Zapálení zahradníci se nemůžou dočkat, až zaboří ruce do půdy. Před ostrým startem sezony ale nepodceňte důkladnou přípravu. To, co investujete do zdraví a vitality rostlin a zahrady hned na začátku, vám ušetří spoustu práce a zklamání později. Jak na to?

1. Plánujte

Teď nastal ten správný čas sednout si a zapřemýšlet nad tím, jak bude náš letošní rok v zahradě vlastně vypadat. Jestli budeme budovat nové záhony, sázet trvalky, dřeviny a keře, zda máme v plánu stavět například pergolu a vysadit k ní popínavky nebo jestli letos budeme pěstovat letničky a zeleninu.

Nejlepší je podívat se na zahradu svrchu a přenést své plány na papír. Vyznačte si všechna místa na zahradě, která chcete osázet. Stačí čtverečkovaný papír, kam si záhony překreslíte ve zmenšeném měřítku. Jako první si napište seznam plodin a květin, které byste letos chtěli nasít a vysázet. Pak si promyslete, na jaké ploše je chcete pěstovat, jaký prostor potřebují a jaké mají nároky na stanoviště a půdu.

Jarním výsevům zeleniny a letniček můžete pro přehlednost věnovat zvláštní osevní plán. Které plodiny a odrůdy se vám osvědčily z loňska a neměly by chybět ani letos? Jaké nováčky chcete tento rok zařadit? Čemu se naopak loni na zahradě nedařilo? Přišli jste na to, proč se nevedlo? Příčinou může být nevhodná půda, špatná předplodina, ale i nepřátelské druhy rostlin v nejbližším sousedství. Pozornost věnujte i rozmístění jednotlivých plodin. „Zelenina potřebuje každý rok změnu stanoviště, aby půda nebyla vyčerpaná. Pokud na záhonu byly minulý rok luštěniny, tentokrát vysejte košťáloviny a místo kořenové zeleniny letos pěstujte plodovou. Pozor, patří sem i výjimky. Brambory by nikdy neměly přijít po rajčatech a naopak, přitahují totiž stejné typy plísní. Naopak volný prostor po hrachu a dalších luštěninách bude prospívat všem druhům zeleniny díky půdě obohacené dusíkem,“ radí zahradnice weiki Michala Brabcová

Platí zlaté pravidlo, že semínka vybíráme pečlivě a v klidu doma předem. Odolejte pokušení naházet v obchodě do košíku půl stojanu se sáčky osiva. Volte také semínka vhodná do podmínek, v nichž budete rostliny pěstovat. Podívejte se, jestli se hodí pro skleníkové, či naopak pro polní pěstování, zda jde o rané, či pozdní odrůdy. Vyplatí se myslet i na odolnost jednotlivých odrůd.

2. Připravte půdu

Záhony zbavte plevele, a pokud jste pořádně nepohnojili záhony na podzim, navozte na ně kompost. Ten je po zimě trochu „ospalý“, dlouhotrvající nízké teploty totiž tlumí aktivitu rozkladných mikroorganismů, proto ho osvěžte sprškou probiotik weiki pro kompost, které okamžitě nastartují ty správné kompostovací procesy. Můžete použít také sypké organické hnojivo weiki vytvořené speciální technologií z kvalitního kompostu, fermentovaných slepičinců a dřevěných hoblin.

Probiotika weiki také zlepší strukturu půdy i její schopnost udržet v sobě vláhu a živiny. Pokud zemina není vyloženě slehlá a beznadějně udusaná, záhony neryjte. Půda se z hlubokého rytí vzpamatovává minimálně dva týdny a pro malé sazenice i prospěšné bakterie je čerstvě přerytá zemina vyloženě nepřátelské prostředí,“ doplňuje zahradnice weiki Michala Brabcová. Na jaře stačí záhonky většinou jen zlehka nakypřit motykou. Pak je urovnejte a zamulčujte. Mulč udrží vláhu v půdě a ochrání ji před rozmary jarního počasí, poskytne rostlinám dostatek organické hmoty a zamezí šíření plevele. Důležité je, aby rostlina měla k dispozici zdravou půdu už od samého počátku

3. Předpěstujte sazeničky

V půlce až koncem měsíce začínáme s klíčením semínek plodin, které půjdou do skleníku. Semínka necháme naklíčit v odstáté vodě. Ideální teplota pro klíčení je 25 °C. Jakmile na semínku objevíme klíček, hop s ním do výsevního substrátu. V této fázi ještě rostlinky nutně nepotřebují vlastní nádobu, stačí nižší miska s otvorem pro odvod vody. Sázíme je do hloubky 0,5 až 1 cm s odstupem minimálně 3 cm. V tuto chvíli už bude ideální teplota kolem 16–18 °C, aby nám přehřáté sazeničky nešplhaly zbytečně do výšky. Cílem není vypěstovat rychle co nejvyšší sazenice, ale naopak postupně a pomalu vypiplat silné a vitální jedince.

Výsevní substrát už základní porci živin obsahuje. Další přihnojení vůbec netřeba, protože dostatečnou zásobu živin čerpá malý zelenáč ze semínka. Zato probiotická zálivka weiki bude trefou do zeleného. Pomůže malé rostlince rozvinout bohatý kořenový systém a ochrání ji před patogeny. Do výsevního substrátu vysazujeme semínka a pidirostlinky s prvními dvěma děložními listy. Jakmile sazeničky nasadí další dva lístky, kterým zahradníci říkají „pravé“, je čas sbalit si kořínky a přestěhovat se do většího. Zelenáče s pravými listy už přesazujeme do pěstebního substrátu.

