Zelené hnojení: Zúrodněte hladovou půdu před další výsadbou

Sklizeno? I teď záhon potřebuje péči. Bohatě vám to vrátí na podzimním výsevu nebo v další sezóně.

Právě teď nám zahrada vrací plnými hrstmi všechen ten čas a péči investovanou do jarních výsevů. Ze záhonů míří do kuchyně všechny ty křehounké květáky, kedlubny, okurčičky i štiplavé papriky a na záhonech tak postupně vznikají prázdná „území nikoho“.

“Na první pohled to není problém. Když se na to ale podíváme doslova do hloubky, pochopíme, proč se příroda každé prázdné místo snaží rychle zaplnit aspoň nenáročným plevelem. Každá půda se časem vyčerpá. Nepostrádá jen živiny, bez rostlin je navíc v oslabení před větrem a deštěm, špatně udržuje vláhu. Trpí tím veškerý půdní život – od prospěšných bakterií po žížaly,” vysvětluje zahradnice Míša Brabcová

Půda není žádný automat na zeleninu, dává i bere. Za koš šťavnaté úrody od nás bude potřebovat službičku, abychom se mohli ze stejně bohaté sklizně radovat i příště. Stejně jako je vypěstovaná zelenina potravou pro nás, půda potřebuje organické zbytky, aby se dostalo na všechny živé organismy, které v ní žijí a pomáhají rostlinám s růstem a dozráváním. A jedním ze skvělých způsobů, jak nakrmit půdu, je zelené hnojení.

Za zelené hnojení vám poděkuje půda, včely i budoucí sazenice

Zelené hnojení má zelenou! Obohacuje půdu a zároveň ji ochrání před slunečním žárem, větrem a vymýváním živin během prudkých lijáků a nakonec i mrazem nebo erozí.

O co jde?

Zelené hnojení jsou rychle rostoucí rostliny, bobovité rostliny nebo rostliny s kulovitým kořenem (třeba řepka), které nakonec posekáme a zapracujeme do půdy. Bobovité rostliny jsou skvělé, protože dokáží vázat dusík. Rostliny s kulovitým kořenem zase vytvoří v půdě cestičky pro lepší vstřebávání vody – kořen odumře a vytvoří kanálek.

Kdy využít zelené hnojení?

Kdykoli od jara až do podzimu. Celoroční osev zlepšuje kvalitu půdy a chrání ji před erozí.

Organická hmota se v zemi díky půdním bakteriím postupně rozkládá na živiny potřebné pro rostliny. Nejde přitom jen o nadzemní části, prospěšné je zejména kořenové vlášení. Pouhým okem neviditelné odumřelé kořínky patří mezi vyhledávané delikatesy půdních mikroorganismů, které se na ně sbíhají z celého okolí.

Zeleným hnojením nepotěšíme jen půdu, ale také včely, čmeláky a motýly. Na výsledky nemusíme dlouho čekat, další plodinu můžeme sázet už za tři týdny po zapracování biomasy. S weiki klidně i o chlup dřív.

Jaké druhy zeleného hnojení můžeme použít?

Záleží na tom, co jsme na záhonu pěstovali a jaké máme plány na další sadbu. Každá rostlina z půdy odčerpá jiný poměr živin a zanechá po sobě odlišnou stopu. Nejlepší je tak použít plodiny z jiné čeledi – například brukvovité po bobovitých a naopak. Vyhneme se tak i případným nemocem a škůdcům, kteří si na nevhodném zeleném hnojení ochotně založí velkokapacitní množírnu. Prodávají se také speciální směsi pro zelené hnojení.

Brukvovité: hořčice setá, řepka olejka

Tyto dámy nikdy nesázíme před ani po kedlubně, zelí, brokolici, květáku, roketě, ředkvičce a řeřiše. Hořčice dorůstá až do výšky 120 cm, sklízíme ji ale mnohem menší, stejně jako mladou řepku.

Bobovité: jetel inkarnát, hrách setý (peluška jarní), bob

Bobovité rostliny jsou ideálními kandidáty před a po plodové zelenině s vysokými nároky na živiny. Na jejich koříncích se totiž shromažďují nitrifikační bakterie, které půdu přirozeným způsobem obohacují o velké množství dusíku.

Brutnákovité: svazenka vratičolistá

Ze všech rostlin zeleného hnojení je nejvíce medonosná. Díky svazence přilákáte do zahrady velké množství včel a dalších užitečných opylovačů.

Hvězdnicovité: měsíček lékařský

Léčí nejen nás lidi, ale dokonce i půdu. Jeho přítomnost nelibě nesou škůdci, jako zelené hnojení měsíček pomůže zbavit se háďátek na celém záhonu.

Nebojte se kombinovat a hrát si s přebytky osiva. Mezi rychle rostoucí zelenáče patří také salát, špenát i košťáloviny. Respektujeme jen přirozené koalice i války rostlin, o kterých píšeme v článku o postupném výsevu. Třeba v něm najdete inspiraci i další výsadbu.

Jak vysévat zelené hnojení?

Stejně jednoduše jako trávník. Záhon lehce prokypříme a uhrabeme, semena rozhodíme nahusto a jemně zatlačíme do půdy. Zaléváme – no jasně, že s weiki! Ať máme jistotu, že semínka pěkně vzejdou. Ve velkých vedrech můžeme záhon překrýt bílou netkanou textilií, abychom v půdě udrželi vláhu, dokud malí zelenáči nevystrčí zvědavé stonky aspoň na pět centimetrů.

Mladý porost posekáme zhruba ve 20 centimetrech výšky, nejlépe v době květu. V této době totiž obsahují maximum hodnotných látek. Necháme den zavadnout a zapravíme do půdy.

Životodárná zálivka pro rychlejší rozklad organických zbytků a zdravý půdní život

Když už si půdu takhle hýčkáme, zbývá nám už jen poslední krok k tomu, aby vrněla blahem – stejně jako naše budoucí semínka a sazeničky. A to zalít celou tu vydatnou svačinu konví s víčkem weiki pro zahradu.

Sladěná a navzájem si pomáhající parta užitečných bakterií se v půdě postará o efektivní rozklad organické hmoty bez rizika plesnivění nebo hniloby. Doslova „nakrájí“ živiny v nevstřebatelné formě přesně na taková sousta, pro která si může sáhnout i ten nejmenší kořínek. Rostliny o jejich nezbytnosti dobře vědí, proto si užitečné mikroorganismy na oplátku vykrmují sladkými kořenovými výměšky, aby si jejich náklonnost udržely.

Zároveň jsou prospěšné bakterie ze všech půdních organismů nejcitlivější na změny složení a vlhkosti substrátu, proto je přidáváme do zálivky pravidelně – stačí jednou za 10 až 14 dnů.

TIP: Přeřaďte na vyšší rychlost! Pokud potřebujete mít záhonky v kondici co nejdřív, nebojte se kombinovat běžnou probiotickou zálivku pro zelené hnojení ve fázi růstu s řadou weiki pro kompost po jejich posekání. Dokonce je můžete koupit dohromady za výhodnější cenu.

Jak na to? Urychlovač kompostu nasypeme před zaoráním přímo na posekanou biomasu a po zakrytí zeminou zalijeme odstátou konví vody s víčkem weiki pro kompost. Všechny obsažené bakterie spolupracují ve vzájemné synergii a výrazně urychlí celý proces rozkladu.