpestřejším kmenem v evoluci celé živočišné říše. Patří mezi ně více než milion druhů od okem nerozlišitelných roztočů po půlmetrové korýše. Pro přínos půdě nás zajímají hlavně třídy roztočů, ale také pavouci a stonožky. Fungují jako skvělí recyklátoři. Smlsnou si na bakteriích a houbách, nepohrdnou ani mrtvými těly žížal a červů. Uklidí v půdě všechny zbytky a promění je zpátky na živiny ve formě dostupné pro rostliny.
Hlístice
Podobně jako houby nemají u lidí nejlepší pověst. Kdo by taky měl rád roupy a škrkavky? V půdě patogenní hlístice zase škodí tím, že požírá živou rostlinnou tkáň. Naštěstí je to jen jedna černá ovce z dobré rodiny. Zdravá půda totiž obsahuje i užitečné hlístice, jejichž přítomnost podporuje rozvoj kořenů a přenos živin. Některé z nich své škodlivé příbuzné dokonce samy likvidují. Půdní život je zkrátka neustálý pohyb a boj za rovnováhu.
Prvoci
Prvoci jsou jednobuněčné organismy, které byly původně díky své pohyblivosti a neschopnosti fotosyntézy zařazeny do živočišné říše. Z dnešního pohledu je bereme jako samostatnou říši mezi rostlinami a živočichy. Mezi prvoky najdeme také pár vykuků, způsobujících svým hostitelům těžká onemocnění – třeba trypanozomy, zodpovědné za spavou nemoc. V půdě ale většina z nich pomáhá. Živí se bakteriemi, včetně těch patogenních, které pomáhají regulovat. Sami jsou potravou pro hlístice a další nepostradatelnou půdní faunu.
Živiny, živiny, živiny…
I kdybychom pěstovali na nejkvalitnější černozemi z Polabí, byla by nám (a hlavně rostlinám) na houby, kdyby byla mrtvá, bez života. Do tohoto stavu se bohužel půda může dostat, nejčastěji nadužíváním chemických hnojiv a pesticidů, nebo opakovanou výsadbou rostlin, které mají vysoké nároky na živiny a půdu rychle vyčerpají. Půda není perpetuum mobile, ani Mikuláš. Všechno, co nám dala, musíme pravidelně vracet a starat se tak o koloběh půdního života.
Základní „léčbou“ a prevencí zdravé půdy je pravidelné zaorávání kompostu aspoň dvakrát ročně – před zimou a na jaře.
V období růstu, květu i dozrávání plodů bychom měli půdě průběžně vracet živiny, které z ní rostliny odčerpávají. K tomu mohou přírodní cestou pomoci bylinné jíchy. Pokud máte na zahrádce slepice, můžete využít i jejich trusu k výrobě kvašených slepičinců. Pozor, jíchy i slepičince ředit! Jinak svou osobitou „vůní“ porazí nejen citlivé povahy, ale i citlivé kořínky.
A porce života
Vraťme se na začátek: Celých 70 % mikrobiálního života tvoří organismy, které nejsou samy o sobě škodlivé, ani prospěšné. Podpoří toho, kdo v půdě právě vládne. Aby se nepřidali k padouchům, musíme půdě dodat kladné hrdiny. Stačí plné víčko weiki pro zahradu v postřiku jednou za deset dnů a máte v hlíně silnou partu, která táhne za jeden provaz. Probiotika podporují vitalitu, růst, plodnost i imunitu rostlin, pomáhají rostlinám bojovat proti patogenům i vnějším nepříznivým podmínkám jako je mráz, sucho, nebo škůdci.
Kdo ještě nevěří, může se přesvědčit dokonce i na svůj vlastní mlsný jazyk. Plody ze zdravé půdy mají výraznější a lepší chuť.