Substrát s vysetými semínky jen opatrně rosíme, abychom si semínka nevyplavili. Malé zelenáče potom zaléváme s mírou. Nesmí zůstat na suchu, ale v přemokřeném substrátu jim uhnívají kořínky. Vláhu účinně zadrží poklop z potravinářské fólie s dírkami pro proudění vzduchu. Pokud předpěstováváte doma na parapetu, od věci nebude ani umělé přisvěcování alespoň do poloviny března. Moderní dvojskla totiž pohltí velkou část ultrafialového záření, které rostlinky potřebují. Navíc v zimě u nás slunce zapadá moc brzy.

4. Vysévejte

Některá semínka můžete nasít rovnou do půdy. Už koncem února a v březnu můžete do připravených venkovních záhonů vysévat například mrkev, ředkvičky, petržel, špenát, raný salát, hrách, kopr, cibuli nebo česnek. Jiná semínka se vyplatí raději předpěstovat doma nebo ve skleníku. Předpěstovávají se hlavně teplomilné rostliny, které by v našem podnebí nestihly vykvést či plodit. Patří sem ale i běžná zelenina, na které si na jaře chceme pochutnat co nejdřív.

V únoru tak za okno či do vytápěného skleníku vyséváme celer, raný salát, papriky, lilek, kedlubny brokolici, z květin pak lobelky, plamenky či třeba hledíky. V březnu přidáme rajčata, melouny, cukety či bazalku. Před výsevem je dobré semínka namočit ve vodní lázni, do níž přidáme bylinky či užitečné mikroorganismy – budou tak lépe klíčit. Zasaďte je do sadbovače, mělkého květináče či miniskleníku se speciálním substrátem pro výsev a množení a nádoby postavte nejlépe na jižní okno, budou potřebovat spoustu světla.

5. Přesazujte a pečujte

Jakmile se kromě děložních lístků objeví i dva pravé listy, přesaďte rostlinky do většího květináče a pravidelně zalévejte. Do zálivky přidávejte užitečné bakterie. Proč? „Prospěšné mikroorganismy pomohou mladé rostlince s tvorbou bohatého kořenového systému. Potravou pro užitečné bakterie jsou totiž kořenové výměšky, takový gel, který produkuje rostlina, aby bakterie přilákala ke spolupráci. Na oplátku za potravu zase bakterie rostlině ,předžvýkávají‘ živiny z organické hmoty do formy, kterou dokáže využít. Hlavně plodová zelenina, jako rajčata, papriky, lilek, dýně, cukety nebo třeba okurky, potřebuje hodně živin. Organické hnojení ale obsahuje živiny ve složitých sloučeninách, které rostliny neumějí z půdy vstřebat, proto potřebují pomoc užitečných bakterií. Rostlinky také mají díky silnějším a rozvinutějším kořenům a lepší výživě energii vzpamatovat se z šoku z nového prostředí,“ dodává Michala Brabcová, zahradnice weiki.

U přesazených sazeniček můžete pozorovat, jak prospěšné bakterie pomáhají sazeničkám zvládat stres. Ty, které po pikýrování ošetříte probiotickou zálivkou, se lépe ujmou a budou vitálnější. „Bakterie produkují růstové fytohormony, díky kterým rostlina rychleji roste, tvoří víc listů a lépe se přizpůsobí změně. Rostlinky mají díky silnějším a rozvinutějším kořenům a lepší výživě energii vzpamatovat se z šoku z nového prostředí. Později na záhoně nebo v truhlíku zase s pomocí užitečných baterií získají sílu pro boj s nepřízní počasí nebo s různými chorobami a škůdci. Bohatá kořenová vlákna jim také zajišťují stabilitu a zabraňují erozi půdy,“ vysvětluje Michala Brabcová, zahradnice weiki.

Užitečné bakterie také rostlinám průběžně dodávají potřebnou dávku fosforu a draslíku. Díky tomu pak sklidíte sladší rajčata nebo jahody, protože zejména tyhle prvky mají přímý vliv na výslednou kvalitu a chuť plodů. Zeleniny i ovoce se také může urodit víc. Rostliny, které žijí v souladu s bohatým půdním životem, budou silnější a rychleji porostou, využijí více živin a dostanou se i k potravě a vodě v hlubších vrstvách půdy. Výsledkem je větší a kvalitnější úroda.

Co ještě před sezonou udělat?

  • Když nemrzne, v únoru a počátkem března řezem prosvětlíme a zmladíme okrasné keře a jádroviny – nejčastěji jabloně nebo hrušně. (Peckoviny přijdou na řadu až později, v dubnu či květnu.) Od poloviny února do poloviny března lze řezat také maliny, angrešt, rybíz či vinnou révu. Jahody zbavte suchých listů.
  • Nezapomínejte na výživu: ke kořenům stromů navezte kompost. Zahřeje a vyživí. Odstraňte staré a uschlé listy trvalek a sestřihněte okrasné trávy, aby dostaly prostor nové výhonky.
  • V březnu pohnojte a dosijte trávník, předtím mu však dopřejte vertikutaci, nebo ho alespoň dobře vyhrabte.
  • Pusťte se do drobných oprav plotů, pergol, chodníčků nebo obrub záhonků.
  • Nůžky a ostatní nářadí je dobré naostřit, zkontrolovat, případně opravit a vyčistit. Oprašte, prohlédněte a případně nabruste nože sekačky a zkontrolujte a další mechanické zahradnické pomocníky.
  • Udělejte si seznam toho, co je třeba dokoupit.
  • Na světlém místě nechte v bedýnce naklíčit brambory pro sadbu.

NOVINKY A SLEVY DO E-MAILU

Skvělé e-booky, zahrádkářské fígle, rady, slevové kupóny i bonusové materiály jako první a zdarma? To chci!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Zavřít
Měna