Vyzkoušejte naše osvědčené fígle, které vám v následující sezóně zajistí úrodu jako z titulní strany zahrádkářských magazínů!
Skleníky i fóliovníky udržují vyšší a stabilnější teplotu i vlhkost. Tu můžete navíc relativně snadno kontrolovat množstvím zálivky (je jí ale potřeba víc než na záhoně, protože půda rychleji vysychá). Skleník nebo fóliovník také rostlinky ochrání před nepříznivými vnějšími vlivy, jako jsou vichřice, krupobití, déšť nebo zvěř. Jistou nevýhodou je naopak absence deště, kterou ale naopak ocení rajčata, a poměrně rychlé vyčerpání půdy. S tím si ale poradíme. A ta trocha práce navíc, která nás ve skleníku oproti pěstování venku čeká, se zase zúročí ve formě větší úrody a třeba i několikrát ročně. Skleník lze také dobře využít k předpěstování sazenic zeleniny i květin.
Pokud se vám pěstování ve skleníku zalíbí, můžete rostlinkám pořídit i topení. Nás zaujaly topné kabely, které zanoříte přímo do písku. Teplo od kořenů se rostlinám líbí – nás také zebe nejdříve od nohou. Vytápěni se nejvíce hodí do polykarbonátových skleníků.
Ale dost filozofování, ve skleníku to žije celý rok, takže se dejme do práce!
1. Uklízíme, plejeme, drhneme
Generální úklid po zimě zahrnuje vytrhání a odklizení zbytků rostlin a kořenů. Raději je v půdě nenecháváme, a to ani zaorané. Mohou obsahovat zárodky plísní a jiných nemocí, které by si na nových sazeničkách rády smlsly. K jarnímu úklidu patří i pečlivé prokypření půdy.
Ve skleníku na jaře umyjeme důkladně všechna skla, aby dovnitř propouštěla co nejvíc životodárných slunečních paprsků. Prach brání světlu v cestě za rostlinkami. Slunce ještě není tak ostré, aby nám sazeničky sežehlo, takže se není čeho bát. Pozor ale na horké letní dny, kdy se teplota ve skleníku snadno vyšplhá až k padesátce.
2. Chráníme ptáky
Aby za naše výpěstky nezaplatily životem ptáci, opatřete skleník speciálními UV samolepkami nebo ho pomalujte několika tahy průsvitných barev. Silueta dravce sama o sobě ničemu nepomůže, ptáček se ji bude snažit obletět a narazí do skla o kus dál. Museli byste nalepit obrázky asi deset centimetrů od sebe. Jak sklo správně zabezpečit si můžete přečíst tady.
3. Hlína za hlínu, rostlina za rostlinu
Vydařila se vám loňská úroda? Potom je potřeba půdu ve skleníku pořádně nakrmit, aby dočerpala potřebné živiny. Nejlepší je dodat půdě organické hnojivo weiki nebo kompost už na podzim po sklizni, aby se živiny postupně uvolnily do půdy. Pokud jste to nestihli, je lepší to udělat na jaře než vůbec. Můžete využít i kolečko hnoje. V případě, že přihnojujete zvířecími výkaly, je třeba mít uleželý materiál z loňska nebo ho zapravit do zeminy se slušným předstihem, aby sazeničky nespálil. Měl by postačit měsíc nebo dva, ale je potřeba půdu párkrát zalít probiotickou zálivkou na kompost, aby mikroorganismy stihly vykonat svoji práci, uvolnily živiny, potlačily patogeny a urychlily rozklad organické hmoty. Živiny dodá i granulovaný hnůj, a to, aniž byste museli čekat s výsevem. Ideální je ale sypké organické hnojivo weiki, které obsahuje kompost i fermentovaný slepičí hnůj s vysokým obsahem fosforu pro sladší úrodu. A může přímo k sazeničkám!
Po pár letech je dobré zeminu ve skleníku vyměnit za čerstvou venkovní půdu ze záhonů. Horní vrstvu skleníkové půdy vykopeme a spravedlivě rozdělíme mezi záhonky, kterým jsme předtím ubrali. S fóliovníkem je to o mnoho jednodušší: Jako prevenci vyčerpání půdy a zavlečení nákazy ho každý rok přesuneme na jiné příhodné místo.
