Jak přestěhovat sazeničky rajčat, aby to přežily, vyrostly a v létě hojně plodily? Dodržujte naše rajské desatero a sladká rajčátka budete rozdávat po košících i sousedům. Teď je ta pravá chvíle!
Nepodceníme načasování – ven raději až po zmrzlících
V kalendáři odpovídá vhodný termín k stěhování druhé polovině května, rozhodně až po „ledových mužích“. Rajčatům bohužel k umrznutí stačí i jediná noc s teplotami pod nulou. Věděli jste, že s překonáním teplotního šoku a adaptací na nové prostředí sazeničkám prokazatelně pomohou probiotika? Weiki speciálně pro rajčata obsahuje mix těch správných mikroorganismů, se kterými se keříky rajčat kamarádí nejvíc.
Důležité je také sazenice před stěhováním ven postupně otužovat. Stačí pár hodin denně venku a za deset dní budou připravené na změnu.
Vybíráme stanoviště
Nechceme rajčata uvařit už na záhonku, že ne? Proto místo, kam slunce praží celý den, přenecháme raději středomořským bylinkám. Nebo rajčatům odpoledne poskytneme lehké zastínění. Ale alespoň šest hodin slunečního svitu denně rajčata potřebují, aby rostly a později se jim pěkně vybarvily tvářičky do červena.
Na půdě také záleží
Rajčata mají rády propustnou dobře prohnojenou půdu a proudění vzduchu, ovšem ne průvan. Spolu s okurkami a paprikami patří do první trati, to znamená mezi nejhladovější zeleninu vůbec. Nezapomeňte je přihnojit kvalitním organickým hnojivem až půjdou do květu a později také průběžně při tvorbě a dozrávání plodů.
Dobří sousedé nad zlato
Vezmeme sazeničku a práskneme ji na záhon na první volné místo vedle kukuřice? Kdepak! Rostliny jsou v mnohém ohledu podobné nám lidem. Zvlášť, co se týká vztahů. Každá z nich totiž svými kořenovými výměšky vypouští do půdy jiné druhy látek, které sousední rostlině vůbec nemusí vonět pod nos (vzpomeňte si na své neoblíbené sousedy). Přátelství moc neprospívá, ani když spolu soupeří o stejné živiny.
Takže jak na to? Musí se doplňovat, stejně jako v láskyplném manželství:
- S bazalkou tvoří dokonalý pár nejen na talíři, rajčata ji prostě milují. Zlepšuje chuď plodů a pomáhá odolávat škůdcům. Nenáročnou bylinku můžeme zasázet přímo mezi keříky.
- Podobně funguje i máta, majoránka a oregano, ale nemusíme se držet jen voňavých bylinek. Česnek a cibule skvěle odpuzují škůdce, zaberou jen málo místo a rajčatům neodčerpají příliš potřebných živin.
- Salát potřebuje trochu chladu a zastínění, rajčata zase ocení, že v půdě udrží víc vláhy. Navíc je chrání proti nemocem.
- Možná by vás nenapadlo pěstovat fazole spolu s rajčaty, ve skutečnosti je to ale tah na branku. Fazol do půdy dusík přidává, rajčata ho odčerpávají. Proto se ti dva mají tak rádi. Stejně je to s hráškem.
- A když jsme u netradičních kombinací, rajčata za sousedy ocení i mrkev, řepu a tuřín.S kým to na záhoně naopak klapat nebude, ani přes sebelepší péči a hnojení?
- Brambory se s rajčaty rády dělí hlavně o nemoci a plísně.
- Nesvědčí jim sousedství s fenyklem, kukuřicí, jahodami a zelím.
- Rajčatům okurky nevadí, ale samy jim škodí. Takže radši rozsadit, prosím.
Něco pro sílu a zahřátí
Dobře uleželý kompost zarytý do půdy těsně před přesazením sazeničky zahřeje zespodu a dodá jim další živiny k růstu. Můžete využít i hnůj nebo ředěné zkvašené slepičince. Hnůj ale zarýváme do půdy aspoň 14 dní před výsadbou.
Někdo dává pod rajčátka nasekané kopřivy nebo trávu. Tahle výživná mulč uvolňuje do půdy potřebný dusík, ale pozor na plevel a plísně. Takže jen tenoučkou vrstvičku a hlídáme to. Rychlejší rozklad organické hmoty podpoříme probiotiky pro kompost, kterými můžete kopřivy prolít. Přátelské mikroorganismy také omezí šíření plísní a patogenů.
Díky probiotikům mají naše rajčátka nádherný kořenový bal a kvítků tolik, že předpokládáme opravdu bohatou úrodu.
