Italské caprese, provensálský quiche, český bramborák, nebo osvěžující karibské mojito. Co mají společného? Bez čerstvých bylinek by to zkrátka nebylo ono! Díky své aromatické vůni a chuti nás bylinky učí méně solit a kořenit. Řada z nich patří mezi léčivky a voňavé zelené lístky můžeme po kouskách uždibovat od jara až do podzimu. Daří se jim na záhonku i v truhlíku za oknem. Stačí dodržovat pár pravidel. Čtěte, která to jsou.
1. Většina bylinek potřebuje neutrální až mírně zásaditou půdu.
Bez obav, není to žádná věda. Stačí běžný nehnojený záhonek na zahrádce, nebo zemina smíchaná s pískem a trochou kompostu, pokud pěstujete bylinky v truhlíku.
2. Slunce nebo polostín? Zásadní volba.
Mají slunečnou povahu jako věčně usměvaví prodavači zmrzliny na pláži. Řeč je o středomořských bylinkách, mezi které patří rozmarýn, tymián, oregano, yzop, levandule a estragon. Nemusíte se o ně bát ani v pravé srpnové poledne. Čím víc nastavují své lístky slunečním paprskům, tím budou aromatičtější. Vyhovuje jim sušší, propustná půda. Typickým českým bylinkám je ale lepší zajistit polostín, zejména při pěstování v létě.
Petrželka, pažitka, kopr, kerblík, bazalka, ale i exotický koriandr. Ti všichni za slunečné stanoviště sice poděkují, ale potřebují k němu také dobře zalévanou půdu (ne přemokřenou, kořeny v bahně nesnese žádná bylinka). Nebudou se však bránit polostínu, v horkých letních dnech je naopak žádoucí.
TIP: Středomořské bylinky můžete sázet mezi světlou oblázkovou dlažbu. Prosluněné oblázky odráží světlo a teplo zpátky k rostlinám a zahřejí je i za chladnějších večerů.
Zastínění vyhovuje mátě, meduňce a stévii. Jsou to zároveň nejlepší kandidáti pro severně orientovaný balkon, kde by mohly jiné bylinky strádat. Pozor na mátu a meduňku, mají rozpínavé kořeny a nejradši by si celý truhlík uhamounily jen pro sebe. Pokud vyloženě neplánujete bohatou sklizeň máty a zakrslíky zbývajících bylinek, raději je ubytujte na samotce.
3. Hnojení pomálu
Bylinky nejsou zelenina. Přemíra hnojení (i toho organického) rostlinám nedělá dobře a obsah aromatických látek naopak snižuje. Méně je tedy více. Určitě se ale nemusíme zříkat půdních probiotik, právě naopak! Přátelské bakterie bylinkám pomohou rozvinout bohatý kořenový systém a čerpat živiny z hlubších vrstev půdy. Také je podpoří v růstu, zvýší jejich odolnost a zvýrazní vůni a chuť.
4. Semínka nebo sazenice?
Bylinky vypiplané ze semínek bývají odolnější. Určitě se vám na první pokus vydaří pažitka, bazalka, majoránka, řeřicha a koriandr. Pár tipů, jak pěstovat ze semínek, najdete tady. Předpěstované sazeničky zase nabízí větší jistotu, že rostlinka vůbec vyroste. A to hlavně u druhů, které mají horší klíčivost (meduňka, šalvěj, rozmarýn), nebo se množí jen vegetativně (určité druhy máty nebo levandule). Nikdy nekupujte sazeničky v malých květináčích ze supermarketu. Bývají rychlené a určené k přímé spotřebě. Většinou je nezachrání ani přesazení nebo probiotická zálivka.
5. Sazeničku pořádně zkontrolujte
Zdravá sazenice má pevné listy a dravé výhonky, spodní strana listů je čistá, bez škůdců a chorob. Kořínky jsou pěkně rozvinuté a na koncích bílé, zemina na nich pěkně drží. Levandule, šalvěj nebo rozmarýn nesmí být moc dřevnaté, protože pak už by vám moc nevyrostly.
6. Bylinková zahrada v truhlíku: V hlíně to nesmí čvachtat
Pěstujete v květináči? Nikdy nezapomeňte: Bylinky nesnáší rozmočenou zeminu, ve které jim uhnívají kořínky. Kromě povinných otvorů na odvod vody by měla být na dně truhlíku drenážní vrstva pohlcující přebytečnou vlhkost. Kamínky, štěrk, nebo hliněné střepy, to všechno se hodí. Zbytek truhlíku dosypeme substrátem na bylinky bez minerálních hnojiv, ale nic nezkazíme ani „obyčejnou“ zeminou s pískem a trochou kompostu. Zaléváme podle potřeby, raději méně a častěji – obzvlášť to platí létě, kdy se balkon dovede pořádně rozpálit a voda se ze substrátu vypaří dřív, než dopijete vychlazenou citronádu. Nejlépe brzy ráno a potom po západu slunce. Na zálivku používáme odstátou vodu v konvičce o stejné teplotě jako substrát, jednou za deset dnů do ní přidáme víčko weiki pro balkonovky.
