Jak na plíseň? Jde to i bez chemie!

Letošní jaro se většině sazeniček celkem líbí. Ty teplomilnější se ale klepou zimou a časté přeháňky navíc hrají do karet plísním. A nejde jenom o ně – na křehkou jarní zeleninku a šťavnaté listy si brousí zuby i škůdci a nemoci.

Co teď s tou kalamitou? Než sáhnete po chemických zbraních těžkého kalibru, pojďme si říct, jak posílit imunitu rostlin, proč je prevence nad zlato a jakým způsobem můžeme napadené rostliny vyléčit přírodní cestou. Plíseň ať si zůstane na hermelínu!

Pomoc, nepřátelský útok na list!

Imunita rostlin se do určité míry podobá té naší lidské. Rostliny útoky patogenů odráží pomocí složitých chemických reakcí, které se neodehrávají jen v místě průniku, ale také formou signalizace po celém těle. Rostlina začíná produkovat obranné látky a zároveň „zapíše“ patogen do svého imunitního systému jako nežádoucí návštěvu pro příště.

Díky vědeckým výzkumům víme, že s rozpoznáním nepřítele a následnou aktivací imunitního systému rostlinám prokazatelně pomáhají přátelské bakterie. Začněte u toho, co je pro zdraví rostlin nepřirozenější. Jedno víčko weiki v zálivce každých 10 až 14 dnů vrátí do rovnováhy mikrobiální život v půdě a ochrání zranitelné sazeničky i rostliny, které svou sílu dávají do květů a plodů.

Prevence je základ

Někdy se plísním nevyhneme, ale je zbytečné je přivolávat. Tohle je pro ně jako červený hadr pro býka nebo pozvánka na raut:

Rostliny vysázené těsně vedle sebe

Když ony ty sazeničky byly před měsícem tak prťavé, že jo? Každý prcek ale vyroste, a potom j z hustého sponu vyplynou jen samé nepříjemnosti. Rostliny si navzájem uzurpují místo na život, stíní si a vytváří ideální zákoutí pro plíseň. Díky těsnému kontaktu si ji pak také snadno přenáší na své sousedy.

Zálivka na list

Vždycky zaléváme jen do půdy okolo rostliny. Voda na listu nepřivolává jen plísně. Působí jako malá lupa, přes kterou může slunce list popálit. Každé zranění se může stát vstupní branou infekce.

Špatní sousedé

Některé rostliny se mezi sebou nesnesou, píšeme o tom třeba tady nebo v našem ebooku. Nejde jen o hádky o území a živiny, ale také o přenos nemocí. Zeleninu nikdy nesázíme vedle brambor, plíseň bramborová si z nich ochotně přesedne na další chod.

Půda bez života

Nemyslíme jen na úrodu, ale na celé prostředí okolo. Neškudlíme s kompostem, preferujeme přírodní hnojiva, používáme pravidelně probiotika pro vitalitu rostlin a bohatý půdní život.

Monokultury

Nebojte se pohrát si a kombinovat odolné odrůdy. Rané plodí dřív než se plíseň stačí rozkoukat, mnohé původní permakultury zase mají přirozenou schopnost odrazit útok.

Skvrna? Nevadí.

Jó, to vadí! Jakmile na listu najdeme podezřelý flíček, rychle s ním pryč. Včasná „preventivka“ může zachránit celý záhon. Nejlepší je spojit pravidelnou zálivku s kontrolou listů a celkové kondice rostliny.

Jak poznám plíseň?

Plíseň patří mezi nejčastější onemocnění, se kterým se můžete na záhoncích i ve skleníku setkat. Zahrnuje desítky houbových patogenů způsobujících padlí, atraknózu, skvrnitost nebo třeba černou hnilobu rajčat.

Obecně ji poznáte podle šedých a tmavých skvrn na listech a plodech, padlí potom vytváří „kožíšek“.  Někdy je na listu jen puchýř nebo nevinně se tvářící poprašek, ale my se nenecháme napálit. I tak vypadá plíseň.

Je tu! Co teď?

  1. Odstraníme všechny napadené části rostliny, nejlépe zahradnickými nůžkami. Nepižláme listy nehtem, abychom do rostliny zbytečně nezanesli další nákazu.
  2. Pokud je plíseň na pár listech, je to v suchu. V případě, že je ale napadený stonek nebo velká část rostliny, záchrana už bývá většinou nemožná. Rostlinu vyryjeme i s kořeny a zničíme. Pozor, kompostu se přitom vyhneme velkým obloukem. Plíseň bychom si později mohli spolu s uzrálým kompostem roznést na ostatní záhony.
  3. Pozorně zkontrolujeme také sousedy, nezapomeneme mrknout i na spodky listů.
  4. Do zálivky přidáme víčko první pomoci: weiki pro posílení imunity celé rostliny.
  5. Napadené rostliny postříkáme pomocí rozprašovače přírodním postřikem proti plísním.

Rostliny sobě: Přírodní postřiky proti plísním

Ať už jsme našli napadený list, nebo chceme rostlinám dopřát v deštivém počasí prevenci, ochranné postřiky si můžeme snadno vyrobit sami a opravdu fungují. Nepoškozují citlivá pletiva a oproti klasickým fungicidům nezanechají žádné zbytky chemického koktejlu v rostlině ani v půdě pod ní. Za přírodní alternativu vám poděkují i včely a další užitečný hmyz.

Česnekový zabiják

3 stroužky česneku oloupeme a prolisujeme do větší sklenice. Přelijeme půl litrem vody a necháme louhovat v lednici 2 až 3 dny. Scedíme a pomocí rozprašovače stříkáme přímo na listy. Kromě plísní si před tímto postřikem sbalí kufry i mšice.

Skořicový plísňožrout

15 gramů rozemleté skořice zalijeme jedním litrem vody, někdo přidává i hrstku hřebíčku. Zamícháme a louhujeme 12 až 24 hodin. Scedíme a rozprášíme na listy stejně jako česnekový postřik.

Přesličkový elixír

Nejlepší protiplísňová prevence, díky vysokému obsahu křemíku posiluje rostlinná pletiva. Tři velké hrsti sušené přesličky přelijeme vroucí vodou a necháme vylouhovat do vychladnutí. Aplikujeme přímo na listy. Kdyby vám bylo líto zbylou přesličku vyhazovat, může ještě posloužit jako blahodárná mulč.

NOVINKY A SLEVY DO E-MAILU

Skvělé e-booky, zahrádkářské fígle, rady, slevové kupóny i bonusové materiály jako první a zdarma? To chci!

Comments (3)

  1. Nevím co se letos děje. Boční slabší větvičky na meruńce usýchyjí i s plody a je na nich klejotok.Proč ?? Nevím co s tím.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Zavřít
Měna