Na šikmé ploše
Sazeničky jemně pokládáme do brázdy, a to našikmo, asi 60 až 80 cm od sebe. Proč našikmo? Rostlinka pustí ze stonku, který by jinak spíš překážel a sváděl ke zlomu, další kořínky. K zakořenění také pomůže, když sazeničce ponecháme jen dvě řady listů vykukujících na svět. Zbytek rostlinky po zasazení zahrneme zeminou a dopřejeme ji zálivku s probiotiky.
Někdo to rád mokré
Další variantou je sázení „na mokro“. Na vybraném stanovišti vykopeme jámu o něco větší, než je kořenový bal (hlubokou cca 10 až 20 cm) a zalijeme dostatečným množstvím vody. Sazenici sázíme hlouběji a trochu našikmo, aby mohla dobře zakořenit a lépe hospodařit s vodou. Zahrneme vykopanou hlínou a zase zalijeme. Rozhodně ne na listy – teď ani nikdy jindy, protože to rajčata opravdu nemají rády. Zbytečně to láká plísně a kapky na listech také fungují jako malé lupy, přes které je může slunce spálit.
Nakonec kolem sazenice navršíme pro zahřátí suchou hlínu až po první lístky. Suchá zemina také brání odparu vody zespoda. S množstvím zálivky to nepřeháníme. Příliš velké změny teplot nebo vlhkosti (třeba i několikadenní déšť) mohou nechat na povrchu rajčat hluboké vrásky.
Večer moudřejší rána
Pokud máme štěstí na teplý květnový den, odložíme sázení raději na pozdní odpoledne, aby slunce čerstvě přesazenou rostlinku příliš nevysušilo. K sazenici rovnou zarazíme a přivážeme vhodnou podpěrnou tyčku. Za nás se víc vyplatí ta kovová, dřevěná se totiž po čase v půdě začne rozkládat a hnít.
Mimochodem i hnojení, probiotickou kůru nebo zalévání rajčata rády večer – rostou totiž především v noci. Pozor akorát na studené noci zjara – rostlina by měla mít možnost po zálivce uschnout.
Rozmazlujeme, vrátí se to na úrodě!
Rajčátkům dopřejeme hned po přesazení přírodní probiotický životabudič. Díky pilné práci přátelských mikroorganismů totiž sazeničky rychleji a lépe zakoření, vytvoří si více listů, lépe využijí živiny z půdy, ubrání se plísním, suchu i škůdcům a co vás asi zajímá nejvíc, budou více plodit.
Další probiotická zálivka bude potřeba minimálně ve fázi květu a potom ve chvíli, kdy se tvoří plody. Tehdy rajčátka potřebují zpřístupnit co nejvíce živin z půdy. Nejlepších výsledků ale dosáhnete pravidelnou probiotickou kůrou aplikovanou jednou za 10–14 dní. Zálivku směřujeme ke kořenům, ať zbytečně nezmáčíme listy a plody (jak už jsme si říkali, rajčata to nemají v lásce). Na jednu rostlinku rajčete spotřebujeme cca 1–3 litry probiotické zálivky – záleží na její velikosti. Probiotika vytvořená speciálně pro rajčátka koupíte tady.
Schovejte je do krytu
Pokud si nejsme jistí, že se noční teploty udrží nad nulou, můžeme sazenicím na noc vyrobit výhřevný domeček z přepůlených dvoulitrových pet lahví, které navlečeme na podpěrnou tyčku. Podobně poslouží i pokrývka z netkané textilie nebo fóliovník. Nezapomeňte sazeničky ráno odkrýt, pokud by na igelit nebo petky pražilo přímé slunce, můžete je i uvařit. Proti přehřátí pomohou i otvory v “domečku”.
Černá je dobrá
Pokud jste příznivci mulčovacích fólií, pro rajčata vždy vybírejte tu černou. Znepříjemníte život plevelům, zateplíte a zabráníte zbytečnému odpařování vody z půdy. Světlá mulč by naopak mohla citlivým kořínkům teplo odčerpávat.
Mulčovat se dá i přírodně. Kromě posekané trávy a kopřiv můžeme použít slámu, jen si počkáme, až bude půda pěkně prohřátá. Se slámou se můžeme na rozdíl od trávy víc rozmáchnout – vrstva tlustá 5 až 8 cm udrží v půdě vláhu a pichlavá stébla sazeničky ochrání před mlsnými slimáky.
Chcete další tipy o pěstování rajčat od semínka až po sklizeň? Mrkněte na náš nadupaný ebook Jak pěstovat rajčata pro vaši úrodu jako z ráje!