7. Pokud zaléváte, dělejte to ráno a dešťovkou
Ráno se voda vypařuje pomaleji, a tak doputuje skutečně až ke kořenům. Při zálivce se vyhněte listům, kapky vody by mohly působit jako lupa a sluneční paprsky rostlinu popálit. Večerní zálivka je také fajn, ale pokud bylinka nestihne do setmění uschnout, mohla by onemocnět houbovou chorobou. Před plísní ji ochrání i probiotika. K zalévání použijte pochytanou dešťovku. A to nejen proto, abyste se chovali ekologicky, ale zavděčíte se bylinkám i celé zahradě. Voda z hadice je totiž studená a většinou i tvrdá. A rostliny nemají rády teplotní šoky a tvrdé zacházení.
8. Pryč s plevelem
Bylinky je potřeba pravidelně opečovávat a zbavovat plevele, který by jim kradl živiny a postupně je umořil. Prokypřená půda navíc lépe drží vodu.
Vybírejte dobré sousedy
Zabydlete dohromady bylinky s podobnými potřebami a délkou života. Trvalky dohromady a jednoletky zvlášť. Milovnice slunce nepatří k bylinkám, které dávají přednost stínu a obráceně. O dobrých vztazích rozhoduje i množství zálivky – násosky nepatří k asketům. A pozor na uzurpátory – máta, kostival nebo křen utlačí většinu sousedů, takže je raději odstěhujte na samotu. Pokud musí do společnosti, udělejte jim zábrany z fólie nebo je vložte do záhonu v květináči.
Bylinkářské triky od Petry z petrazahradnici.cz
„Co se týče bylinkové zahrádky v truhlíkách, osvědčilo se mi pěstovat v nich jen to, co nejčastěji jíme doma. Výborná je máta, která je nenáročná, ale hodně se rozrůstá, tak chce svůj vlastní prostor. Skvělá je bazalka, tu mám na okně celoročně, dobrá a nenáročná je také petržel, pažitka a koriandr. Nejlepší volbou jsou samostatné květináče, protože je člověk může podle momentálních potřeb jednotlivých bylinek přestěhovat. Když do truhlíku, tak samo zavlažovacího, který já nechám vždycky vyschnout, než ho znovu zaliju – nedochází pak k přemokření půdy. A do středního truhlíku (60 cm) dát maximálně tři bylinky, aby nebyly stísněné,“
Která z nich zavoní u vás?
Sladká bazalka
Patří mezi teplomilky, dařit se ji bude nejlépe ve skleníku, nebo opravdu slunném stanovišti. Pokud máte tu možnost, zasaďte ji vedle rajčat – pomáhají si navzájem. Bazalka nepohrdne ani květináčem na kuchyňském parapetu. Tak budete mít vždy poblíž pár lístků do těstovin na italský způsob. O sole mio!
Zázračná pažitka
Dříve se věšela v trsech okolo stavení, aby chránila před zlými duchy. Určitě ji ale oceníte i v případech, kdy s paranormálními jevy neřešíte žádný zásadní problém. Má totiž nadpřirozenou schopnost vylepšit i tak obyčejná jídla jako jsou přílohové brambory, krajíc chleba s máslem, nebo třeba nádivka. Jedlá je celá rostlina včetně půvabně fialových květů. Nenáročnou pažitku můžete ubytovat na záhon, nebo do květináče. Stačí ustřihnout vršky stonků, rychle dorůstají.
Rozpustilá máta
Osvěžující chuť máty vynikne v omáčkách, salátech, koktejlech i v legendárním marockém čaji. Nebojte se vysadit ji na venkovní stanoviště, vydrží i slabší přízemní mrazíky. Mátě se ale bude dařit také za oknem. Nejen, že je nenáročná na pěstování, bez okolků se vám rozroste po celém záhonu. Proto je lepší sázet i na venkovní stanoviště do kyblíků s odvodňovacím otvorem na dně, které rozpustilou mátu drží zkrátka.
Všestranná petržel
Jedna z univerzálních bylinek, která rozzáří každý vývar a ozdobí na talíři snad úplně všechno kromě krupičné kaše. Petrželka patří nejlépe rovnou na záhon a má ráda lehké zastínění, zvlášť v horkém létě.
Exotický koriandr
S koriandrem, alias čínskou petrželí, je to stejné jako s olivami. Buď ho milujete, nebo nenávidíte. Příznivci koriandru si cení charakteristické kořeněné vůně lístků. K dochucení asijských pokrmů můžete použít také semena, které mají lehce citrónovou chuť. Stejně jako petržel nemá rád ostré slunce.
Šaramantní estragon
Když jsme u mezinárodní kuchyně, nemůžeme vynechat estragon. Na tuto bylinku s typickou vůní anýzu ve Francii nedají dopustit. Hodí se k masům i do proslulé bearnéské omáčky. Estragon patří na sušší slunné stanoviště, nesnáší vlhko ani zálivku přímo na list.
Rozmarýn a tymián
Milují slunce a nepotřebují přílišnou zálivku. Můžete je lehce přihnojovat.
Šalvěj
Zázračně léčivá a krásná šalvěj má ráda lehkou a kyprou hlinitopísčitou půdu. Nevadí jí sucho ani půda chudá na živiny. Co naopak potřebuje, je slunce
Dobromysl neboli oregano
Nenáročná bylinky s širokým využitím má ráda sucho a teplo. Nesnáší mráz a potřebuje prostor. Dobromysl je nositelkou dobré nálady a patří mezi svatojánské kvítí, které má chránit před nemocemi.
