Probiotika a hnojivo vhodné pro pěstování rajčat můžete koupit zde: https://weiki.bio/produkty/pro-pestovani-rajcat/
Další tipy pro zdravé rostliny a velkou úrodu najdete na našem YouTube kanále.
Protože rajčata patří dlouhodobě k nejoblíbenější plodové zelenině, řekneme si pár tipů, jak se o ně starat, jak je vysadit a jak o ně pečovat, abychom se mohli v létě těšit z bohaté sklizně.
Pro začátek se musíme rozhodnout, jestli chceme rajčata pěstovat v záhoně, na balkoně v nádobě nebo případně na terase, protože rajčata se dělí podle vzrůstu i podle velikosti plodů na několik typů. Do malých truhlíků zvolíme rajčata balkonová. Budou dorůstat 20, maximálně 30 cm, a jsou tedy vhodná k pěstování v malých nádobách nebo v truhlíku na balkoně, případně na parapetu.
Když zvolíme rajčata keříčková, často si mylně myslíme, že dorostou jen půl metru. Mohou ale vyrůst klidně i do metru, metru dvaceti, a když takové rajče dáte do truhlíku, nebude tam spokojené. Posledním typem rajčete je rajče tyčkové, to je také méně vhodné do nádoby. Pokud se rozhodneme jej do nádoby dát, zvolíme větší květináč nebo ho pěstujeme přímo v pytli se substrátem. Ale tyto odrůdy jsou většinou vhodnější do záhonu nebo na pole. Novinkou posledních let jsou divoká rajčata nebo převislá rajčata. Setkáte se nimi třeba v permakultuře. Divoká rajčata jsou mnohem odolnější vůči chorobám a nejdou na ně moc škůdci. Jsou odolná i proti plísni bramborové, takže na pěstování jsou jednodušší. Odpustí vám i začátečnické chyby.
Když už jsme si vybrali to správné rajče podle velikosti jeho vzrůstu, můžeme se zaměřit na to, jaké budeme chtít sklízet plody. Můžeme si vybrat cherry rajčátka, dále můžeme mít rajčata velkoplodá tyčková, kdy sklízíme jednotlivé plody, nebo třeba rajčata steaková. Předem si rozmyslete, jak chcete rajčata sklízet a na co je chcete používat. Protože některé odrůdy se lépe hodí na přímý konzum nebo pro děti, třeba jako právě cherry rajčátka na střapečku. Pokud vaříte kečup nebo když rajčata grilujete, vybírejte taková, která mají méně šťávy, ale více dužiny. Odrůdu zkrátka zvolte podle následného zpracování.
Sazeničku rajčat můžete získat dvěma způsoby. Buď si rajče vypěstujete ze semínek, která jste si sebrali z rajčat z loňského roku nebo si je s někým vyměnili, nebo si semínka koupíte v zahrádkářské prodejně. Vždy záleží na správné době výsevu. S rajčaty zbytečně nepospíchejte. Pokud máte skleník, můžete si je dovolit vysévat třeba už v polovině února. V případě, že budete rajčata dávat do volné půdy, na terasu nebo do záhonu, bohatě postačuje rajčata vysít v půlce března. Když je vysejete příliš brzo, bude sazenice vytažená, půjde za světlem. Budete s tím mít hodně práce, protože rajčata budou velká a budou se ohýbat. Pokud rajče vysadíte později, tak tomu zamezíte. Pokud jste výsev nestihli nebo jste se rozhodli, že si sazeničku koupíte, tak u zahrádkářů či v zahrádkářských prodejnách se setkáte nejčastěji s takovýmto typem sazenice. Vybírejte sazenice, které mají pevný stonek, rovný, nejsou deformované. Může se stát, že jsou rajčátka vyhnutá – je to z toho důvodu, že šla za světlem. Není potřeba, aby měla rajčata květ, protože když je budete sázet, tak stejně květy odstraníte. Dbejte, aby list měl hezkou světlou barvu, pevný stonek a sazenice byla ideálně v takovéto velikosti.
My jsme si sazeničky rajčat předpěstovali. Když nám dorostly přibližně do výšky 10 až 15 cm, tak jsme do zálivky použili probiotika weiki. Při sázení uvolníme trošku květináček, a když už je rostlina takto krásně prokořeněná za pomocí probiotik, vysadíme ji do záhonu nebo do nádoby. Bez ohledu na to, jaký typ rajčete budeme vysazovat, jestli keříčkové, nebo tyčkové, všechna jsou velmi náročná na živiny. Proto je důležité soustředit se na to, do jakého substrátu vysazujeme. My jsme si pro rajčata namíchali substrát z kvalitní zeminy ze záhonku, přidali jsme kompost a budeme ještě obohacovat organickým hnojivem weiki. Na velikost takovéto nádoby vám bohatě postačí, když přidáte jednu až dvě hrsti organického hnojiva. Protože je už uleželé, můžete ho přidávat přímo k výsadbě. Když si vzpomenete na podzim, že chcete na jaře vysazovat rajčata, je dobré si substrát připravit předem. Dají se použít i takovéto peletky – koňský nebo slepičí hnůj. Hlavní nevýhodou tohoto hnojiva je, že ho nemůžete použít přímo k výsadbě, protože kdyby se granule dotkla kořínku rajčete, může ho poškodit nebo spálit. Proto taková hnojiva používáme vždy na podzim.
Organická hnojiva, která jsou už uleželá – a vidíte, že ta forma je úplně jiná – už můžete používat přímo k výsadbě. Co se týká minerálních hnojiv, pokud se připravíte včas, není potřeba je k rajčatům aplikovat. Vypěstujete si tak zdravější plody, než jaké koupíte v prodejně. Minerální hnojiva nejsou potřeba, pokud budete mít správně předem připravený substrát a použijete organická hnojiva.
