Kandidát na nejzdravější zeleninu? Bude to těžký souboj, ale listová zelenina v něm má slušnou šanci na prvenství. Obsahuje celou řádku vitamínů, minerálů a také flavonoidů, pohotových bojovníků s oxidačním stresem. A jak tenhle zelený elixír zdraví vypěstovat? Snadno!
Že jste zatím nepřišli listové zelenině na chuť? Možná za to můžou oschlé lístky salátů ze supermarketu, které za sebou mají cestu z druhého konce Evropy (taky byste se tvářili zvadle). Zkuste dát šanci doma vypěstovanému lupení. Zahrada do povinné výbavy nepatří, vystačíte si klidně i s truhlíkem na balkoně.
Aby se vám zelenalo
Listová zelenina nemá speciální nároky na půdu. Určitě nic nezkazíte trochou kompostu, ale pozdější přihnojování už není potřeba. Listovku můžete rozmazlit víčkem probiotik weiki pro zeleninu. Přátelské bakterie ochrání saláty před plísní, pomohou živiny rozložit do vstřebatelné formy a zároveň vytrénují kořínky, aby si pro výživu sahaly do větší hloubky. Rostlinky tak zůstanou „nohama při zemi“ i při jarních lijácích.
Nelákáme plísně zálivkou na list. Raději zaléváme přímo ke kořínkům.
Přízemní mrazíky? Polníček je skousne, salát vám zamává zmrzlým listem na rozloučenou. V chladném počasí sazenice raději přikryjeme netkanou textilní fólií.
Polníček pro silnější imunitu
Polníček nebo také lidově kozlíček. Původ názvu neznáme, ale podezíráme kozla zahradníka. Určitě by tyto lahodné lístky slupl jako první. Polníček totiž posiluje imunitu, krvetvorbu a odolnost proti stresu. Využití najde v salátech i polévkách. Můžete ho také připravit na způsob špenátu, nebo ho rozmixovat s ovocem jako smoothie.
Semínka vyséváme do hloubky 1 cm v řádcích vzdálených zhruba 25 cm. Jakmile vyrostou malé sazeničky, vytrháme vše přebytečné a sjednotíme na vzdálenost 10 až 15 cm od sebe, aby měly dostatek místa k růstu. Polníček je držák, při podzimním výsevu snese i první zimní mrazíky.
Na jaře a na podzim se mu bude líbit na sluníčku, ale v létě ho naopak vyséváme do stínu. Vysoké teploty mu nedělají dobře. Jakmile polníčku naroste čtvrtý lístek, je čas sklizně. Listy netrháme ani nepižláme samostatně! Vyrýpneme celou rostlinku a když dopřejeme pořádnou koupel, můžeme ji sníst i s kořínky.
Výsev: Druhá polovina února až začátek září
Sklizeň: Duben až začátek prosince
Roketa versus rukola: Kdo se v tom má vyznat?
Ačkoliv si mnoho lidí myslí opak, roketa a rukola není to samé. Hořčicově pikantní roketa setá má v naší zemi tradici, pěstovaly ji už naše babičky. Jedná se o blízkou příbuznou ředkvičky, má tmavozelené listy podobné pampelišce a kvete bíle. Přesto nejspíš lépe znáte rukolu, neboli křez tenkolistý. Její listy jsou proti roketě menší a užší, kvete žlutě.
Chutnají velmi podobně, semínka rokety ale seženete určitě snáz a budou se v našich klimatických podmínkách lépe pěstovat. Oba druhy podporují zdravé trávení, ať už je použijete na dochucení a ozdobení masitých jídel, salátů, nebo je zpracujete na senzační pesto.
Roketu vyséváme stejným způsobem jako polníček, ale jen brzy na jaře a potom až na podzim. Dlouhé sluneční dny způsobují hořknutí listů a rostlina vybíhá do květu. První lístky sbíráme 5–8 týdnů po výsevu, když dorostou do výšky 10 až 15 centimetrů. Přerostlé listy uřízneme nad růstovým vrcholem, za 2 týdny znovu dorostou.
Výsev: Druhá polovina března až konec dubna, srpen až září
Sklizeň: Konec dubna až červen, září až první polovina října
Hlávkový salát pro klid duše
Hlávkový salát patří mezi klasiku listové zeleniny. To ale neznamená, že je obyčejný – právě naopak! Obsahuje plno vitamínů a stopových prvků, což vás asi nepřekvapí. Ale věděli jste, že působí i jako mírné sedativum? Učí nás vidět věci z té lepší stránky a neztrácet hned hlavu. Kromě toho usnadňuje trávení, takže by neměl chybět jako obloha u každého vydatného jídla. Rozhodně nemusíte zůstávat jen u „hlávkáče“, salátů jsou desítky v různých velikostech a barvách.
Věděli jste: Zatímco nejchutnější je křupavé „srdíčko“ světle zelených mladých lístků, nejzdravější jsou ty větší, tmavě zelené. Dají se použít i do kyselých polévek.
V dubnu můžeme salát vysévat rovnou na záhon do řádků vzdálených 30 cm a hloubky 1 cm. Jakmile rostlinky povyrostou, protrháme porost na rozestup 25 až 30 centimetrů. Pokud by vám bylo vytrhaných rostlinek líto a máte ještě kousek místa jinde, můžete sazeničky bez obav přesadit. Zavděčíte se i teplým místečkem ve skleníku nebo pařeništi. Zavlažujeme jednou denně, ráno nebo večer – a vždy pod list. Nejvyšší nároky na zálivku bude mít po výsadbě a potom když začne vytvářet hlávku.
Výsev: Duben až červen
Sklizeň: Květen až září
Ledový salát
Ledový salát nezískal své jméno jen díky namrzlému vzhledu listů. Patří mezi nejoblíbenější listovou zeleninu, takže se často posílá na velké vzdálenosti. A aby na konci cesty nevypadal jako po rozlučce se svobodou, chladí se drceným ledem.
Svou chutí a nutriční hodnotou se podobá svému bratranci hlávkovému salátu. Na rozdíl něj ale miluje vyšší teploty. Klidně se může vyhřívat na slunečném stanovišti po celé léto, aniž by hořkl nebo nezadržitelně toužil vykvést. Vzhledem k jeho teplomilnosti je lepší sazenice raději předpěstovat, ven půjde nejdříve v půlce dubna. Hned po vysetí sazeničky přikryjeme bílou netkanou textilií a necháme je „pod peřinou“ klidně i 4 až 5 týdnů. Urychlí to jejich růst i zrání, hlávky jsou navíc lépe chráněné před hnilobou listů.
Při přímé setbě semínka vyséváme v průběhu března a podruhé v červenci. Ideálně do hloubky 1 cm a řádků vzdálených 40 cm od sebe. Jakmile sazeničky vystrčí čtyři lístky, sjednotíme jejich rozestup na vzdálenost 30 cm.
Výsev: Březen (do skleníku), druhá polovina dubna (ven) až první polovina srpna
Sklizeň: Od konce června do října
