Mulč, blahodárná pokrývka pro zdravé záhony 

Otázka za tři ředkvičky: Co má společného mulčování s kompostem? Mulč stejně jako kompost využívá přírodního rozkladu, je základem permakulturních zahrad a každý zahradník má na ni vlastní tajný recept. No a stejně jako kompost má mulč na naše rostlinky blahodárné účinky. Špatně založeným mulčem ale můžeme zahradě spíš uškodit než pomoci. Základem je tedy mulčovat správně. Čtěte, jak na to!  

Proč mulčovat? 

Příroda miluje vrstvení. Všimněte si, co spojuje různá přirozená prostředí od horské louky až po prales. Je to pokrývka organického materiáluz které se postupným rozkladem vrací do půdy všechny základní živiny. Holá zem je jako nahé lidské tělo vydané napospas slunci, mrazu, vodě a větru. Co uděláte když praží slunce, prší, sněží nebo fouká vítrOblečete se, ukryjete se do stínu, namažete se UV faktorem…  Příroda používá k ochranně spadané listy, těla rostlin, kůru a odumřelé dřevo. 

Navíc, udržovat takovou nezakrytou zem kyprou a načechranou stojí pěknou dřinu, co si budeme povídat. Příroda si musí ťukat na čelo: Proč zahradníci vyváží posečenou trávu kolečko za kolečkem pryč ze zahrady a tancují kolem záhonů s motykou, když stačí stejný materiál použít jako organickou pokrývku? Odložme trakař i motyku a dovolme si být na chvíli líníStejně jako líná výchova svědčí dětem, prospěje uvolněný přístup záhonům daleko víc, než snaha o dokonalost. 

Správně založený mulč  totiž hned úžasných schopností: 

  1. Zadržuje potřebnou vlhkost vpůdě 
  2. Vytváří příznivé mikroklima pro růst kořenů 
  3. Podporuje rozvoj prospěšných půdních mikroorganismů 
  4. Šlape na krk mikrobiálním patogenům a plevelům 
  5. Ušetří námahu s okopáváním a údržbou ploch mezi rostlinami 
  6. Po několika letech se přirozeně rozpadá na humus, tedy základní živiny nezbytné pro růst rostlin 

Kdy mulčovat? 

Nejlépe hned při založení zahrady nebo nového záhonu. Obnažená půda snadno vysychá a přímo volá o pomoc. V první řadě tedy změníme úhel pohledu na zahradní úklid: Organický materiál se ze zahrady neodváží, ale naopak dováží! 

Přírodní mulčovací materiály 

Posečená tráva je pro mulčování ideální, protože při svém rozkladu zároveň poskytuje výživu kořenům pěstovaných plodin. Ale pozor, pokud se o zahradu dělíte se slimáky a plží rezervace zrovna není váš podnikatelský plán, nechte trávu před nastláním proschnout. Vhodné jsou volně rostoucí byliny a dokonce i plevel. S tím raději opatrně – používáme jen rostliny, které dosud nenasadily semena. 

Sláma, královna mulče. Obzvlášť potěší, pokud se vás týkají zmíněné problémy se slimáky. Ti totiž pichlavá stébla moc nemusí. Kromě toho má sláma výborný izolační a tlumící efekt, takže se hodí všude tam, kde musíme k plodinám často vstupovat (například k jahodám). Slámový mulč není vhodný brzy zjara, zpomaluje prohřátí půdy. Na léto to ale za nás sláma vyhrává na plné čáře. 

Mulčovací kůra a štěpka pomáhá a zdobí v okrasné zahradě. Na zeleninové záhony nepatří. Poutá v sobě chemickou vazbou dusík a tím o něj ochuzuje věčně hladovou zeleninu.  

Oblázky, kamínky a štěrk nejvíc ocení bylinky. Přes den oblázky nahromadí teplo a rostliny tak pěkně prohřejí i večer. Potěšíte s nimi i suchomilky na skalce.  

Lepenka je efektivní pomocnice při založení mulče při nedostatku organického materiálu. Dobře izoluje a propouští vodu směrem do půdy přesně tak, jak to potřebujeme. Lepenku nenecháváme samotnou, aby nám při prvním silnějším větru nezamávala a neuletěla k sousedům. Patří na ni povinná vrstva organického materiálu, ale bude ho stačit mnohem méně 

Co určitě nechceme: Potisk může do půdy uvolňovat těžké kovy z umělých barviv. Takže pouze čistý karton z prověřeného zdroje, prosím.  

Živý alias zelený mulč 

V zeleninové zahradě můžeme jako mulč používat i živé podsevy špenátu a různých druhů salátu pro pěstování v rostlinných patrech. Pomocí půdopokryvných rostlin můžeme ozelenit i zákoutí sdřevinami a trvalkami. Ve stínu se bude dařit břečťanu a mařince vonné. 

Jak mulčovat 

Mulč patří vždy na dostatečně kyprou a zavlaženou půdu. Mulčujeme tedy nejlépe den po dešti nebo vydatné zálivce, půdu před nastýlkou prokypříme. Pokud je na daném místě vegetace, nižší patro můžeme ponechat a vyšší trávu posekáme.  

A protože budeme potřebovat pomoc přátelských půdních mikroorganismů, přidáme do zálivky před akcí víčko weiki pro zahradu, ať to pod mulčem pěkně ožije. 

Častou začátečnickou chybou je příliš slabá vrstva. Zapamatujeme si proto pravidlo hutného a vzdušného materiálu: 

Hutný materiál (např. posečenou trávu) navrstvíme ve výšce 1 cm. Příliš velká vrstva by mohla zahnívat a dusit půdní mikroorganismy. Tenčí vrstva se rychleji rozpadá, takže bude potřeba postup za čas zopakovat. 

Vzdušný a lehký materiál (slámu, seno, kůru) nasteleme do vrstvy 2 – 3 centimetry. 

TIP: Mulč můžeme průběžně vrstvit dalšími přírodními materiály. Fantazii se přitom meze nekladou, ale ruce pryč od ekologicky nečistých materiálů jako je třeba olovnatá tráva od rušné silnice. 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Zavřít
Měna