4. Větráme
Větráme nejlépe každou volnou chvilku, kdy je venku hezky. Čerstvý vzduch a sluneční paprsky nám pomohou nadobro vyhnat zbývající patogenní zárodky a zamezit šíření plísní. Pomohou nám v tom i probiotika, která patogeny spolehlivě likvidují. Na nemoci pozor: jakmile se ve skleníku objeví nějaká choroba nebo plíseň, šíří se mnohem rychleji než venku. Nejpohodlnější je automatické otvírání oken, které se řídí venkovní teplotou. Jednoduchý automatický otvírač koupíte už od pětistovky, kvalitnější zhruba za tisícovku. Okna by měly být nejméně dvě, aby vzduch mohl proudit. Jakmile se oteplí, nechte otevřené i dveře. Nejen kvůli větrání – k rajčatům a paprikám musíme připustit opylovače.
5. Stíníme
Cože? Vždyť přece slunce a teplo rostlinám svědčí! Máte pravdu, ale v horku, které může v létě ve skleníku snadno nastat, se uvaří a popálí i teplomilné rostliny. Elegantním řešením jsou žaluzie, ale postačí i mnohem levnější varianta v podobě vápenného nátěru. Po sezóně ho celkem snadno odstraníte vodou smíchanou s octem. Samozřejmě nepomalujeme celý skleník – chceme sluneční paprsky rozptýlit, ne úplně odříznout. Pokud máte na zahradě vzrostlý strom, umístěte skleník na místo, kam v odpoledních hodinách dopadá jeho stín. To je to nejlevnější a nejelegantnější řešení zároveň.
6. Využíváme prostor
Ke stropu můžeme zavěsit květináče s jahodami, skleníkové regály nebo parapety zase vytvoří útulný domov sazeničkám a později i bylinkám. K zelenině můžete do skleníku vysadit i bylinky. Vzájemně se chrání proti plísni a dalším nemocem. K ochranářům patří bazalka, kopr a roketa, blízká příbuzná rukoly.
Pokud nám zbylo ještě trochu místa, zazeleníme ho sazeničkami salátu. Jenom pozor, jakmile teploty pravidelně stoupají nad 20 °C, začne se salát vytahovat a chystat ke květu. V teplejším období je proto lepší ho jen předpěstovat, nebo sklidit o chvíli dřív – dokud je přímo k nakousnutí!
7. Nasadíme biologickou ochranu
Díky relativně uzavřeném prostředí skleníku můžeme proti mšicím nasadit parazitické vosičky Aphidius colemani, k likvidaci molic vosičky Encarsia formosa a se sviluškami zase zatočí roztoči Phytoseiulus persimilis. Proti třásněnkám se používá dravý roztoč Amblyseius cucumeris. Pozor, bez přítomnosti svého hostitele nejsou predátoři schopni přežívat, proto je má smysl nasadit až když se škůdci objeví. Více si můžete přečíst tady. Důležité je také posílit přirozenou odolnost rostlin a zlepšit jejich schopnost regenerace pomocí probiotik weiki.
8. Správné načasování je základ úspěchu!
Únor
Nejdříve samozřejmě pořádně uklidíme a probudíme půdu k životu. Potom se můžete se vrhnout na předpěstování sazeniček rajčat, cibule a petržele. Ideálně jim trochu přitopte ke kořínkům. Odvážní mohou zasít salát, celer, lilek, květák, brokolici, pórek nebo kedlubny. Sazeničky přikryjte bílou netkanou textilií nebo bublinkovou fólií. Ve skleníku se stálou teplotou mezi 10 a 15 ° můžeme koncem února naklíčit rané brambory pro výsadbu.
Březen
Můžete zasévat celer, fenykl, brokolici, ředkvičky, kedlubny a saláty. Také je nejvyšší čas k předpěstování paprik, rajčat, lilků a melounů. Do hlíny se těší i mrkev, hrách, kopr, špenát a bylinky. Pomalu se chystá k výsadku i cibule a česnek.
