Jahody jsou svatý grál všech labužníků – sluší jim čepice nadýchané šlehačky a sklenka perlivého sektu. Parádu udělají i v poctivé bublanině, která připomene chuť letních prázdnin u babičky. Jak jich vypěstovat co nejvíc? Aby byly zdravé a tak dobré, že vám je bude každý závidět? 

Navíc pozor, taková jahoda není jen lahoda. Nabízí skoro stejné množství zázračného vitamínu C jako citrusové plody. Kromě toho jahody obsahují vitamíny B a E, třísloviny a celou řadu minerálních látek. Ne nadarmo se v lidovém léčitelství užívají na lepší zažívání, regulaci krevního tlaku i při nemocích jater a kloubů. Takže co řekneme, až budeme příště přistiženi s miskou jahod se šlehačkou? Nemlsáme, léčíme se!

Už se vám sbíhají sliny? Tak spolu pojďme vyrazit na záhon nebo na vaši balkonovou zahrádku, právě teď ještě stíháme vysadit většinu odrůd. Pěstování jahod není žádná vysoká zahradnická, ale ani úplná brnkačka. Pokud si s jahodami dáme trochu práce a rozmazlování navíc, odmění se bohatší úrodou a prodlouženou dobou sklizně.

Hrajeme si s odrůdami

Jak si užít jahody od jara až do konce léta? Kouzlo je v kombinaci raných, poloraných a pozdních odrůd. Na záhoně tak kromě odpočívajících jahodníků najdeme vždy i rostlinku, která právě plodí.

Taky není nikdy na škodu ochutnat víc druhů. Některé se hodí na přímou spotřebu, s dalšími se můžete probojovat do finále světové soutěže o nejlepší marmeládu.

Rané (pro první úrodu koncem května až začátkem června): Elvíra, Kama, Prima, Polka

Polorané a středně rané (hlavní úroda od půlky června): Andrea, Dagmar, Valika, Dita, Ilona, Lesana

Pozdní (dozrávají koncem června až začátkem července): Florence, Pandora, Olivie

Stáleplodící (mají nižší výnos, ale za jahůdku do jogurtu i koncem září stojí za zkoušku!): Lidka, Evie

Balkonovky: převislé Maranell a Temptation, Delician, Florian a Grandian

Nejen na balkon se hodí měsíční jahody. Jsou mnohem menší než běžné jahody, zato plodí celou sezónu a budou vděčné za květináč i samozavlažovací truhlík. Vysadit je můžeme taky jako podrost keříků nebo stromků v nádobách. Vypadá to fantasticky a pro čerstvé jahody to máme pár kroků. Z odrůd se poohlédněte po Rujaně, Alexandrii a Tubby Red.

A když jsme u těch prcků: Kromě vyšlechtěných odrůd můžeme sáhnout i po permasemínkách jahodníku obecného, neboli lesních jahůdkách. I ony jsou proti běžným jahodám drobotina, ale s plnou sladkou chutí. Léčivé listy na čaj se z téhle skromné trvalky navíc dají sklízet skoro po celý rok.

Vybíráme stanoviště

Jahody ocení načechranou propustnou půdu, provzdušněnou pískem nebo rašelinou. Ale pokud máme na zahradě do činění spíš s těžkou a jílovitou půdou, nemusíme to s jahodami hned vzdávat. Stačí vysadit na vyvýšený záhon. Jahody patří na sluníčko a pokud máme kompost, šup tam s pěkně uzrálou vrstvičkou. A nezapomeňte na blahodárnou zálivku s víčkem weiki hned po vysazení. Přátelské bakterie rostlince pomůžou rozkoukat se v novém prostředí. Pomáhají vytvořit hustší síť kořenů a zvyšují imunitu malých sazeniček proti plísním, nemocem a škůdcům.

Vysazujeme na jaře nebo na podzim

Jahodníky vysazujeme na jaře nebo na podzim. Nejlepší termín pro jarní výsadbu je od dubna do května, na podzim potom druhé půlky srpna do října. Nezaspíme ani zbytečně nečekáme až úplný konec doporučeného období výsevu – čím později vysazujeme, tím menší úroda v další sezóně.

Sázíme do hloubky 10-15 cm, rozestup mezi sazeničkami by měl být 560 cm. Ať mají holky prostor.

Kamarádi do deště

Jasně, jahodníky si na záhoně vystačí i sami. My jim ale můžeme pomoct s dobrými sousedy, kteří odpuzují nežádoucí jahodožrouty – tedy plísně a mšice. Mezi ochránce zdravých záhonů patří jarní cibulka a česnek, vysázené do meziřádků. Nebojte, kořínky si vzájemně nekonkurují a jahody od aromatických sousedů nenačichnou.