Při výsadbě sázíme rajče vždy hlouběji, než je v květináči. To proto, že je schopné na stonku vytvářet kořeny, kterými si pomáhá v průběhu celé sezony získávat živiny i vodu. Rajče vyndáme z květináče, odstraníme spodní listy a šikmo ho sázíme do substrátu. Sázíme tak všechna rajčata, tyčková, keříčková. Když rajčata poporostou, je potřeba myslet na umístění opory. Oporu dáváme u tyčkových rajčat, já ji doporučuju i u keříčkových. Při výsadbě rajčete do květináče si nasypeme na dno připravený substrát, pod rajče můžeme přisypat trochu organického hnojiva, následně zasypeme zeminou a na to položíme rajče. Sazenici zasypeme až do místa, kde vyrůstají poslední listy. Můžeme přisypat ještě jednou organické hnojivo, rozdělíme si ho na dvě až tři třetiny, a úplně na závěr dosypeme zase připraveným substrátem. Zároveň rajče pořádně zalijeme, a pokud už jsou rostlinky vyšší, umístíme oporu a dáme na sluníčko.
A rajče máme zasazené. Je trošku zešikma, aby stonek pustil kořínky, které budou rajče vyživovat. Zálistky nebo květy můžeme vyštípat, aby se sazenice soustředila na tvorbu kořenů a zbytečně nepodporovala tvorbu květů, která je ještě zbytečná. Nakonec rajče zalijeme, do zálivky přidáme probiotika pro rajčata. To proto, že při rostliny přesazování, ať už ze sadbovačů, nebo pěstované ze semínka a přepikýrované, procházejí největším stresem. Probiotika stres eliminují a podporují tvorbu kořenů. Pro začátek je to to nejlepší, co rostlině můžete dát. V téhle fázi není potřeba hnojit, protože hnojivo jsme přidali do substrátu, takže zalijeme a máme hotovo. Abychom prostor v květináči využili naplno, můžeme si vedle rajčete vysadit bazalku.
Ideální stanoviště pro rajče je takové, kde nefouká příliš vítr, aby nedocházelo k polámání sazenic, a zároveň je slunečné. Rajčata potřebují hodně sluníčka, hodně světla. Zaléváme vždy pod rostlinu, nikdy nezaléváme na list. Pokud máme možnost, třeba při pěstování rajčat na terase, rostlinku dát pod stříšku, je to vhodné, protože mnohem méně trpí na houbové choroby a plísně.
Péči o rajčata v průběhu roku můžeme shrnout do několika základních činností. Jedna z nich je zálivka: do zálivky každých 10 nebo až 14 dní přidáváme probiotika. Doporučuji je přidávat v době nasazování na květ a v době, kdy dozrávají plody. Co se týká hnojení, přidáváme organická hnojiva přibližně jednou za tři týdny. Další péče spočívá v postupném vyvazování, u tyčkových rajčat vyštipujeme zálistky. Snažíme se, aby se rajče táhlo nahoru. Když dosáhne požadované výšky, což může být kolem 180 cm, zaštípneme vrchol. To proto, aby nasazené plody dozrály, protože sezona, kdy rajčátka jsou schopná dozrát, trvá do konce srpna. Pokud by rajče rostlo dál a nasazovalo na květy, úroda nám už stejně nedozraje.
Důvodem, proč probiotika do zálivky přidáváme, je především bohatší kořenový systém, díky kterému rostlina může přijímat větší množství živin. Probiotika také pomáhají s „předkousáváním“ živin. Rostlina si živiny z organického hnojiva pak dokáže snadněji vzít, následně lépe nasazuje na květ a plody potom lépe dozrávají. Dá se říct, že mají i sladší a výraznější chuť.
Když už máme sazeničku v této velikosti, můžeme začít s postupným otužováním, než ji vysadíme na záhon. Je důležité mít na paměti, že sazeničky plodové zeleniny, která je trochu choulostivější na teplotu, nevysazujeme nikdy dříve než v půlce května, takzvaně „po zmrzlých“. Týká se to rajčat, paprik nebo lilku. Takovouto sazeničku už můžeme přes den před 15. květnem dávat ven někam do stínu, aby na ni nesvítilo přímé sluníčko. Na noc ji zase uklízíme a po patnáctém ji dáváme do záhonu. Při výsadbě na záhon se držíme pravidla, že rajče vždycky dáváme trochu zešikma, aby se ze stonku pustily kořínky, které budou rostlině dodávat živiny. Rostlinu zasazujeme vždy hlouběji, než byla v květináči. V tomto případě bych ji zasadila až po tento list. K rajčatům k této fázi není nutné dávat oporu, ale je třeba počítat s tím, že ke každému rajčeti, ať k tyčkovému, nebo ke keříčkovému, je vždy nějaká opora zapotřebí. Na trhu se setkáme s několika druhy opor. Buď to můžou být bambusové tyčky, nebo různé treláže, dřevěné opory. My budeme rajče vysazovat do vyvýšeného záhonu, který jsme si připravili už na podzim. Na podzim jsme tam zapravili kompost a organická hnojiva. Rajčata si nejvíce pochutnávají na kravském hnoji nebo na slepičincích. V případě, že jste si záhon na podzim nestihli připravit, můžete použít organické hnojivo weiki, které je připraveno fermentací slepičího hnoje a už je uleželé, takže se nestane, že by se kořínky rostlin popálily. Po výsadbě rostlinu přihrňte připravenou zeminou a zalijte.