Duben
Na řadu přicházejí okurky, cukety, dýně, řepa a fazolky. K jejich klíčení totiž potřebujete docela vysoké teploty. Do záhonku je ale přestěhujte až po květnových mrazících. Skleník dobře zajištěný proti mrazu může přivítat předpěstované sazenice rajčat a paprik a naklíčené rané brambory. V dubnu také zaséváme majoránku, mátu, šalvěj, kopr, levanduli, oregano, tymián, rozmarýn další voňavé bylinky (Jak si poradit s pěstováním bylinek venku nebo v truhlíku se dočtete tady). O slovo se hlásí i jahodníky. Na konci měsíce můžete do skleníku přestěhovat sazenice paprik, melounů a lilků.
Vždy ale respektujeme nadmořskou výšku a aktuální klimatické podmínky. Když venku zrovna zuří noční mrazíky, je lepší sazenice nechat prozatím v květináči a otužovat je ve skleníku jen přes den.
Květen
Na přelomu dubna a května sklízíme první úrodu. Hlavně ředkvičky, salát, mrkev, kopr, cukety a špenát. Do uvolněných záhonů nastěhujeme kromě rajčat i papriky a okurky spolu s předpěstovanými bylinkami. A můžeme znovu zasévat – tentokrát letní ředkvičky a ředkve, letní špenát, řapíkatý celer, kukuřici nebo třeba čekanku.
Červen
Začínají pařáky, takže pořádně větráme. A zaléváme. Rostliny už také nejspíš spotřebovaly výživu, kterou jsme jim dopřály na jaře, takže je ten správný čas přihnojit kompostem nebo organickým hnojivem, a pomocí probiotik podpořit rostlinky v růstu. Pokud rostlinám nedopřáváte probiotickou zálivku pravidelně, udělejte to kromě jarního usazení do záhonku alespoň teď. V době kvetení a nasazování na plod totiž rostliny potřebují získat maximum živin z půdy a probiotika jim je pomohou vstřebat. Také se postarají o větší úrodu i sladší chuť plodů a pomohou rostliny ochránit před plísní a škůdci. Zeleninu lehce protřepejte pro lepší opylení.
Kromě pravidelné a radostné konzumace sladkých plodů své práce také můžeme pořád vysévat – třeba mrkev, ředkev, fazolky, kedlubny, zelí, růžičkovou kapustu, pórek nebo bylinky.
Červenec a srpen
Sklízíme a pečujeme o rajčátka, papriky a okurky. Pozor na ostré slunce a horka. Můžeme zasít semínka špenátu a květáku pro podzimní sklizeň, sázíme listové saláty, špenát, mangold, čínské zelí nebo třeba fenykl. V srpnu vysejeme ozimnou cibuli a kapustu a také jahodník, který usadíme do záhonků po salátu a kedlubnách. Posbíráme semínka kopru na příští rok.
Září
Sklízíme kořenovou zeleninu a rajčata. Ta musí ven do prvních mrazíků, pokud nestihly dozrát, zvládnou to dobře i doma, jen je nezapomeňte sklidit i se stopkou. Připravte si záhony na další rok. Jestli jste to neudělali v srpnu, vysejte ředkvičky, špenát a jarní cibulky – pochutnáte si na nich ještě na podzim. Jahodníky zahrňte zeminou nebo kompostem a přikryjte je chvojím nebo netkanou bílou textilií.
Říjen
Do skleníku můžete přestěhovat truhlíkové rostliny. Je také ideální čas na výměnu půdy. Ta by měla ve skleníku proběhnout alespoň jednou za pět let. Pokud půdu letos neměníte, zapracujte do ní kompost. Přikryjte ji spadaným listím a nechte ji odpočívat. Pokud jste se ještě nenasytili vlastními výpěstky, můžete vysévat zimní hlávkový salát, špenát, mrkev, polníček nebo ředkvičky.
Listopad – únor
Pokud nemáte vytápění, už vás moc zahradničení do jara nečeká. Stačí větrat (až do – 5 °C) až se teploty ustálí pod 9 °C, vysejte česnek. Má rád nové působiště a nelíbí se mu bydlení po cibuli nebo pórku. Bez práce ale nebudete – je čas na případné opravy, dotažení šroubů, promazání pantů a tak podobně. Pokud máte automatický otvírač oken (který považujeme za fajn vychytávku), raději ho na zimu skliďte, ať se vám neponičí.