Probiotika pro zdravější rostliny, silné kořínky a sladší plody

Kompost je sice pěkná věc, ale co s ním, když živiny zůstanou pro kořeny v nestravitelné formě? O tenhle zázrak přeměny se postarají přátelské bakterie, které rozkládají a „krájí“ organické části kompostu na sousta stravitelná pro rostliny. Kromě toho probiotika trénují kořínky, aby si pro potravu sahaly do větší hloubky. Tím zůstane celá rostlina pěkně ukotvená v zemi, i kdyby se venku ženili všichni čerti.

Jak na to? Stačí jedno víčko weiki do zálivky jednou za 10 až 14 dnů. Aplikujeme hned od vysazení, rozdíl poznáte už za 5 týdnů.

Speciální bonus: Výzkum na Mendelově univerzitě v Brně potvrdil, že pravidelné používání probiotik weiki zlepšuje i chuťové vlastnosti a zvyšuje cukernatost plodů. Jahody tak budou chuťově výraznější a sladší. Mňam!

Mulčujeme

Na čem se všichni zahradníci shodnou? Jahodníky potřebují izolovat od země bariérou, abychom je uchránili před zákeřnou hnilobou. O čem se dovedou zahradníci hádat celou sezonu? Jakým způsobem mulčovat.

  • Pokud patříte mezi fanoušky přírodních materiálů, doporučíme vám slámu. S mulčováním počkáme, až když je země pořádně prohřátá. Sláma je výborný izolační materiál, v chladném jaře až moc. Zpomaluje prohřívání půdy a tím brzdí i růst rostlin. Jinak slámě není co vytknout. Snese i vyšlapané cestičky kolem jahodníků a pichlavá stébla přirozeně odpuzují slimáky.
  • Mulčovat můžeme i posečenou trávou, ta ale některých zahradách na slimáky funguje doslova jako magnet. Přes den se rochní v pomalu tlející trávě a kladou vajíčka. A v noci? To teprve začíná to pravé jahodobraní!
  • Černá plastová fólie půdu pěkně prohřívá a slimáky odpuzuje, ale jahody na ní mohou uhnívat. Taky je háklivá na popraskání, hlavně v zimě. Ve srovnání s plastem funguje mnohem lépe netkaná fólie, i když ani ta nevydrží věčně (2 až 3 roky).
  • Po sezóně jahodníky mulčujeme chvojím proti mrazu.

Hnojíme

Jahody potřebují přihnojit ve dvou náročných etapách – když jdou do květu a při nasazování plodů. Hnojíme vydatnou rostlinnou jíchou dostatečně zředěnou v zálivce.

A protože už všichni víme, jakým způsobem probiotika pomáhají, jedním dechem dodáváme – ano, přímo se nabízí spojit s následnou aplikací weiki přátelských bakterií pro lepší vstřebatelnost dodaných živin.

Zaštipujeme a množíme

Jahodníky se činí nejen na plodech, ale také na schopnosti množit se výhony. Nové výhonky pravidelně zaštipujeme, rostlinku zbytečně vysilují. Zaštípnuté šlahouny můžeme přidat do kompostu, nebo hned využít jako novou sadbu.

V takovém případě je jednoduše zasadíme na vybrané místečko na záhoně. Sázíme vždy jen první výhonek jahodníku. Další šlahouny v řadě mají menší výnosy, nebo vůbec neplodí.

Stěhujeme

Po ideálně třech a nejpozději po pěti letech přijde čas zavřít krám. Jahodiště přestěhujeme na jinou část zahrady, abychom mohli půdu ozdravit novou setbou. Na stejné místo se můžeme vrátit po pěti letech a mezi vhodné předplodiny patří hrášek, různé druhy salátů, cibule a kedlubna.

Jak vybírá tu správnou odrůdu zahradnice Petra?

Při koupi nových sazenic vždy vybírejte s ohledem na podmínky na své zahradě. Každá odrůda má jiné požadavky na světlo, teplo a zálivku. My letos koupili na Zahradě Čech od Jahodárny Veselá pozdní odrůdu Pegasus a ranou Elvíru. A na panu prodavači se mi líbilo, že chtěl znát nejenom detailní podmínky našeho prostředí, ale vyprosil si i zpětnou vazbu, aby dokázal poradit dalším zákazníkům, a dal nám spoustu cenných rad na pěstování.”

Další jahodové tipy od Petry najdete tady.

Mám přečteno, vysazeno, pohnojeno, zalito weiki, tak kam dál? Mrkněte, co dalšího je potřeba na zahradě v květnu. Co si takhle založit voňavý bylinkový záhon?

NOVINKY A SLEVY DO E-MAILU

Skvělé e-booky, zahrádkářské fígle, rady, slevové kupóny i bonusové materiály jako první a zdarma? To chci!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Zavřít
Měna