Určitě už jste mnohokrát stáli před dlouhým regálem hnojiv. Možná vás dodnes pobolívá hlava z nekonečného výběru organických, minerálních, nebo organominerálních přípravků. Které hnojivo je pro vaše rostliny to správné? A jaký vztah k hnojivům mají ta naše probiotika?
Minerální, nebo také průmyslová hnojiva
K romantice mají daleko.
Možná si na první dobrou představíte minerální prameny, nebo krystaly růženínu, ale složení minerálních hnojiv má k přírodě hodně daleko. Převedeno do chemických vzorců jde o anorganické soli, nejčastěji sodíku, draslíku, vápníku, ale i fosfátů, tedy prvků dříve získávaných při těžbě minerálů. Jednosložková minerální hnojiva obsahují pouze jednu živinu, například draslík nebo vápník.
Hnojení minerálními hnojivy je jednoduché jako facka. A pro půdu jsou opravdová facka!
Nejčastěji na pultech najdete vícesložková hnojiva obsahující sloučeniny všech základních prvků (dusík, fosfor, draslík), které rostliny potřebují ke svému vývoji. Snadno je pomocí zálivky dopravíte přímo ke kořenům. Problém je, že minerální hnojiva dlouhodobě zatíží půdu a jsou toxická pro všechno živé – od prospěšných mikroorganismů po žížaly. Půdu prostě postupně zabijí! Navíc budou vaše rostliny líní a velmi náchylní jedinci závislí na své dávce. O tom dále.
Narušená půda je slabá
Půda, ve které je málo prospěšných organismů, hub a dalších přirozených obyvatel půdního života, potom snadno podlehne vodní i větrné erozi a ztrácí schopnost zadržovat vodu (zatímco když používáte probiotika, přátelské mikroorganismy účinně rozkládají celulózu na hemicelulózu, která dokáže zadržet až 600 krát tolik vody co sama váží! Sami jistě brzy poznáte, že při stejné zálivce vydrží půda mnohem déle vlhká a nemá vyprahlý vzhled ani strukturu). Půda poškozená minerálními hnojivy má také málo přirozených živin a nízký výnos. A co s tím? Prolíváme ji dalšími a dalšími dávkami minerálních hnojiv, abychom docílili slušné úrody. Rostliny jsou navíc kvůli přemnoženým patogenním mikroorganismům ohroženy škůdci a houbovými onemocněními. Na nemocné rostliny potom nastříkáme pesticidy. Choroby a škůdce sice zlikvidujeme, dlouhodobý problém půdy se ale prohloubí a nutí nás k dalšímu a dalšímu nadužívání chemie. A tu pak přijímáme v našich výpěstcích.Mohou být nebezpečná
Navíc kvůli jejich silné koncentraci stačí jen chvilka nepozornosti v dávkování, aby hnojivo nenávratně spálilo křehké kořeny. Patří mezi hlavní viníky znečištění spodních vod. Průmyslová hnojiva se bohužel také často dodávají s nežádoucími příměsemi (např. molybdenan sodný, nebo těžké kovy). Všechny tyto prvky se dostávají do substrátu a ukládají se do rostlin a plodů, dokud při rozpadu rostliny nepřejdou do půdy. Anebo dokud je v plodech nezkonzumuje koncový uživatel. Děkuji, nedám si!
Líné rostliny – malá odolnost
A co je hodně důležité – podáváním minerálních hnojiv rostliny zleniví. Jako by vám pečení holubi lítali přímo … Zkrátka, pokud rostlina dostane vše, co potřebuje, hned a bez námahy, přestává budovat kořenový systém. Z rostlinky se stává chcípák. Jakmile nedostane svou dávku hnojiva nebo zažije nějaký stres (zapomenete zalít, je horko, útočí na ní patogeny atd.) neumí se o sebe postarat a uvadá.
Organominerální hnojiva
Obsahují organický základ a minerální přísady. Ačkoliv se tváří mnohem víc „zeleně“, než průmyslová hnojiva, opět narážíme na stejný problém s chemickým koktejlem uvnitř základní přírodní složky a jeho dopadem na životní prostředí, zdraví půdy a i vašich rostlin. Jde to i bez minerálních hnojit, vážně! Stačí jen vědět, jak na to.
