Vždycky je lepší, když k průšvihu vůbec nedojde, než hasit následky, to je zlatá rada našich babiček. Jak na zahradě včas předcházet problémům, aby nás vůbec nepotkaly?
Zahradu netvoří jen naše záhony a vypiplané rostliny, je to složitý ekosystém s mnoha obyvateli, které propojují vzájemné vazby. Jedním si můžeme být jistí: na budoucí úrodu si nebrousíme zuby sami. Pěstované plodiny jsou v hledáčku škůdců i virových, bakteriálních a houbových nemocí. Žádnou chemickou válku ale nechceme. Tím bychom totiž nezasadili bolestivou ránu jen patogenům, ale hlavně půdě, která do sebe chemické postřiky absorbuje. Kdepak, tahle daň za „léčbu“ napadených rostlin je až příliš vysoká.
Dobrou zprávou je, že patogeny vyhledávají určitý typ prostředí a situací. Stejně jako kapsáři dovedou trpělivě vyčkávat a troufnou si zaútočit, jen když nastane ta správná příležitost. Když prokoukneme jejich strategii a zařídíme se podle toho, máme do značné míry vyhráno. Na co si dát pozor?
Vybíráme vhodné stanoviště
Před vysetím osiva nebo zasazením sazenic vždy respektujeme jejich nároky na typ půdy, obsah živin a délku slunečního svitu. Pokud teplomilná rajčata vysadíme na nedostatečně vyhnojené stanoviště ve stínu, nebude to dělat dobrotu. Vystresovaná rostlina se bude vytahovat jako guma od trenek ve snaze pochytat aspoň pár paprsků. A patogeny? Pro ty jsou rostliny v oslabení jako magnet. Zanedlouho tak rostlina nebude bojovat jen s nepřízní okolních podmínek, ale také s nemocemi a škůdci.
Preferujeme odolné odrůdy
Někdy je to se semínky jako s jídlem z fast foodu. Necháme se nalákat fotkou velkých šťavnatých ředkviček, ale ze záhonu potom vytáhneme neduživý kořínek. Příčinou může být náchylnost odrůdy k plísním nebo nízká odolnost vůči chladu nebo výkyvům počasí. Pokud pěstujeme ve vyšší nadmořské výšce, vyzbrojíme se otužilejší sadbou než na jižní Moravě. Zkuste kromě katalogů s hybridním osivem nakouknout i do nabídky permasemínek. Jde o staré krajové odrůdy, které díky desítkám let šlechtění získaly přirozenou odolnost proti patogenům a dokonale se přizpůsobily našim klimatickým podmínkám.
Zachováme správné pořadí předplodin
Stejně důležité jako typ půdy je i to, co jsme v ní pěstovali minulý rok. Každá rostlina do půdy totiž vylučuje specifické chemické látky, které nemusejí jiným rostlinám „vonět“. Nejde jen o vzájemnou chemii, po sezoně v záhonech mohou spolu s organickými zbytky plodin přespávat i zárodky nemocí a škůdci. Patogeny se málokdy specializují jen na jednu plodinu, ochotně si přesednou z jednoho druhu zeleniny na druhý. Nenasytná plíseň bramborová tak vezme zavděk i okurkami a rajčaty, stejné nepřátele sdílí také hrášek s fazolí.
Podporujeme přirozená přátelství rostlin
Když už jsme u těch vzájemných rostlinných sympatií, nenutíme do disharmonických vztahů ani plodiny na záhonu. Kopr si notuje s mrkví, ale s celerem by si nejradši navzájem zakroutili kořínkem. Přítomnost „přátel“ rostliny naopak posiluje. Mohou si nabízet potřebné živiny, navzájem se chránit před škůdci. Na souhrn přirozených koalic a vyhlášených válek se můžete podívat tady.
Dopřejeme rostlinám dostatečný životní prostor
Na začátku stojí dobrý úmysl. Chceme ušetřit místo a předpěstované sazeničky vypadají tak drobně. Ale už za pár týdnů jsou z nich vzájemně si stínící dlouháni a malé rozestupy začínají způsobovat velké komplikace. Rostliny nemají dostatek slunce, v zastíněných vlhkých částech bují plísně a vlivem těsného kontaktu list na list se patogeny šíří jako mexická vlna. Proto rostlinám na záhoně dopřejeme dostatek místa. Po vysetí osiva vzešlý porost včas protrháme a sazeničky sázíme do stejného sponu, jako by šlo o „dospěláky“.
Staráme se o půdu, aby zůstala zdravá
Jakmile je půda v panice, nebude se dařit ani rostlinám a živočichům, kteří v ní žijí. Nadužívání minerálních hnojiv, chemické postřiky, nesprávná zálivka, příliš hustý spon nebo chyby ve výsevním plánu. To všechno hraje patogenům do karet. Kolonizují oslabenou půdu a vyrážejí z ní loupit a plenit na horní části rostlin. Pravidelná dodávka organické hmoty do půdy a probiotická zálivka udržuje v půdě rovnováhu. Užitečné bakterie vytvářejí příznivé prostředí pro život půdních živočichů i růst rostlin, zároveň berou patogenům krmení a vylučují látky, které jim znepříjemňují život.
Pomáháme rostlinám zvyšovat jejich přirozenou imunitu
Se zdravím rostlin je to stejné jako s tím naším. Pokud nemáme dobrou imunitu, přepere nás každý bacil, který jde náhodou okolo. Proto si imunitu posilujeme správnou životosprávou, vitaminy a probiotiky, ta mají vědecky prokázaný vliv na naši celkovou schopnost ubránit se nemocem. Prospěšné bakterie hrají klíčovou roli i ve zdraví rostlin. Posilují jejich vitalitu a sílu odrazit útok virů nebo škůdců. Pokud už dojde k napadení, proběhne nemoc v mírnější formě. Probiotika také urychlují hojení poškozených rostlinných pletiv.
TIP
Preventivní postřiky proti plísním
Deštivé a teplé počasí, to je pro plísně něco jako pozvánka na raut. Nejvíc řádí od června do srpna a v této době není od věci rostlinám dopřát preventivní postřik. Bez obav, čistě přírodní a ekologický.
Probiotický postřik proti plísním
Probiotika pro rostliny nepomáhají jen „dole“ v půdě, ale taky „nahoře“ na tělech rostlin. Účinně brání plísním a dalším patogenům v dalším množení a růstu. Jak na to? Probiotika doplníme dvěma až třemi decilitry vody, promícháme a přelijeme do rozprašovače. Vzniklý probiotický roztok nastříkáme přímo na rostliny. Neublíží ani květům a plodům, právě naopak.
Česnekový zabiják
Česnek jako přirozený fungicid nesmrdí jen upírům, zdatně odpuzuje také plísně. Jak na to? 10 gramů drceného česneku zalijeme litrem vařící vody a necháme jeden den vyluhovat. Potom směs scedíme a naředíme v poměru 1 : 3 s vodou. Na rostliny aplikujeme rozprašovačem.
Protiplísňový svařák
A na závěr něco voňavého. Skořice a hřebíček vytvářejí na tělech rostlin neviditelný film bránící plísním v růstu. Jak na to? 15 gramů směsi skořice a hřebíčku zalijeme litrem vařící vody. Po jednom dni louhování přecedíme a můžeme bez dalšího ředění použít k ošetření pomocí rozprašovače.