Organická hnojiva
Co je organické hnojivo
Organické látky jsou rostlinného a živočišného původu. Mezi nejvyužívanější organická hnojiva patří kompost, hnůj, slepičince a jiný trus, zelené hnojení (rostliny obohacující půdu o dusík, které se do ní v době květu zapraví) a rostlinné výluhy – jíchy.
Kompost je grunt
Kompost je pro půdu základ poctivé výživy. Hnojivé jíchy z rostlin, nebo kvašeného drůbežího trusu jsou potom vzpruhy, které substrátu a rostlinám můžeme dopřát v náročném období růstu, květu a dozrávání plodů. Kromě živin obsahují přírodní látky podporující obranyschopnost rostlin. Kombinací rostlinných a živočišných organických hnojiv dodáme půdě téměř všechny potřebné prvky.
- A co dál?Potom už zbývá jen jediná klíčová věc, aby to celé začalo fungovat. A k tomu budou potřeba také půdní bakterie, houby a další organismy.
Půda potřebuje život, jinak to nefunguje!
Používání organických hnojiv vyžaduje přítomnost prospěšných mikroorganismů. Právě mikroorganismy totiž umí základních živiny proměnit na sousta stravitelná pro rostlinu.
I kdybychom vytvořili dokonalý substrát s ideálním poměrem kompostu, jíchy a vápna, bez neviditelného mikrosvěta to nebude k ničemu. Většina živin totiž zůstane pro rostlinu nestravitelných. Podrobněji je to popsáno tady.
Do tohoto “zombie” stavu se bohužel půda může dostat celkem snadno. Nejčastěji nadužíváním chemických hnojiv a pesticidů, jak jsme si řekli výše, ale i opakovanou výsadbou rostlin, které mají vysoké nároky na živiny a půdu rychle vyčerpají. Půda není perpetuum mobile, ani Mikuláš. Všechno, co nám dala, musíme pravidelně vracet a starat se tak o koloběh půdního života.
Zpět k rovnováze
Prospěšné bakterie se v půdě vyskytují přirozeně, ale kromě minerálních hnojiv, pesticidů a dalších chemikálií mají i své další nepřátele. Ve světě půdních mikroorganismů je totiž podobné rozložení sil, jako v tom lidském. Jedna šestina půdních bakterií jsou kladní hrdinové (těm říkáme probiotické nebo také regenerativní organismy), další šestinu tvoří záporáci, kteří mohou ublížit a vyvolat nemoci (patogenní, nebo také degenerativní organismy) a zbývajících 70 % se chová neutrálně – neškodí ani nepomáhají. Ovšem jakmile se vychýlí rovnováha celého systému, oportunitní (neutrální) bakterie se přidají se na stranu toho, kdo je zrovna u moci.
Pokud ale pomocí probiotik připravíme přátelským bakteriím v půdě lepší podmínky pro život, začne se půda uzdravovat a stabilizovat. Proto vy sami možná užíváte probiotika – snažíte se harmonizovat vlastní střevní mikroflóru a zvýšit počet přátelských bakterií, které vám pomáhají zůstat zdraví a odolní.
Jak tedy získat zdravou a úrodnou půdu a živiny pro své rostlinky?
Kvalitní živiny jsou grunt
Základní „léčbou“ a prevencí zdravé půdy je pravidelné zaorávání kompostu aspoň dvakrát ročně – před zimou a na jaře. V období růstu, květu i dozrávání plodů bychom měli půdě navíc průběžně vracet živiny, které z ní rostliny odčerpávají. Ale minerální hnojiva nechme v regálu. Lepší službu nám udělají bylinné jíchy. Pokud máte na zahrádce slepice, můžete využít i jejich trusu k výrobě kvašených slepičinců. Pozor, jíchy i slepičince ředit! Jinak svou osobitou „vůní“ porazí nejen citlivé povahy, ale i citlivé kořínky.
2. Přidejme porci života
Jak už jsme si řekli, celých 70 % mikrobiálního půdního života tvoří organismy, které nejsou samy o sobě škodlivé, ani prospěšné. Podpoří toho, kdo v půdě právě vládne. Aby se nepřidali k padouchům a naše rostliny byly zdravé a silné a dokázali vstřebat živiny z půdy, musíme půdě dodat kladné hrdiny. Stačí přidat probiotika weiki v zálivce nebo postřiku jednou za deset dní a sehraný tým našich bakterií postupně nastolí v půdě harmonii a obnoví její přirozené funkce.
Probiotika navíc podpoří vitalitu, růst, plodnost i imunitu rostlin a pomáhají jim bojovat proti patogenům i vnějším nepříznivým podmínkám jako je mráz, sucho, nebo škůdci. Jak je to možné? Probiotika zkrátka rostlinám výrazně zlepšují podmínky k životu a pomáhají jim k lepší výživě, takže se jim i lépe daří. Kdo ještě nevěří, může se přesvědčit dokonce i na svůj vlastní mlsný jazyk. Plody ze zdravé půdy mají výraznější a sladší chuť.
3. Pomožme rostlinám vstřebat živiny
Mikroorganismy neúnavně rozkládají zbytky rostlinných a živočišných těl na základní živiny, které rostliny potřebují k růstu, a složitější výživná sousta upravují tak, aby je rostliny uměly vstřebat. Také jsou potravou pro vyšší prospěšné organismy, třeba prvoky. Stejně, jako by to v našem lidském těle nešlo bez bílkovin, tuků a cukrů, rostliny potřebují své palivo, především dusík. Problém je, že v organických hnojivech se často nachází ve formě, kterou rostliny neumí vstřebat. A právě s tím jim přátelské bakterie pomáhají. My si ten řízek na talíři taky musíme nejdřív rozkrájet a nespolkneme ho najednou, že jo?
3. Trénujme kořeny
Prospěšné bakterie jsou také neúnavní trenéři zdravého kořenového systému. Pokud jsou rostliny hnojené umělými hnojivy, kořeny bývají jen krátké a slabé. Jsou zvyklé dostat všechno potřebné hned a bez námahy. Jenže potom stačí jedna velká bouřka, nebo silné poryvy větru a slabé kořínky rostlinu v zemi neudrží. Probiotika naopak učí kořeny sahat pro živiny do větší hloubky i šířky. Rostlina je potom stabilně ukotvená, i když venku řádí všichni čerti.
Bakterie a jejich odpadní produkty jsou zároveň potravou pro další mikroorganismy (např. roztoče). Vyvážený bakteriální mikrosvět je základem pro to, aby fungovaly i další půdní vazby a procesy. Jak to celé funguje se můžete podívat tady.
Nahradí probiotika hnojivo?
Částečně ano, protože “vyrábějí živin”y z organické hmoty v půdě a pomáhají rostlinám tyto živiny vstřebat, ale není cílem hnojení vynechat. Organická hnojiva a probiotika jsou sehraná dvojka. Vzájemně se podporují a zesilují své přednosti. Dohromady dají rostlinám nejvíc. Je to stejné jako chleba a máslo nebo jahody a šlehačka nebo milování a láska. Každé zvlášť je skvělé, ale dohromady ještě mnohem lepší! Mikroorganismy zpřístupní živiny z organiky. Živin je ale v půdě omezené množství a pokud je rostlina odčerpá, je potřeba je do půdy dodat. Opět ideálně ve formě organiky. Přidáním probiotik pak zajistíme harmonii půdě, její lepší strukturu i schopnost zadržet vodu a také vstřebání živin rostlinami. Navíc se rostlinkám bude všeobecně lépe dařit, zesílí jejich kořínky i imunita, dokáží lépe odolat škůdcům a co vás asi zajímá nejvíce – budou více kvést a plodit. Péče o půdu se vám tedy mnohonásobně vrátí. Na úrodě i ve formě radosti ze zahradničení, které prospívá přírodě i vám.
